All I want for Christmas is you ✔ | ʰᵖ ᵃᵈᵛᵉⁿᵗ

Vždy tu pro tebe budu •Blaise & Theo

,,Konečně klid!" povzdechl si spokojeně Blaise, když odhodil svou brašnu na zem a okamžitě se svalil do měkkého křesla u krbu. Hodil si nohy na stůl, i přestože na sobě cítil její nevěřícný pohled, a na chvíli zavřel oči. ,,Slyšíš to?"

,,Co přesně?" otázala se a snažila se potlačit nervozitu, jež se jí třepotala v hrdle.

,,To ticho tady," odpověděl a rty se mu zvlnily do úsměvu. Skutečně, po dlouhé době bylo ve zmijozelské společenské místnosti zase ticho, když většina studentů odjela domů na vánoční prázdniny. Mezi nimi byli i Draco, Pansy, Crabbe a Goyle, zbytek jejich známé party. A tak tu Blaise Zabini a Theodora Nottová zůstali spolu sami.

,,Mhmm," zahučela, než se posadila na pohovku a položila si ruce na stehna, proplétajíc si prsty. Kousla se do rtu a zahleděla se do plamenů skotačících v krbu, zatímco se rozmýšlela, jak to všechno Blaisovi řekne. Přemýšlela o tom už několik dní v kuse a chystala se na to už i dnes odpoledne v knihovně, kde si připravovala rozvrh na NKÚ a Blaise, jenž jí dělal společnost a tvrdil, že i on se pustí do dohánění svých restů, ve skutečnosti házel laškovné pohledy na chichotající se hlouček havraspárských studentek a Theu tím snad ještě víc znervózňoval, poněvadž se nedokázala pořádně soustředit.

Blaise vycítil, že s jeho nejlepší kamarádkou něco je. Otevřel oči a znepokojeně se na ni podíval. ,,Theo?" zeptal se jí opatrně a svraštil obočí. Když mu neodpověděla, zvedl se a přisedl si vedle ní. Všiml si, že pevně zatíná ruce, a natáhl se pro ně, pokoušeje se je uvolnit. Škubla sebou a rychle se odtáhla, věnujíc mu pohled, jenž jako by patřil plaché lani. ,,Theo, co se děje? Někdo ti ublížil?" vyptával se potichu a žaludek se mu sevřel. Theodora byla vždycky trochu tichá a nesmělá, ale jemu se to líbilo, poněvadž to byla příjemná změna oproti upištěné Pansy, která pusu nezavřela celý den. Ale ještě nikdy nezažil Theu takhle roztržitou.

Zavrtěla hlavou. ,,Ne," odpověděla mu a Blaise si oddechl. Neměl tušení, co by dělal, kdyby zjistil, že jí někdo něco provedl. Vždycky působila tak křehce a od prvního ročníku byla nevinnost sama.

Thea si zastrčila své krátké vlasy za ucho, ale bylo to poněkud zbytečné gesto, poněvadž jí v další vteřině znovu sklouzly podél obličeje. Měla je dokonce kratší než Pansy, jež si udržovala své mikádo. ,,Blaisi, já... musím ti něco říct," hlesla tiše a naprázdno polkla.

Povzbudivě na ni kývl a vzal ji za ruku. Když poznal, že mu ji chce znovu vytrhnout z jeho sevření, překryl ji druhou rukou a něžně ji stiskl. ,,Poslouchám, Thee. Co se děje? Chceš se mi přiznat, že ses do mě zamilovala?" zasmál se, ve snaze odlehčit atmosféru.

,,Kéžby," zašeptala a sklopila pohled. Blaise se okamžitě přestal smát a trochu se polekal, když viděl, jak jí po líčku sklouzla slza.

,,Thee, co se děje?" zeptal se jí znovu a uchopil její bradu mezi palec a ukazováček, něžně ji zvedaje, aby jí viděl do tváře. ,,Hej," řekl potichu a klouby jí setřel slzy, ,,víš, že se mi můžeš svěřit s čímkoliv. Vždycky tady budu pro tebe, jo? Jsi moje nejlepší kamarádka a to se nezmění."

Smutně se usmála a oči se jí zaleskly. ,,Neslibuj nic, o čem stoprocentně nevíš, že to můžeš splnit, Blaisi," požádala ho sotva slyšitelně a popotáhla. ,,Jsi první, komu tohle říkám. Přemýšlela jsem o tomhle už dlouho a... asi to bude trochu... divný. Já nevím. Prostě... pochopím, když... když odejdeš a už se mnou nikdy nepromluvíš ani slovo."

Blaise na ni vytřeštil oči. ,,Thee, co to říkáš? Proč bych se s tebou už nikdy neměl bavit? Jsi ta nejlepší holka, kterou znám -"

,,Ne," přerušila ho a její hlas zněl už o něco pevněji, přestože se celá chvěla obavami z jeho reakce. Podívala se mu do očí. A doufala. ,,Nejsem holka. Teda ano, ale... ne. Nejsem holka." Blaise otevřel ústa a zatvářil se zmateně. Vzdychla si. ,,Prosím, nech mě ti to nějak vysvětlit. Nebo se o to aspoň pokusit. Prostě... já... Necítím se být holka. Tohle," ukázala na svoje tělo, ,,tohle je špatně. Tohle nejsem já. Necítím se dobře a... Merline, já to nenávidím. Když se na sebe dívám do zrcadla... je to špatně. Je to odporné. A já... já nevím, co s tím, Blaisi," vzlykla, než vložila tvář do dlaní a rozplakala se.

Blaise pořád vypadal poněkud šokovaně, ale trvalo to jen pár vteřin, než se vzpamatoval a přitáhl si Theu do objetí. Tu svíral strach z toho, jak bude její nejlepší přítel reagovat, ale i úleva, že se konečně někomu svěřila s tím, co ji tížilo už od léta, co přijela na prázdniny domů. Myslela na všechny ty dny, kdy se nepoznávala, kdy seděla zmatená na posteli a neměla tušení, kdo vlastně je, když bojovala s těmi myšlenkami a svými pocity, když si uvědomila, že tohle je špatně, když stála před zrcadlem a plakala, protože nenáviděla být uvězněná v tomhle těle, když tlumila své vzlyky do polštáře a bála se toho, jak to bude dál. Bylo to pro ni nesnesitelné, bylo to tíživé, dusit to všechno v sobě a tvářit se, jako by nic. A cítit najednou Blaisovu blízkost a jeho pevné objetí, to ji rozplakalo ještě víc a naplnilo ji štěstím.

On zůstal. Neodsuzuje ji. Neutekl od ní pryč.

,,Jsem tady, jo?" zašeptal jí potichu a tiskl si ji k sobě. ,,A nikam nejdu. I když tohle bylo trochu nečekaný. Já jen... nějak nevím, co bych měl dělat. Ale slibuju, že se budu snažit ti pomoct, co nejvíc to půjde. A budu se snažit tomu nějak porozumět."

,,Nic víc po tobě ani nechci," hlesla dojatě.

,,Vážím si toho, že jsi mi to řekla," usmál se, a pak se zarazil, odtahuje se od ní. ,,Sakra. Měl jsem říct spíš ,,řekl", co? Promiň, na tohle si budu muset zvyknout," zašklebil se, pokoušeje se odlehčit napětí, a tmavovlasá dívka se rozzářila. ,,Nechci ani vědět, jak dlouho se s tímhle pereš. Muselo to být vyčerpávající, ne? Nemít se o koho opřít. Ale to se od teď změní. Teď máš mě a já tu pro tebe budu, ať se děje, co se děje." Pak na ni mrkl. ,,Jasný, Theodore?"

•••

Divíte se, proč Theodora Nottová a ne Theodore Nott?
Loni v zimě jsem si dávala rereading HP a v kapitole prvního dílu, kdy probíhá zařazování, není napsaný Nott, ale Nottová. Je to sice chyba překladu, ale i tak... proč si s tím trochu nepohrát, že? Už rok v hlavě nosím nápad na povídku s touto tématikou, ale zatím jsem se k ní nedostala. Tak aspoň takto. Budu ráda, když mi tu zanecháte váš názor!♥️