Z pohledu Lenky
"Dobrý,to byl jen Viktor,má nové číslo."vydechl si Jakub.
"Vážně?Víš jak jsem se bála že volají ohledně Dominika?"zděšeně jsem ječela.
"Klid,malá se bude bát."upozornil mě Jakub.
Úplně mi vyfučelo z hlavy že vzadu sedí Nicolka.
"Maminko,co je s tátou."slyšela jsem jak se tiše rozbrečela.
"Zlatíčko neplakej,táta bude v pořádku."
Jakub nás odvezl domu a odjel.Nabízela sem mu,aby zustal s námi,ale chtěl být sám.
Přijeli jsme kolem sedmé.S Nicolkou jsme si dali večeři.Potom jsem jí napustila vanu a já si procházela fotky z Dominikem.
Muže umřít?Dostane se z toho?Bude mít nějaké trvalé následky?
Tyhle myšlenky jsem rychle zahnala.
Věděla jsem že to zvládne.
Nicolka vyšla z vany a dala si pyžamo.
"Pujdeme si lehnout mami?"zeptala se.
"Ano,mužeme."
Hned jak jsme si lehli Nicolka usnula.
Mě to vubec nešlo,tak moc jsem se o Dominka bála.
Probudila jsem se v osm ráno.Spala jsem asi tři hodiny,no co už.Nicolka ještě spala.Šla jsem jí udělat snídani.
Já neměla vubec hlad.Udělala jsem si jen kafe.Převlékla jsem se do tepláku a Dominikového trika.
———
Koukali jsme s Nicolkou na pohádku,když v tom mě napadlo že musím zavolat do nemocnice.
"Dobrý den,u telefonu Lenka Müllerová,volám ohledně Dominika Cittu.Chtěla bych vědět jak natom je a kdy ho mužeme vidět."
"Dobrý den.Operaci zvládl výborňe,bez komplikací.V noci se probral,ale zachvíli zase zkolaboval,takže jsme ho museli resuscitovat.Když byl vzhuru,věděl kde je,ale nevěděl proč tu je a jak se to stalo.
Na teď je jeho stav stabilizovaný,ale nevíme vám říct co bude dál.Musíme počkat co se probere a bude schopný dýchat sám.Bez zavedení tracheální intubace,takže tuby do prudušnice.Zatím jsme další negativní výsledky nezjistili.Krom toho že ho bude pár týdnů bolet hlava a možná si na něco nevzpomene.Ruka mu pomalu bude zrůstat.To bude ješte krom povrchových zranění,jako třeba odřeniny a modřiny všechno.A vidět ho mužete i dnes.Ale jen na chvíli.
"D-dobře,díky.Naschle."
"Naschle."
Bože,moc informací na mě.Nevím co první.Takže Dominik má zlomenou ruku,nedýchá sám,nebude si nás možná pamatovat,operovali ho,a má po celém těle modřiny a odřeniny.Fajn.Klid.
Vzala jsem zpátky telefon do ruky a napsala to Jakubovi.Taky snáma za ním dneska pujde.
"Nici zlatíčko,pujdeme se dneska podívat na tátu?"
"Jo prosím."
"Dobře."
Jelikož bylo ráno,tak jsme měli spoustu času.Bylo 10.
Ani nevím jak rychle to uběhlo,protože zrazu byla jedna a my měli ve dvě vyrazit.Oblékla jsem Nicolku i sebe.
Vlasy jsem si dala do culíku a makeup nijak neřešila,měla jsem jen řasenku a pudr.
Počkali jsme před domem na Jakuba a vyjeli směr nemocnice.
"Dobrý den,přijeli jsme za Dominikem Cittou."oznamovala jsem sestřičce na recepci.
"Dobrý den,tak to bude pokoj 17."
Šli jsme.Otevřeli jsme dveře do jeho pokoje.Zrovna u něj stála sestřička,která mu vyměňovala infuzii,takže jsem na něj neviděla.
"Dobrý den."pozdravila mile.
"Dobrý den"řekla jsem a ona odstoupila od Dominika.
V puse měl tubu,přesně jak říkal doktor.Měl odřený obličej,ruce.Byl bledší než normálně.Neměl tak výrazně ružové rty tak,jak mívá.Podívala jsem se na Nicolku,měla v očích slzy.
Jakub jen stál a koukal na Dominika.
"Tati."zašeptala Nicolka.
Seděla vedle něj na židli a brečela.
"Mami chci pryč,nechci se na tátu dívat"řekla a zvedla se ze židle.
"Jakube odveď ji prosím."
"To je dobrý,zustaňte,já ji odvedu do dětského koutku a zustanu tam s ní."nabídla se mile sestřička.
"Děkuju moc."
"Hej!Viděli ste to?Měl jsem pocit že se pohnul."vyjekl Jakub.
"Zkuste na něj mluvit"řekla sestřička.
"Domčo?Slyšíš nás?"ptala jsem se.
"Jestli slyšíte stiskněte mi ruku"řekla sestřička.
"Ne,nic.Žádná reakce."řekla smutně sestřička.
Odvedla Nicolku pryč a já s Jakubem jsme zustali u Dominika.
Mluvili jsme na něj,já ho držela za ruku a tak nějak jsme si sním povídali,i když vlastně on neodpovídal.
Najednou nějaký přístroj zapípal.
Do pokoje vtrhla sestřička s doktorem..
Helou bejbysss🥰🥰💗zdravím u kapitolyyyy konečnee❤️mám z toho strašnú radosť❤️🥺táto kapitola ma mega bavila písať,lebo som závislá na seriáloch z nemocničných prostredí🤣❤️napríklad sestričky akože po slovensky alebo modrý kód ten český seriál lebo som našla že sestričky sú aj české ale ja myslím slovenské🤣💕viem že vás to zaujíma🤣❤️ a napísať konečne kapitolu ma motivovala jedna super baba❤️ďakujem fanfikceprokazdeho ❤️
ČTEŠ
13.𝑘𝑜𝑚𝑛𝑎𝑡𝑎/𝐹𝐹 𝑁𝑖𝑘 𝑇𝑒𝑛𝑑𝑜( pokračování Slunce a měsíc)
Fanfiction"Přežije to?"ptám se vystrašeně. "To vám nevíme říct." Byli to nejhorší vteřiny mého života,srdce mi šlo vyskočit z hrudníku. Modlila jsem se k všem bohum co existujou,aby to Dominik přežil. Čti a dozvíš se víc<3
