*Bucky*
Všichni jsme seděli v kostele v lavicích a sledovali dřevěnou bednu před námi, v níž ležel jeden z členů týmu. U rakve byl velký věnec a Pietrova fotka. Kněz zrovna odříkával dlouhý monolog na počest padlému hrdinovi, který většina z nás neposlouchala.
Všichni jsme se dokázali soustředit pouze na jedno. Přišli jsme o člena týmu, kamaráda. Pietro nezemřel pouze tak. Muselo mu být jasné, že proti Trishe nemá sám šanci, udělal to kvůli Nyele.
„A nyní pronese pár slov sestra zesnulého," kněz odstoupil od pultu, kam zrovna vstoupila Wanda. Všichni jsme se obrátili tím směrem. Steve se posunul blíž ke kraji, aby potom mohl jít pro Wandu. Bylo nám jasné, že proslov sama nezvládne.
„Pietro byl...byl...byl to můj bratr, mé dvojče. Po smrti rodičů jsme měli pouze jeden druhého. Byl o dvanáct minut starší, a rád mi to předhazoval. Také byl velice starostlivá osoba. Zažili jsme spolu spousty věcí, bojovali jsme bok po boku společně s Avengers. Poprvé proti Avengers," Wandiny oči se zalily slzami, a Steve už vstal z lavice, a šel rovnou za ní. Wanda se rozplakala a Steve ji odvedl zpět za námi.
„A pár slov pronese Clint Barton," poukázal kněz na Clinta, který se se skleslým výrazem rozešel k pultu. Vytáhnul ze saka papírek, na kterém měl proslov napsaný a rozhlédl se po místnosti.
„Pietro Maximoff byl jeden z nejlepších lidí, co jsem kdy poznal. Poprvé, když jsme se setkali, nebylo to zrovna v přátelské atmosféře. Srazil mě na zem a zeptal se: „Ty si to nečekal?" V Sokovii při boji s Ultronem za mě byl ochotný schytat kulku, taky, že schytal. Lékaři jej sotva stihli zachránit." Clintův monolog ještě pokračoval, ale neposlouchal jsem jej. Už ne.
Možná to bylo nezdvořilé, ale těžko se poslouchá proslov na pohřbu vašeho kamaráda. Clint se nemýlil, Pietro měl opravdu dobré srdce. Nebyl ochoten schytat to pouze za něj, ale i za Nyelu, kterou v podstatě ani neznal. Nikdy si nebyli nijak blízcí.
Clint slezl dolů, a to mě donutilo opět vnímat okolí. Snad mě za tohle Wanda se Stevem nezabijí. Kněz opět vešel nahoru, a započal další ze svých proslovů na počest Pietrovi. Ten to slyšet, tak se ještě začne smát.
Společně se Stevem, Clintem a Samem jsme vzali rakev a pomalu šli ven. Zraky všech přítomných se upíraly na bednu, v níž ležel padlý hrdina, bratr a přítel. Teda, tohle stálo na jeho náhrobku. Pro nás byl více než to.
Sledovali jsme, jak se rakev spouští dolů do hrobu. Wanda vzala hrstku hlíny, kterou hodila dovnitř. To samé zopakoval Clint. A postupně my všichni.
„Chce někdo říct ještě pár slov?" podíval se po všech Steve. Všichni jsme si mezi sebou vyměnili pohledy. Já rozhodně neměl, co říct, ale to nebyl Tonyho případ.
„Pietro, ty pako jedno. Mohl jsi alespoň chvíli počkat, stejně bys jí nepomohl. Ale čekání není úplně tvůj styl, co? Jo, a ještě pořád jsem na tebe naštvaný za toho Ultrona," poukázal Tony na náhrobek.
„Tony, alespoň teď by ses mohl chovat normálně," protočil oči Steve. Koutky mi slabě zacukaly. Pár členů týmu jeho směrem prohodilo pár slov, ale pravdou bylo. Nikdo z nás nevěděl, co přesně říct. Nic nebylo dost dobré, protože to, co udělal, nám možná zachránilo krky. Sice tím Nye nezachránil, ale zdržel Trishu.
Pietro Maximoff alias Quicksilver. Hrdina, Avenger, bratr a přítel.
Odpočívej v pokoji Pietro.
Ehm, dobré ráno.😂
ČTEŠ
Princess of Hell: Redemption [3]
FanfictionVyzkoušela jsem si normální život, ale nebylo mi přáno. Jednoho dne se vše rozplynulo, jako mraky po dešti. S tím rozdílem, že to nejhorší mělo teprve přijít. Ačkoliv nerada, musela jsem je znovu požádat o pomoc. Nyní už to nebyl pouze můj problém...