Rappeři na třetí.

Hasan...

Z pohledu Kačky:

Dny plynuly rychle. Byl tu zase pátek. Ráno mě probudil Turbo. Začal mi lézt po hlavě, otírat se o mě a oblizovat mi čelo. Proto jsem vstala a šla ho nakrmit. Pak jsem musela udělat snídani pro mě a Tomáška. Jelikož k nám mělo dneska přijít hodně lidí, musela jsem do práce už z rána. Uklidila jsem prostor salónu, kumbál, sklad i naší takovou šatnu. Vytetovala jsem jedné slečně citát od pro mě neznámého spisovatele. Jeden pán...kolem čtyřicítky chtěl vytetovat jména svých dětí. Přišlo mi to hrozně krásné a zlaté. I když jména dětí, datumy a znak nekonečna neuznávám...tak jména dětí se mi líbili. A dnes největší tetování u kterého jsem strávila asi šest hodin byl obrovský čínský znak, přes záda. Dělala jsem to samozřejmě s přestávkami, protože ten klučina to nezvládal. Měl sice hodně tetování, ale tohle by bolelo i Jakuba. Takže jsem se domů vracela unavená.

Je za pár minut pět. Konečně sedím doma na gauči a odpočívám. Kromě mě a Turba tu nikdo není. Tomášek má být dneska ve studiu skoro celou noc, protože Nik vydává nový projekt. Takže předpokládám, že se buď vrátí kolem třetí nebo přespí ve studiu a přijde až ráno.
Pro mě to znamená jen to, že mám pohodu. Zapnu televizi, pustím si Ricka a Morthyho.
Najednou mi začne zvonit telefon. Neochotně se tedy zvednu a a podívám se na volajícího.
Mamka?

„Ahoj mami." Řeknu po zmáčknutí zeleného tlačítka.

„Ahoj. Chtěla jsem se tě zeptat, jestli se můžeme zítra přijet podívat na to tvoje kotě? Navíc jsme se už dlouho neviděli." Řekla mi mamka a i když jsem jí neviděla, věděla jsem, že se usmívá.

„Jo klíďo. Teď jsem stejně v bytě sama." Souhlasím s jejím nápadem...akorát je tu Tomášek.

„Dobře. Tak mi se zítra stavíme. A kdy?"

„Nevim...kolem oběda? Můžeme zajít na jídlo." Navrhnu skvělý nápad společného oběda.

„To by šlo. Tak se měj beruško."

„Ty taky mami."

„Pa." Po jejím rozloučení se už jen ozval zvuk pro zavěšení.
Naši přijedou...s bráchou...mohla bych jim konečně říct pravdu a představit Tomáška...
____________________
„A kdy přijedou vaši?" Ptá se Tomášek, když ležíme už asi hodinu v posteli. Tom přišel ráno kolem třetí, takže rovnou zalehl do postele.
Co jsme si zatím tak povídali, tak Vlasta je u Jakuba a Bára s Dominikem jsou stále zavření u Dominika v pokoji.

„Kolem oběda...máme jít společně na oběd. Půjdeš taky?"

„Šel bych, ale velkej Jakub mě včera zaúkoloval, že mám jet do Chrudimi něco vyzvednout. Už bych měl bejt hodinu na cestě." Vlepí mi polibek do vlasů a pevně mě zmáčkne k sobě.

„Teď né. Musím se jít připravit a uklízet." Špitnu do polibku, když se Tomášek vyskytne nade mnou.

„No ták. To stihneš." Ušklíbne se a začne si sundavat tričko.

„Fajn! Přestaňte prcat. Tys měl být na cestě a ty mas taky určitě něco!" Zařve neznámí hlas za Tomáškem. V tu chvíli se tom otáčí a sleze ze mě.

„Hasane?" Řekneme oba dva nastejno.