13.𝑘𝑜𝑚𝑛𝑎𝑡𝑎/𝐹𝐹 𝑁𝑖𝑘 𝑇𝑒𝑛𝑑𝑜( pokračování Slunce a měsíc)

4.Nicolka a Dominik

Vydávam to ešte raz,ospravedlňujem sa❤️
Helou bejbys,prosím povinne prečítať.Chcela by som iba povedať že trochu posunieme dej o ešte o ďalšie 2 roky,takže malá Nicolka má 5rokov.Takže Lenka s Dominikom sa nevideli cca 4a pol roka.To je všetko,užite si kapitolu💙

Z pohledu Nika
Kurva.Co se včera stalo?
Probudil jsem se u sebe v pokoji.Všechno mě bolelo a já neměl sílu se ani hýbat.Hlava mě bolela takovým spusobem že sem myslel že mi vybuchne.Nepamatoval jsem si jedinou vteřinu včerejšího večera.
Myslel jsem si že se umřu.
Proto jsem šel do kuchyně kde jsem si vzal prášek.V obýváku spal Jakub.Vypnutý úplně.Na stole byli láhve chlastu,zapalovač a nějaké ty cíga.
Láhve jsem odnesl a přinesl jsem mu vodu a prášek.Odešel jsem zpátky do pokoje a pokusil se ještě spát.Neúspěch.
Lednička je prázdná super.Ale já mám hlad,neříkejte mi že musím do obchodu.
Vzal jsem si jen mikinu a boty a vyrazil.

Z pohledu Lenky
Dneska jsem se vzbudila sama od sebe v šest ráno.Nicolka ještě spinkala.
Vzala jsem telefon a začala projíždět instagram.Napadla mě jedna věc,napsat Dominikovi.Ale,to přece neuvidí.Kolem sedmé už byla Nicolka vzhuru,tak jsme přešli do obýváku kde jsem jí zapla pohádky.Šla jsem do lednice a zjistila jsem že je jaksik skoro prázdná.Oblékla jsem Nicolku a potom jsem si jen na sebe hodila mikinu,malou připoutala v autě a vyjela do obchodu.
Byla jsem zrovna v dětském a kupovala Nicolce sladkosti a podobné věci,sladké piškoty a nějaké dobrutky.
Když jsem stála při samoobslužných tak vedle mě stál vysoký týpek připomínající Dominika.Spadla mi zrovna krabice s džusama,když jsem ji vyndávala a šla ji nablokovat.Týpek se hned otočil a podal mi ji.Když zvedl hlavu,měla jsem pravdu,byl to Dominik.
"Ahoj,děkuju moc"usmála jsem se.
"Není zaco"úsměv mi opětoval.
Nedalo mi to a prostě jsem ho musela pozvat.
"Víš,nechtěl by si někdy k nám?"vypadlo ze mě.
"Moc rád."v očích mu byla vidět radost.
"Co dneska ve dvě?Na adřese ****"
Přikývl,svuj nákup zaplatil a mávnutím ruky odešel.Já nákup taky zaplatila a naložila do auta.
Dala jsem Nicolce jídlo což byla polívka kterou jsem dělala ještě včera večer a já si řekla že počkám na Dominika.
Já šla do kuchyně udělat moje a Dominikove oblíbené jídlo.Špagety s krevetama.Vždy jsme je měli jen z restaurace,ale našla jsem recept a začala vařit.Do hodiny byl oběd hotový,bylo už skoro pul 2..Ozval se zvonek.
Dominiku,nevíš že je pul druhé a ne dvě?
Otevřela jsem.Stál tam s květinou.Měl na sobě černé kalhoty a bílou košili.
Asi tě ojedu Dominiku.
Nádherně voněl.
"Pojď dál"
Vešel a já mu ukázala obývák.Šla jsem pro malou.
Vždycky když se vzbudí něco papá,tak jsem jí dala její oblíbené kukuřičné křupky a pustila pohádku.
Dominik seděl vedle ní a sledoval jí.
Šla jsem do kuchyně kde jsem nám oboum naložila oběd.
"Domčo,pojď do kuchyně"řekla jsem.
Nicolka šla snámi,posadila sem jí do její dětské židle.Na mém telefonu sledovala pohádku na youtube.
"Dobrou chuť Domčo"usmála jsem se.
Bez slova se na mě podíval a nervózně klepal nohou.
Bojí se mě snad?Stydí se?
Na jeho ruku kterou měl položenou na stole jsem dala tu svojí.
"Buď v klidu,o nic nejde"
Usmál se a oba jsme začala jíst.
"Bylo to výborný"vydechl spokojeně.
Podívala jsem se mu do očí a děkovně se usmála.
"Mužeš tu přespat"vypadlo ze mě najednou.
"Pjosím"ozvala se Nicolka.
Je jí 5 ale pořád mluví jako tříletá.
Asi si ho za těch 5 minut co sním seděla na gauči oblíbila,kdoví.
Dominik se na mě usmál a přikývl.
"Mami pujdeme na hište?"zapištěla Nicolka.
"Na hřiště chceš jo?"zeptal se jí Dominik.
Úpřimně mě se moc nechtělo.
"Tak maminku necháme odpočívat a my dva pujdeme spolu na hřiště co ty nato princezno?"
O tomhle jsem vždycky snila.O takovém Dominikovi.
Šla jsem dát Nicolce kalhoty a mikinu.
Obula jsem jí její oblíbené ružové botičky s motýlkama.
"Domčo,vem prosímtě tohle pití a tady nějaké dobrutky"usmála jsem se.
Taky si obul boty,Nicolku chytil za ruku a opustili dum.

Z pohledu Nika
Vyšli jsme s Nicolkou smeř na hřiště.Bylo tam plno dalších dětí které si hráli na pískovišti.Nicolka šla hned k nim a já si sedl na lavičku přímo vedle pískoviště,abych ji měl pod dohledem.
Když se nato dívam zpětně,nechápu sám sebe,jak jsem jí mohl odmítnout kvuli miminku.Je to úžasné a Nicolka i Lenka mi dělají radost.Nejradši bych se vrátil o 5 let do minulosti a v ten moment kdy mi Lenka oznámí že čeká miminko,bych jí řekl,že se neskutečně teším na dcerušku nebo syna.Tohle všechno mě donutilo nad tím víc a víc přemýšlet.Až teď jsem si vlastně uvědomil,jak moc jsem Lence ublížil.
Pořád ji miluju.City nezmizí jen tak.A 5 let je kurva dlouhá doba,ale já se nezměnil.Nevrátil jsem se zpátky ke svému starému životu.Žádné drogy,děvky.Nic.
Chtělo se mi z toho všeho brečet,tak moc slabej jsem.
Pohled jsem vrátil na Nicolku,která na mě koukala.
"Tati,pujdeme domu?"řekla zničeho nic.
Já seděl na lavičce a nechápal co se to právě stalo.
Slzy které jsem už dlouho zadržoval mi začali stékat po tvářích.
Byl jsem šťastnej.
"Ty si smutnej?"zeptala se mě.
"Nejsem zlatíčko,pojď pujdeme domu."
A tak jsme se vybrali domu.
"Ahoj mami"zapištěla Nicolka.
"Ahoj"pozdravil jsem taky a odešel jsem do koupelny.

Z pohledu Lenky
"Ahoj zlatíčka,jak bylo?"zeptala jsem se.
"Dobže,Domča venku plakal."řekla smutně.
"Cože?"nechápala jsem.
"No já byla na písku a on seděl na lavičce a plakal."
"Já se ho potom zeptám ano?Teď se pujdeš napapat"
Kývla a Dominik mezitím vyšel z koupelny.
Malou sem šla vykoupat,převléct do pyžama a v pokoji jí pustila pohádky u které každý večer usíná.
"Chceš večeři Domčo?"zeptala jsem se.
"Nechci děkuju"řekl a sedl si ma gauč.
"Stalo se něco?"opatrně sem se zeptala.
Hlavu si položil na moje rameno a chytil mě za ruku.
"To je dobrý."řekl.
Dal si hlavu do mého klína a já ho začala hladit ve vlasech.On u toho usnul.