Prolog

270 13 0
                                    

Pomalu jsem kráčela po chodbě k našemu bytu. V kapse jsem hledala klíče, když jsem si všimla pootevřených dveří. Zhluboka jsem se nadechla a rozběhla se ke dveřím od bytu, do kterého jsem hned vpadla.

Rozhlédla jsem se všude kolem sebe, vše bylo rozházené a rozbité. Pomalu jsem vešla do středu obývacího pokoje, kde to vypadalo, jako po výbuchu atomové bomby. Lampa byla shozená na podlaze, gauč byl plný škrábanců a o kousek dál na podlaze, byla krvavá skvrna. Vyděšeně jsem si zakryla pusu a sáhla do kapsy pro telefon, abych vytočila číslo mého spolubydlícího. Kousek ode mě se začalo ozývat vyzvánění telefonu.

„Alespoň normální vyzvánění sis mohl dát," zamumlala jsem si pro sebe a pomalým krokem šla k telefonu, který s prasklou obrazovkou ležel na zemi. Natáhla jsem se pro něj a všimla si své přezdívky. Když mi došlo, že jen tak neodešel, začala jsem v kontaktech hledat Steva, a hned vytočila jeho číslo.

„Ano?"

„Steve, máme problém."

„Jak moc velký?"

„Záleží na tom. Na jakým levlu je pohřešovaný Winter Soldier?"

Hola Amigos.
Vítám vás u třetího a posledního dílu princess of hell:)

Princess of Hell: Redemption [3]Kde žijí příběhy. Začni objevovat