Z pohledu Lenky
Domča přišel asi za 20 minut.Bylo už ale 8 večer.
Nicolku si hned vzal na ruce a políbil ji do vlasu.
Potom ji položil a také mě objal.Dal mi pusu na tvář,což mě překvapilo.
"Dělala jsem kuře,nedáš si?"zeptala jsem se.
"Nechci ale díky"
"Nicolko teď si běž vyčistit zuby,pujde stebou táta ano beruško?"
"Dobře"odpověděla mi.
———
"A teď do hajan"řekl Dominik.
"Přečteš mi pohádku?"
"Přečtu."
Odešli do pokoje a já šla mezitím do sprchy.
Vyšla jsem asi za pul hodiny a Domča už seděl v obýváku.
"Tak rychle zaspala?"
"Ano.."řekl ale pohled stále věnoval na telefon.
"Domčo,poslední dobou..mi přijde že..že nejsi v pohodě..."
"Nejsem.."
Sedla jsem si vedle něj a chytila ho za ruku.
"A co se děje"
"Víš..dneska to je 6 let od smrti mé mámy ale o to nejde...přes to jsem se dostal..ale jde o tebe..strašně si mi za těch 5 let chyběla.Nezapoměl jsem na tebe.Ani nezapomenu.Jsem strašně rád že si mi dovolila vídat Nicolku a že my dva jsme v pohodě.Myslel jsem si že mě už nebudeš chtít nikdy vidět.Ale i kdyby,duvod si měla.Já jen že nevíš jak moc jsem rád zato že tady stebou sedím a že sváma dvouma mužu trávit čas.Před těmi 5 lety jsem si neuvědomil jak moc je krásné když vysloví tatínku..a jak moc šťastný při vás jsem.
Kdoví,jak bych skončil kdyby se tehdy v tom parku nepotkáme.Byl jsem každý den opilý a potom to zašlo dál.Do drog.Ze kterých mě tahal Jakub.Pomohl mi z toho se dostat ale nebylo to nejlehčí.Nechci abys mě tu litovala,jen ti chci říct,že celou dobu jsem na tebe myslel a i když jsem se jak koliv pokoušel nat tebe zapomenout,nešlo to.Nijak.Miluju tě pořád stejně,dokonce i víc."dořekl a díval se do zdi.
Mě po tváři tekli slzy a pořád další a další.
"D-domčo,já tě taky pořád miluju."
Palcem mi utřel další slzu která mi stékala po tváři.Přitáhl si mě k sobě blíž.
A udělal to,naco jsem celých 5 let čekala.Políbil mě.Bylo to jako naše poprvé,zase jsem měla motýlky v břiše Domčo.
"Jsi jenom moje."řekl tiše.
"A ty muj.Myslíš,že by jsme se mohli podívat na film?"
"Jasně že ano,stebou cokoliv."
Přinesla jsem deku a pití.Oba zachumlaní v dece jsme sledovali nějaký film z netflixu.
Usnula jsem.
———
Z pohledu Nika
Za pul hodiny co jsme koukali na film Lenka už spala.Vzal jsem ji do pokoje.
"Ššš,spinkej,jen jsem tě odnesl do pokoje.Zajdu se napít a dojdu zatebou."
Nic neřekla jen se otočila na druhou stranu a spala dál.
Šel jsem do kuchyně kde jsem si nalil džus do skleničky a ještě šel do obýváku vypnout televizi.
Uslyšel jsem Nicolky pláč který se ozýval přes celý dum.
Hned jsem tam šel.Seděla na posteli,měla zapnutou lampičku a brečela.
"Tati,měla jsem zlý sen.Já se bojím."
Lehl jsem si k ní a hladil ji ve vlasech.
"Spinkej,jsem tu stebou."
———
Z pohledu 3.osoby(keďže má Nicolka len 5 tak nechcem dávať z jej pohladu)
Asi ve dvě ráno se Nicolka probudí na hlasy vedle sebe.Není to nikdo jiný jako Dominik,kterému se něco zdá,očividně ne moc hezké.
"Mami!"zakřičela Nicolka.
———
Z pohledu Lenky
"Mami!"probudil mě křik Nicolky ve dvě ráno.
Dominik vedle mě nebyl.Asi usl v obýváku.
Když jsem vyšla z pokoje Nicolka stála před dveřma toho jejího.
"Nemužeš spát zlatíčko nebo co?"
"Táta spinká semnou ale asi má zlý sen,taky jsem měla"řekla smutně.
"Domčo,vstávej"
"Tati,vstávej"zašeptala Nicolka.
"C-cože co"
Nicolka tou svojí drobnou ručičkou chytila Dominikovu.
Všemu tak rozumí,vše chápe.Je úžasná.
Domčove oči se zase zavírali.
"Lehnu si k vám ano?"
Jelikož má Nicolka manželskou postel tak se tam vejdeme všichni tři.Ale má tam zábrany,přece je jí 5.S Nicolkou jsme společně usnuli.Helou bejbyys💞druhá kapitola za deň<3..Nik a Lenka sú zase spolu.Myslím že sa máte načo tešiť,je to len začiatok,tak to mám zatial také kludnejšie🙈🖤Fotka v médiách je od terytesarova
ČTEŠ
13.𝑘𝑜𝑚𝑛𝑎𝑡𝑎/𝐹𝐹 𝑁𝑖𝑘 𝑇𝑒𝑛𝑑𝑜( pokračování Slunce a měsíc)
Fiksi Penggemar"Přežije to?"ptám se vystrašeně. "To vám nevíme říct." Byli to nejhorší vteřiny mého života,srdce mi šlo vyskočit z hrudníku. Modlila jsem se k všem bohum co existujou,aby to Dominik přežil. Čti a dozvíš se víc<3