Z pohledu Lenky
Otevřela jsem dveře.A stála tam osoba kterou jsem neviděla celých 5 dní.
Proč klepal?
"Pustíš mě?"ptal se,jakoby byl cizí a nebydlel tu.
"Pojď""Mužeš mi říct kde si byl,proč si nebral mobily?"
"Promiň mi to.Nechci se o tom bavit.Mužu se jít vyspat prosím?"
"Dominiku ne.Řekni mi kde jsi byl."
"Ve studiu.Stačí?"
"Ne"
"Ale já vážně nemám sílu nato se o tom teď bavit.Potřebuju spát,zítra musím do studia zas.Ale neboj,jen do večera.Do 9 budu tady.Ještě jednou mi to promiň."
"Tak fajn.Dobrou noc."
"Miluju tě."
Nechápala jsem co se teď stalo.Proč se to stalo.
Když jsem na hodinkách uviděla 12 hodin,jsem rychle popadla boty a bundu a šla pro Nicolku do školy."Zlatíčko,táta je doma"
"Joooooooo!"vypískla nadšeně po ulici.
Doma Nicolka odhodila svoji aktovku a mířila do ložnice.
"Tatiii!"její radost v hlase nešla přeslechnout.Z pohledu Nika
"Tatiiii!"probudil mě dětský hlas.
"Hm?"
"Proč si byl tak dlouho pryč."
"Promiň sluníčko,já celou dobu pracoval víš."
"Maminka byla moc smutná že si jí nebral mobil a nevrátil se tak dlouho domu."
"Já vím.Zavolej ji sem."
"Leni zlato,promiň mi to.Potřeboval jsem být chvíli sám...A ty drogy já...už to neudělám.Sám nevím proč jsem to přijal.."
"No dobře,ale poslední šance Dominiku.."
Políbila mě a já zase cítil ten pocit bezpečí.
"Zlato já musím do studia.Pracuju na albu a čím častěji tam budu chodit tím rychleji to bude hotové."
"Domčo...to nemužeš...dneska si odsud přijel,vyspal ses na tři hodiny a zas tam chceš jít?Takhle nemužeš fungovat."
"Práce je práce.Mějte se hezky,miluju vás.Nejbližší den si udělám volno a pujdeme někam spolu my tři.A dneska se vrátím brzo ano?"
"No dobře..."Z pohledu Lenky
Takhle dlouho nevydrží.Proč prostě nemuže chodit jen párkrát do týdne?Nemuže fungovat na tříhodinovém spánku a nonstop pracovat.Potrebujem sa trochu posunút v deji konečně,tak preskočíme tak o týždeň neskôr🥰
Z pohledu Lenky
Dneska jsem strávila od rána u El,která má nějaké problémy s Davidem,tak jsem se u ní stavila a strávila s ní nějaký čas.V pul jedné jsme spolj vyzvedli Nicolku ze školy a šli zpátky k El."Myslím že by jsme měli jít.Už je pět hodin."
"Jasně.Díky za všechno."
"Za nic zlato."
"Tak se mějte a Nici poslouchej maminku."
"Já poslouchám."Myslela jsem,že bude Dominik ještě ve studiu,nesedělo mi že má boty a bundu které si dával když odcházel.
Když jsem došla do obýváku viděla jsem zase něco,co jsem nechtěla.
"Nicolko běž do pokoje."
Štěstí že ho neviděla.
"Dominiku"
"Hej"
"Slyšíš?"
"C-cože?"
"Co má kurva tohle znamenat?Ta flaška toho alkoholu?A proč?"
"Já už nemůžu.Jsem strašně vyčerpanej.Já to nezvládnu už dál."
Složil se tam jako malý kluk,když nedostane to co chce.
"Hrozně moc to pro mě znamená,ale já už nemužu."
"Já ti to říkala,mužeš si zato sám."
To jsem nechtěla říct.Prostě to vypadlo z ničeho nic.
"Mužu zato sám?Já co nejvíc pracuju aby to vyšlo co nejdřív a byli z toho peníze abych vám dopřál všechno co si přejete ale stejně jsem ten špatnej já."
Jde ti o to,že spolu netrávíme čas?Mě taky,protože mě to mrzí a chybíte mi.Ale já to prostě musím dělat víš."
Viděla jsem jak strašně na nic mu je.Ale já to tak nemyslela Dominiku,já ti chci jen dobře.
"Ano jde mi i o to že spolu nejsme.Ale víc mi jde o tvoje zdraví Dominiku,nato taky mysli.Já vím že to děláš i pro nás.Ale Domi já ti vždycky chtěla dobře.Říkala jsem ti aby si tam tak často nechodil,podívej jak si dopadl.Kdy ses naposledy normálně vyspal nebo pořádně najedl?Za posledný dva týdny vubec.Myslíš že mě to teď netrápí?Vždycky jsem se na tebe když si večer přišel musela dívat jak strašně moc unavený jsi,byl jsi kolikrát nervózní z toho,že si toho neudělal v ten den dost,nebo že si udělal něco špatně,musela jsem tě vždycky uklidnit.Celý dva týdny mám o tebe starost,nikdy nevíš co se ti stane když takhle funguješ.Málo jídla,málo spánku,hodně práce.Podívej se na sebe Dominiku jak vypadáš.Stihl si zhubnout,máš tak výrazné kruhy pod očima,a je na tobě strašně vidět že to nezvládáš.Dej si aspoň týden nebo dva pauzu.Vrátíš se do normálu a potom zase začneš,ale ne každý den a do noci.
Aspoň jednou mě kurva poslechni,není mi příjemný se na tebe dívat."
"Jenže já to prostě potřebuju udělat c nejdřív chápeš to?"
"Domčo.Nikde není napsané,že přesne to musí vyjít ten a ten datum.Ty si mužeš přece říct kdy to vyjde.A to si přece řekni až když to bude hotové a ne několik týdnů dopředu,kdy víš,že máš před sebou ještě spoustu práce ale ne,ty kvuli datumu musíš dělat tohle."
"Jenže pro mě to je hrozně duležitý."
Dominiku ty si tak strašně tvrdohlavý.Po kom to máš?
"Ale já se ti kurva snažím vysvětlit jaké to bude mít následky.Jestli to takhle pujde stebou dál tak zachvilku to nezvládneš a skončíš v nemocnici kde tě budou držet a cpát do tebe prášky.To chceš?"
"Nechci."
"Tak vidíš.Tak se teď zvedni,pojď o ložnice a spi."
Jo jasně,místo souhlasu se napij.
"Tu flašku mi dej a běž do tý ložnice."
Já tak doufám že mě poslechne.
Protože jak ne,tak já už si sním nebudu vědět rady.
ČTEŠ
13.𝑘𝑜𝑚𝑛𝑎𝑡𝑎/𝐹𝐹 𝑁𝑖𝑘 𝑇𝑒𝑛𝑑𝑜( pokračování Slunce a měsíc)
Fanfiction"Přežije to?"ptám se vystrašeně. "To vám nevíme říct." Byli to nejhorší vteřiny mého života,srdce mi šlo vyskočit z hrudníku. Modlila jsem se k všem bohum co existujou,aby to Dominik přežil. Čti a dozvíš se víc<3