Party na bytě kund?

725 30 44
                                    

Otevřít šla Vlasta, protože já byla líná.
Dlouho bylo ticho. Pak se bytem rozezněl smích Báry.

„Ahoj girls." Rozzáří se jí s touto větou úsměv na tváři, protože ihned po vstupu její pozornost upoutala Adrianka vedle mě.

„Ahoj Barunko." Pozdravili jsme jí úplně stejně s Adri.

„Nechci nic říkat, ale bude tady párty. Takže si vemte na sebe něco sexy a ty prcku...kolik ti je?" Ptá se Baruska.

„ehm...15..." řekne trochu nejistě Adriana.

„Tak to už můžeš." Mávne rukou Bára a začne na stůl vytahovat všechen alkohol co tu máme.

„A co se děje...že děláme párty?" Zeptá se podezíravě Vlasta. Ona je taková naše máma.

„Nó...slavíme můj nový vztah." Mykne rameny. Jakmile to dořekne, tak já a Vlasta ihned běžíme k ní.

„Có!" Zařvu jí do ucha...občas to moc prožívám.

„Nó...dali jsme se s Dominikem dohromady." Začervená se.

„Ú! Já to věděla!" Křikla jsem a plácla si s Vlastou.
Z našeho radování nás vyvedl další zvonek. Ihned tam běžela Bára. Najednou se bytem rozezněl smích a hlasy snad milionu lidí...
Všichni přišli do obýváku a začali se nám představovat.
Hasan...Kamil...Karlo...Radek...Robert...
Takhle to šlo ještě dál. Někteří byli i s přítelkyněmi. Jako třeba Jakub, Radek nebo Robert. Znala jsem vlastně ještě Tomáška z minula.

Začalo se pít.
A přicházeli další lidi. Byli to naši kamarádi z Prahy, Chrudimi a okolních vesnic.
Užívala jsem si to. Konečně jsem se bavila.

„Vážení. Došel alkohol!" Zařval plešatý jedinec...Robert?

„Kurvá." Dominik začal brečet. Bára ho utěšovala a pak se ztratili z dohledu.

„Tomášek tam dojede." Ukázal Jakub na Toma sedícího na gauči.

„A Kačka pojede s ním." Doplnila ho rychle Vlasta.

„Co já?" Sykla jsem směrem k ní. Nic neodpověděla a už mě hnala z domu. Musím říct, že už byla narozdíl ode mě v náladičce.

„Jedeš teda?" Zeptal se Toky za mnou. Nechtěla jsem ho v tom nechat a hlavně bych vypadala jak pipka, kdybych nejela.

„Jo." Špitnu a už se obouvám. Tomáš na mě čeká před dveřmi. Obouvák vrátím do botníku a usměju se na Toma, aby věděl, že můžeme jít. Vyjdeme z bytu a míříme k jednomu z černých aut. Vypadá to tady jak kdybychom pořádali sraz mafiánů.
Nastoupíme si a Tom se rozjede k obchodu. Sedíme potichu. Panuje mezi námi to trapné ticho. Naštěstí ho Tomáš přeruší.

„Tak jak sis užívala?" Zeptal se na otázku, kterou jsem mohla pochopit jakkoli.

„Jo...dobře." Špitnu. Nejde mi mluvit.

„Nevadí ti, že jedeš se mnou? Mohla jsi tam zůstat." Prohodil další větu.

„No...víš...já se tam stejně už začínala nudit." Mykla jsem rameny.

„Aha..." řekl Tomáš.
Opět nastalo ticho.

„Máš přítelkyni?" Zeptala jsem se na první sračku, která mě napadla. Né, že bych ho chtěla nebo se mi líbil...špatný není, ale...to je vlastně jedno.

„Já? Už ne." Uchechtl se.
„A ty? Zadaná?" Dodal rychle.

„Jo. Zadaná." Řekla jsem otráveným tónem.

„Co? Nejsi spokojená?"

„No...já sama nevím. Ten vztah je sice super, ale on chce dům, děti...ale já nejsem připravená." Začala jsem plácat pátý přes devátý.

„Jo...všichni se chtějí usadit, ale já to úplně tak zatím necejtim." Pousmál se.

„Přesně."
_____________________
„Počkej ještě tohle." Bere další láhev alkoholu Tomáš. Jelikož bylo trochu pozdě a nikde neměli otevřeno, museli jsme jet až na konec města na benzínu.

„Bude to stačit?" Trochu jsem váhala...přeci jenom co když bude málo?

„Bude muset." Ušklíbl se a šel k pokladně. Zaplatila bych to, ale samozřejmě to stihl dřív.
Alkohol jsme dali do dvou tašek, které byli plné až po okraj a následně zavřeli do kufru.

„Já bych to zaplatila." Řekla jsem naoko naštvaně, když jsem se usadila na místo spolujezdce.

„Bla bla bla." Napodobil můj hlas.

„Héj!" Zkřížila jsem si ruce na prsou.

„No ták. Bublinó. Neuražej sé." Zasmál se. Musela jsem se začít smát taky. Ten jeho smích je hrozně nakažlivej.
Celou cestu až k nám na byt nebylo ticho. Povídali jsme si o všem. Musím říct, že v hlavě vážně něco má.

Zaparkoval před bytem a společně jsme vynesly tašky nahoru. Pařba byla...řekněme že byla v plném proudu.

„Ahój! Jste tů!" Zakřičel mrakodrap.

„Jo jsme. Tady máš." Hned jsem mu do rukou vrazila plnou velkou ikea tašku.

„Jo a přišel tvůj kluk." Houkl na mě. Moc jsem to nevnímala. Až pak mi to došlo...David je tady!?

„Ahoj lásko." Začal na mě mávat hned jak jsem vešla do obývacího pokoje. Už byl v náladě. Šlo to poznat. Hudba hrála na maximum. Písničky pouštěl nějaký Radek...nebo tak se mi alespoň představil.

„Ahój." Objala jsem ho, když jsem se přiblížila.

Společně s Vlastou a Petrem jsme seděli na gauči. Nevím kde se tady vzal Petr, ale neřeším. Je tu. David mě objímá celou dobu.
Ani nevím, kam se vytratila Adriana...hlavně ať jí nikdo neprcá.

Je něco okolo jedné hodiny. Už tu byli i sousedi. Šel jim otevřít Jakub. Jakmile ho ten pán viděl, zděsil se a raději nás nechal s feťákama zfetovanýma jak je on sám nazval.

„Dojdu si na záchod." Chichotám se jak šílená.
Kolem tancujících lidí projdu až na záchod.
Vykonám potřebu, umyji si ruce a vracím se zpátky. V obýváku je stále hodně lidí. Přijdu ke gauči a myslím si, že se mi srdce rozpadlo na dva kousky.

Rappeři na třetí.Kde žijí příběhy. Začni objevovat