18-Gravitace

99 11 0
                                    

S Buckym jsme vešli do společenské místnosti, kde už byli všichni členové týmu. Samozřejmě se čekalo pouze na nás dva.

„Co vám tak trvalo?!" rozhodil rukama Sam a nevraživě se na nás dva podíval. S Buckym jsme si vyměnili pohledy.

„Ono...gravitace nás nechtěla pustit," pokrčila jsem rameny, čímž jsem si vysloužila nechápavé pohledy některých členů týmu, a tichý smích od Tonyho, Clinta a Wandy.

„Každopádně, kvůli čemu bylo tak nutné, abyste nás sem volali ve tři hodiny ráno?!" rozhodil rukami Bucky. Doufám, že ve tři hodiny ráno nechtějí letět do Paříže.

„Máte nějaké tušení, co by mohla v La vera chtít?" podíval se Steve po nás obou. Vrtalo mi to hlavou. Ano, sice jsme tam s Buckym byli, ale toť vše. Nenechali jsme tam žádnou zbraň, ani nic jiného.

„Koho přesně, že zabila?" podívala jsem se na ně se zvednutým obočím. Tony během chvilky najel na obrazovku, kde se ukázala fotka ženy, a všechny informace o ní.

„Byla recepční z toho hotelu. A jediná oběť. Nedává to smysl," zakroutil hlavou Steve.

„Dokážeš vyhledat všechny její oběti za uplynulý týden?" podívala jsem se na Tonyho, který pouze přikývnul a přikázal Jarvisovi, ať je vyhledá.

„Okay...to je hodně lidí. A všichni z jiných měst, států. Nemají nic společného," podíval se na obrazovku Sam.

„Ale mají, všichni jsou recepční v hotelech," poukázal Tony na jejich zaměstnání. Poté se všechny pohledy obrátily na mě a Buckyho.

„Nechte mě hádat, ve všech těch městech jste si udělali provizorní líbánky," protočil oči Tony. Měl pravdu, ve všech těch městech jsme byli.

„Ale proč ty recepční zabíjí? Nedává to smysl. Nic jste nikde nenechali, nebo ano?" nadzvedla obočí Nat a podívala se naším směrem. Oba jsme zakroutili hlavou.

„Ne. Nedává to smysl. Co by vůbec ve všech těch městech dělala?" zakroutila jsem hlavou a podívala se na ostatní.

„Možná ti tím posílá vzkaz," pokrčil rameny Clint. Hned se pohledy všech přítomných obrátily na něj.

„Zamysli se. Zabíjí všechny osoby, se kterými ses setkala za posledního půl roku," zamyslel se.

„Takže je to má vina?" nadzvedla jsem obočí. Clint se hned zarazil a začal zběsile kroutit hlavou.

„Ne, ale rozhodně chce, aby sis to myslela. Pokud jí jde o to, abys cítila stejnou bolest jako ona, začne u viny a opuštění," pokrčil rameny Clint, který se rychle snažil zachránit situaci.

„Je špatné, že se za to necítím provinile?" podívala jsem se se zvednutým obočím na všechny přítomné.

„Na jednu stranu ano. Na druhou, to poslední, co bychom teď potřebovali, je démon s psychickým zhroucením," pokrčil rameny Tony. Necítila jsem se, kvůli tomu ani trochu provinile. Možná protože vraždí lidi, které jsem viděla pouze párkrát v životě a neměli pro mě absolutně žádnou hodnotu.

Nebo možná uvnitř vím, že to má vina není. Zemřeli její rukou, ne mojí. To, že ona nemá všech pět pohromadě není má chyba.

„Koukám, že ty provinilosti úplně schopná nejsi. A opuštění jen tak nedocílí, jsem si jist, že Barnese se jen tak nezbavíš. A dokud se nezbavíš jeho, tak ani nás," pokrčil rameny Tony a koutky mu zacukaly do úsměvu. Souhlasně jsem přikývla. Nepodal to zrovna nejlépe, ale vím přesně, jak to myslel.

I přes to, že jsme se s Avengers na začátku moc nemuseli, mi na nich začalo záležet. Možná jsem, kvůli emoční vazbě k nim, přišla o své schopnosti, ale raději budu s nimi bez svých schopností než sama se svou mocí.

„Jsem. Za ty shedim jsem se provinile cítila. Na pár minut. Když Sam skončil na lůžku," pokrčila jsem rameny.

„Tohle mě hřeje u srdíčka. Možná vám za tohle přestanu dělat kazišuka," ušklíbnul se Sam. Stejně nepřestane.

Hola amigos.
Taky vám blbne wattpad nebo jen mně? 0.o

Princess of Hell: Redemption [3]Kde žijí příběhy. Začni objevovat