Všichni jsme netrpělivě seděli u obrazovek, a vyčkávali na jedinou zmínku o Trishe, ale bylo to, jako by se po ní slehla zem. Frustrovaně jsem si prohrábla vlasy a stále chodila po místnosti sem a tam.
„Můžeš s tím přestat?" protočil nade mnou oči Tony a odvrátil zrak od obrazovky. Stočila jsem svůj pohled k němu, a s úsměvem vztyčila prostředníček.
„Právě se stala hrdým obyvatelem Ameriky," pokrčil rameny Clint a koutky mu zacukaly do slabého úsměvu. Nemohla jsem přestat na Trishu myslet, děsila jsem se toho, koho zrovna připravila o život.
„Jako, ale trochu by ses uklidnit mohla," šeptnul mi do ucha Bucky. Zastavila jsem se na místě a otráveně se na něj podívala. V jedné ruce jsem svírala řetízek, jenž mi dal Bucky k výročí.
„Uklidnit? Jak se mám uklidnit, když zrovna někde vraždí lidi," rozhodila jsem rukami a málem si servala řetízek z krku. To by mě mrzelo. Nejspíš byl drahý. Nebo od ťamana. Neptala jsem se.
„Nye, najdeme ji. A jestli tě to uklidní...limit už vyčerpala," podrbal se na zátylku. V místnosti se rozlehlo hrobové ticho.
„Jak mě tohle má sakra uklidnit?!" vytřeštěně jsem se na něj podívala a zběsile gestikulovala rukami, takže jsem musela vypadat, jak epileptik na diskotéce.
„Za pokus to stálo," o kousek odstoupil a semknul rty. Zase tak moc naštvaná jsem nebyla.
„Má pravdu. Nikoho za poslední dva dny nezabila. Jsi trochu klidnější?" podíval se na mě se zvednutým obočím Tony.
„Dva dny? Klidnější? Klidná budu, až bude tuhá!" rozhodila jsem rukama a začala si pro sebe nadávat, čímž jsem si několikrát za sebou od Steva vysloužila jeho: „Slovník!".
„Proč přesně, že je tady?" naklonil se Rhodey ke Clintovi. Ten pouze pokrčil rameny a schoval se za noviny.
„Je to jenom mnou nebo to mají v rodině? Trisha je vyšinutá, Nyela je vyšinutá. Trisha zabila několik lidí, Nyela zabila několik lidí. Trisha se snadno naštve, Nyela je...okamžitě polož tu židli!" ukázal na mě varovně prstem Tony.
„Nemusíš mi to připomínat. Vím, že jsem byla stejná, jako ona," zakroutila jsem hlavou a odhodila židli. Někteří členové týmu se na mě vystrašeně podívali, a poté na Tonyho.
„Dobře zvaž, co řekneš," podíval se na Tonyho Clint.
„Jo, ale ty jsi se změnila. A nebyla jsi až takový magor. Neříkám, že vloupat se na základnu Avengers bylo normální, to by nenapadlo ani magora, ale tohle netrumfneš," pokrčil rameny Tony.
„Moment. Tehdy tě pro ten meč poslala Lilith, že ano?" podíval se na mě se zvednutým obočím Tony. Váhavě jsem přikývla, nebylo mi úplně jasné, kam tím míří.
„A nikdy tě nenapadlo se jí zeptat, jak to vlastně ví?" nadzvednul Tony obočí.
„Měla opravdu hodně poskoků. Pravděpodobně od jednoho z nich, ale ty máš nejspíš jinou teorii," podívala jsem se na něj se zvednutým obočím.
„Myslím, že tvá matka celou dobu o Trishe věděla, a věděla, kde je," promnul si bradu Tony. Zadrhla jsem se a nechápavě se na něj podívala.
„A to jsi vydedukoval z jednoho pitomého meče? Děláš si srandu, že ano?" vytřeštila jsem oči a zaklepala si na čelo.
„Už jsem se snad někdy pletl?" hrdě se usmál a podíval se na mě.
„Jo!" zakřičeli jsme na něj všichni sborově. Tohle nejspíše nebylo úplně fér.
„Fajn, ty si tady řeš teorii meče a mé matky, já si jdu vyměnit vložku. Žraločí týden," pokrčila jsem rameny a odešla z obýváku.
„Cože?!" zakřičel za mnou Bucky. Vzápětí se ozval smích některých členů týmu.
Hola amigos.
Nevím, jak to teď bude s vydáváním kapitol. V pátek večer mi zemřela babička, a já teď řeším jiné věci, a wattpad jde stranou.
Ano, mám celou PoH 3 dopsanou, ale jak říkám...vůbec nemyslím na vydávání kapitol.
ČTEŠ
Princess of Hell: Redemption [3]
Fiksi PenggemarVyzkoušela jsem si normální život, ale nebylo mi přáno. Jednoho dne se vše rozplynulo, jako mraky po dešti. S tím rozdílem, že to nejhorší mělo teprve přijít. Ačkoliv nerada, musela jsem je znovu požádat o pomoc. Nyní už to nebyl pouze můj problém...