Epilog

121 10 2
                                    

Napřáhla jsem pravou ruku, a chtěla mu dát ránu pěstí, ale úder vykryl. Mou ruku sevřel a otočil, a já díky tomu skončila na zemi. Zaskuhrala jsem bolestí a chytila se za rameno, na které jsem spadla.

„Vždy lidi tak bolí, když dostanou na prdel?" zvedla jsem obočí a podívala se na Buckyho, který mě právě srazil k zemi. Ten se pouze uchechtnul a pomohl mi vstát.

„Ne, když se umí bránit, takže makej, slečinko," ušklíbnul se. Protočila jsem oči a zhluboka se nadechla. Sice jsem zapomněla, jak se bojuje, zapomněla jsem veškerý svůj výcvik, ale dostala jsem pár lekcí od Nat...většinu z nich jsem strávila na podlaze.

Rozběhla jsem se proti Buckymu a dala mu ránu do břicha. Otočila jsem se a kopla jej těsně nad pas. Tak tohle mohlo bolet. Vyskočila jsem a kopla Buckyho do hrudi. Ten už to neustál a skončil na zemi.

„Promiň, bolelo to moc?" zakryla jsem si pusu a šla blíže k Buckymu, který bolestně skučel na podlaze. Pro všechny je dobře, že to nevidí Tony. Klekla jsem si k Buckymu, abych zjistila, zda je v pořádku, když dveře od tělocvičny rozrazil Tony.

„Tony? To je změna. Vždycky ruší Sam," pokrčila jsem rameny. Bucky se začal chechtat a Tony se na nás podíval.

„No nekecej! Ty jsi dostal na prdel!" rozkřiknul se Tony. Protočila jsem oči a s Buckym jsme se oba zvedli.

„Slovník!" zvolal Steve z chodby. Povzdychla jsem si, a byla připravená trénink ukončit, ale v tu chvíli po mně Bucky hodil meč. Sotva jsem jej stihla chytit.

„Zešílel jsi?!" rozhodila jsem rukami, aniž bych si uvědomila, že v jedné z nich držím meč. Bucky pokrčil rameny a vzal si druhý.

„V žádným případě, nechci ti ublížit," zakroutila jsem hlavou a sklopila meč. Bucky se uchechtnul a popošel blíže ke mně.

„Nemám strach, že bys mi ublížila," zasmál se. Přimhouřila jsem oči a vražedně se na něj podívala. Následně jsem s přikývnutím šla společně s Buckym do středu tělocvičny a postavila se naproti němu.

Rozběhla jsem se proti Buckymu se vztyčeným mečem. Ten se však vyhnul, ohnal se mečem doprava a můj meč tak skončil na zemi.

„Když jsem tě viděl poprvé...přišla jsi mi, jako lepší bojovnice," ušklíbnul se Tony. Protočila jsem oči a zvedla meč z podlahy. Postavila jsem se naproti Buckymu. Tentokrát vedl úder on.

Rozběhl se proti mně a chystal se na mě udeřit zprava. Rychle jsem se s otočkou posunula více nalevo, přikrčila se a podkopla Buckymu nohy. Ten skončil na zemi, a já jeho meč odkopla k Tonymu.

„Proč vlastně tohle děláme?" podívala jsem se na něj se zvednutým obočím. Bucky odklonil špičku mého meče a vstal z podlahy.

„Ty jsi možná přišla o své vzpomínky, takže si nepamatuješ, jak bojovat, ale tvé svaly si to pamatují. Byla jsi trénovaná opravdu dlouhou dobu, takže tvé svaly si ty pohyby zapamatovaly. Stačí jim trochu osvěžit paměť," ušklíbnul se Bucky. Souhlasně jsem přikývla.

„Myslím, že už se povedlo," uchechtnul se od dveří Steve. Otočila jsem se na Steva, což jak jsem později zjistila, jsem dělat neměla. Bucky mě zezadu chytil a držel pod krkem.

„Tohle začíná být zajímavé," promnul si bradu Tony. Zavřela jsem oči a uvolnila se. Svaly, nech myslet svaly. Bože, to je kravina. Chytila jsem Buckyho za paže a kopla jej do kolen. Když jeho sevření povolilo, otočila jsem se, kopla jej do hrudi a dala mu pěstí do nosu. Poté jsem ho srazila na zem.

„Vy dva jste zralí na vztahovou poradnu," uchechtnul se Tony. S Buckym jsme se podívali jeho směrem, a poté na sebe.

„Pro dnešek už končíme ne?" zvedla jsem obočí. Bucky přikývnul. Úlevně jsem si oddychla a chtěla odejít z místnosti, ale zarazil mě Steve.

„Jestli řekneš jenom jedno slovo o poradě, nakopu ti vajca!" zavrčela jsem na něj. Steve vytřeštil oči, a Tony s Buckym se začali smát.

„Chtěl jsem říct, že za deset minut všichni v jídelně, vzteklino," protočil nade mnou oči. Souhlasně jsem přikývla a odešla z místnosti.

***

Přišla jsem do jídelny, kde už byli všichni členové týmu. Opatrně jsem se usadila vedle Buckyho. Nebyla jsem si jistá, co přesně se tu děje.

„Okay, od kdy jíme všichni spolu?" zakroutila jsem hlavou.

„Ode dneška. Nebyla jsi to ty, kdo chtěl utužovat vztahy?" nadzvednul Steve obočí. Mlčky jsem přikývla a stejně, jako ostatní se pustila do jídla.

Jíst všichni pohromadě byl skvělý nápad. Byla to jedna z nejlepších večeří, co jsem kdy zažila, a ne kvůli jídlu, ale atmosféře. Byli jsme tam všichni spolu, smáli se a bavili se. Ani jsem nemyslela na to, že jsem přišla o vzpomínky, ale prostě jsem si užívala tu chvíli, a přála si, aby to takhle bývalo častěji.

Tony říkal své hloupé vtipy, a my se jim smáli. Bruce mluvil o vědě, a všichni jsme ho poslouchali. Měli jsme klid. Ostatní nemuseli konečně zachraňovat svět, měli jeden den volno.

Už jsem si na život bez vzpomínek zvykla. S Avengers vycházím i tak. Snad i lépe než předtím. Opravdu jsou pro mě, jako má rodina, a teď už to konečně ví. Možná to prolomilo ledy. S Buckym se to také zlepšilo, cestu jsme si k sobě našli. Zda je to lepší než dřív? Nemám tucha, ale rozhodně bych za nic neměnila.

„Děláš si srandu? Takhle to ale nefunguje!" Clint se zrovna rozčilovat, když se Thorovi snažil vysvětlit lukostřelbu. Všichni u stolu se smáli, pouze Clint se měnil na běsnícího draka a Thor vypadal jak lachtan s rybou. Opřela jsem si hlavu o Buckyho rameno a sledovala dění před sebou.

Přála bych si, aby tohle nikdy neskončilo, ale nic netrvá věčně. Každá svíčka jednou zhasne. Doufám, že tahle bude hořet i v těch nejhorších chvílích. 

Hola amigos.
Tak je tu poslední část:(
Nicméně, měla jsem v plánu vydat FF se Sethem, ale nedokážu napsat, ani čárku, ale mám dopsanou jednu komplet celou FF, takže zítra vydám jednu...chtěla jsem napsat poslední FF, ale pořád chci dokončit tu se Sethem!:D
Edit: nahoře v médiích je edit na princess of hell 1-3. První písnička se jmenuje Ruelle- where we come alive a druhá: Against the current- young & rellentless

Princess of Hell: Redemption [3]Kde žijí příběhy. Začni objevovat