Z pohledu Nika
Probudil jsem se uprostřed noci.Byl jsem u stolu,kolem mě byla spousta papíru na kterých byli texty které nedávali absolutně žádný smysl.
Byla vedle mě flaška Havany,ve které bylo ještě za pulkou.Napil jsem se,vyhodil všechny ty nesmysly a lehl si do postele.Pustil jsem si 13.komnatu a koukal do prázdna.Nemužu na ni zapomenout vubec nijak.Chlast a tráva mi to dělají ještě horší.Bolí to a hodně.A já už nevím jak bolest potlačovat.Byl jsem tak strašně unavenej.Zničenej.Chtěl bych spát.Nemužu.Neusnu.Pokud jo,doprovázejí mě příšerné sny.Že bych to zas zkusil práškem na spaní?
Jestli jednou umřu tak to bude na předávkování práškama na spaní.
A přesně proto jsem vstal,šel do kuchyně a jeden prášek si vzal.
Upadl jsem do spánku.
Probudil jsem se až ráno v deset.
Šel jsem do kuchyně a udělal si kafe,jediný naco jsem měl chuť.
Opět mi přišla Lenka na mysl.Tak moc bych chtěl snídat sní v posteli.Koukat u toho na film.Se svou kávou jsem vyšel v triku na balkon a zapálil si.Kdyby si s ní aspoň mužu ještě jednou promluvit...
Z pohledu Lenky
Seděla jsem sama v obýváku při filmu který jsem stejně nevnímala protože jsem myslela na Dominika.
Nicolka je od rána u své spolužačky Natky která má narozeniny a hned v 10 ji zavolali.Odvezla jsem ji tam,domluvila se s její mamkou kdy pro ni přijdu a tak.Pujdu tam až v 6 večer,takže mám dneska den pro sebe.
Pila jsem kafe,které mi stejně nechutnalo protože moje chuť k pití a jídlu byla tak stejná jako moje chuť do života bez Dominika.
Přišla mi najednou správa.Od něj.Říkala jsem mu aby mě nijak nekomtaktoval.Ale mě to nedalo,musela jsem tu zprávu otevřít.
@goldcigo:nemohli by jsme si ještě jednou o tom celém promluvit?
@me:nemám stebou očem mluvit Dominiku promiň....
@goldcigo:prosím
@me:ach,dobře...
@goldcigo:přijdu ve tři
@me:ok
Ach.Na to se musím psychicky připravit.
Dala jsem si sluchátka a začala uklízet obývák a kuchyň.
Do dvou hodin jsem to měla hotové.
Byla jedna hodina.Obědnala jsem si pizzu,protože jsem líná vařit.
Přišla mi do 40 minut a u seriálu jsem snědla tři kousky.Odešla jsem do kuchyně kde jsem pizzu nechala na lince a ještě vybrala nádobí z myčky.
Když jsem koukla na hodiny,bylo za 10 minut tři.
Fajn,už jen počkat co Dominik přijde.
Ani ne za pět minut se ozval zvonek.
V krku se mi vytvořil knedlík.
Otevřela jsem dveře.Mohl se aspoň upravit ale nevadí.Měl na sobě džíny a triko.Vlasy do všech světových stran a kruhy pod očima.Já na tom byla dost podobně.Tepláky a velká mikina,mastné vlasy sepnuté do drdolu a velké tmavé kruhy pod očima.
"Ahoj."vypadlo z něj po chvíli prohlížení si mě.
"Ahoj."opětovala jsem mu pozdrav a pustila ho dál.
"Co si dáš?"
"Díky,nic."
"Fajn tak mluv."
"Víš.Změnila si mě.Od první chvíle co jsem tě věděl že si jiná.Byla to láska na první pohled.Když jsem byl stebou,byl jsem šťastnej.Doopravdy šťastnej.
Říkáš si,že jsem byl šťastnej i když jsem měl děvky.Nebyl jsem.Není a nebylo to to,co mě naplňovalo.Vždycky mě to na chvíli vyvedlo z reality a já mohl na vše zapomenout.Ale stejně mi pořád něco chybělo.Člověk,který mi vždycky pomuže.Který tu bude vždy pro mě.Když budu brečet jako malý kluk nebo když nemohu spát.Který mi bude dávat lásku a který mě bude dělat šťastnýho.Našel jsem toho člověka dávno,byla si to ty.A pořád to ty jsi..Pokud budeš šťastnější když pujdeme každý vlastní cestou,budu taky šťastnej.Budu ti přát v životě jen to nejlepší."
Věděla jsem že lže.Že bezemě šťastný není a nebude,tak jako já nejsem šťastná bez něj,ani nebudu.
"Dominiku já.Tohle cos mi řekl je strašně krásný a já to cítím stejně.Jen ty si neuvědomuješ,jak je těžký ti odpustit.To cos udělal hrozně moc bolí.A nestalo se to poprvé,a já ti to už jednou odpustila.Nedokážu ti jen tak ze dne na den odpustit něco jako je tohle.A to co si mi teď řekl je vážné moc krásné a taky to tak mám,ale nevím co si čekal,asi že ti skočím kolem krku,zato že si mi vyznal své city."
"Ale ty nechápeš že já bez tebe nemužu existovat a pořád tě kurva moc miluju."
"Na to si měl myslet dřív.Já tebe už ne."
Vyslovila jsem právě největší lež v mém životě.
Dominik popadl svoji ledvinku a vyběhl z domu.
Z domu vyběhl přímo na cestu.
"Dominiku stuj!!!"
Helou bejbysss💚💚nová kapitola omg😻❤️dajte mi vedieť jak vás tento príbeh baví,lebo mňa moc!💜
ČTEŠ
13.𝑘𝑜𝑚𝑛𝑎𝑡𝑎/𝐹𝐹 𝑁𝑖𝑘 𝑇𝑒𝑛𝑑𝑜( pokračování Slunce a měsíc)
Fanfiction"Přežije to?"ptám se vystrašeně. "To vám nevíme říct." Byli to nejhorší vteřiny mého života,srdce mi šlo vyskočit z hrudníku. Modlila jsem se k všem bohum co existujou,aby to Dominik přežil. Čti a dozvíš se víc<3
