All I want for Christmas is you ✔ | ʰᵖ ᵃᵈᵛᵉⁿᵗ

Nejkrásnější vánoční dárek •Drastoria + Teddy

Tiché klapnutí dveří zaniklo ve zvučné melodické písni, jež se linula z rádia a byla doprovázena příjemným ženským zpěvem, jenž příchozího vábil do kuchyně stejně jako skořicová vůně čerstvě napečených perníčků. Blonďatý muž se pousmál, konečně uvolnil svou kamennou masku, již si v práci udržoval po celý den, kdy jednal se zástupci celého Ministerstva. Sundal si šálu v zeleno-stříbrných barvách, svlékl si teplý tmavý kabát a zul si perfektně čisté boty. Za okny sice hustě sněžilo, na muži ale kromě červených tváří vůbec nebylo poznat, že byl venku.

Cestou do obývacího pokoje si sundal košili, jedním mávnutím hůlky si přivolal tmavě zelený pletený svetr, do nějž se za chůze oblékl a sundaný kousek oblečení nechal odlevitovat do ložnice.

Nakoukl dovnitř. V krbu praskal oheň, jenž skotačivě olizoval tenká polínka, opodál stál vysoký stromek, na němž se blyštilo jen asi deset ozdob a před ním se válely tři otevřené krabice, v nichž se nejspíš někdo horečně přehraboval. Blonďák sklouzl pohledem na malého modrovlasého chlapce, který ležel na břiše na chundelatém béžovém koberci, tiše si broukal, nožkama s chlupatými ponožkami houpal do rytmu, a soustředěně cosi kreslil pastelkami na kus papíru.

„Nazdárek, škvrně," pozdravil ho s úsměvem Draco a musel se zasmát, když se chlapeček ohlédl a hnědá očka se mu nadšením rozzářila. Rozkreslený obrázek ho rázem přestal zajímat; odhodil pastelky, vyškrábal se na nohy a rozeběhl se k blonďatému aristokratovi, který už na něj čekal s otevřenou náručí.

„Tati!" vypískl rozesmátě a pevně ho objal kolem krku. Draco si ho vyzdvihl do náruče a láskyplně ho objal, tiskl si Teddyho k sobě a uvolněně vdechoval vůni jeho vlásků, jež se jako vždycky zbarvily do platinově blonďaté. „Kde jsi byl tak dlouho? Měl jsi přijet už včera!" řekl mu Teddy dotčeným hlasem, když se trochu odtáhl a zapíchl do něj svá podezřívavá očka. Draco se stále usmíval, jednou rukou chlapce přidržoval a tou druhou mu prohrábl rozcuchané vlásky.

„A ty jsi za ty dva týdny zase vyrostl," poznamenal ohromeně, přestože to pravda nebyla, ale Teddy pyšně pozvedl bradu. „Omlouvám se, trochu se to protáhlo, věř mi, že bych mnohem radši zůstal s vámi doma a pomáhal vám s přípravami na Vánoce. Tady to ale krásně voní! Máma toho zase spoustu napekla, viď? Nezlobil jsi ji, ty malej rošťáku?" zasmál se a položil ho na zem. Teddy se na něj uculil. „No, nejspíš jsi jí taky moc nepomohl," podotkl, když mu zrak padl na neozdobený vánoční stromeček.

„Když já jsem chtěl mamince nakreslit nějaký hezký obrázek, víš? Byla moc smutná," odpověděl mu Teddy a zatvářil se zkroušeně. Vlásky mu zčernaly a on svěsil hlavu. Draco se zamračil. Co se stalo?

„To nevadí, to zvládneme spolu," ujistil ho Draco. „Co je s maminkou? Řekla ti, proč je smutná?"

Teddy pomalu zavrtěl hlavou. „Řekla mi, že si nemusím dělat starosti, a pak se zase snažila celý den usmívat."

„Tak já to zjistím, dobře, broučku? Nedělej si starosti, určitě se nic vážného nestalo a mámu zase rychle rozveselíme. A modrá barva ti sluší víc," mrkl na něj a věnoval mu úsměv, přestože ho uvnitř něj svírala nejistota. Teddy mu zkusil úsměv oplatit a pokroutil hlavou, až se mu vlasy rozcuchaly ještě víc a postupně se změnily na modré. Draco ho po nich ještě pohladil, než se odebral vedle do kuchyně, kde pekla jeho žena Astoria. Byla to žena drobná, krásná a velmi laskavá, přestože by o tom ten, kdo ji neznal, mohl pochybovat, když byla v Bradavicích zařazena do Zmijozelu. Tmavé vlasy měla svázané v ledabylém uzlu, kolem pasu měla uvázanou bílou zástěru a zatímco polevou zdobila perníčky, tiše si pobrukovala pod nos a mírně se vlnila v bocích do rytmu hudby. Draco se usmál a opatrně ji objal kolem pasu. Nelekla se a když promluvila, v jejím hlase zaslechl úsměv.

„Už jsem myslela, že si tě Teddy nechá jen pro sebe," poznamenala a než se k němu otočila čelem, odsunula plech stranou a otřela si ruce do zástěry.

„Chyběla jsi mi," zašeptal jí Draco a dlouze ji políbil. Astoria ho klouby prstů pohladila po tváři a polibek mu vrátila.

„Jsem ráda, že budeš na Vánoce doma. Teddy se bál, že to nestihneš," řekla mu s pobaveným úsměvem a v očích jí při zmínce o adoptovaném chlapci plála hluboká láska.

„Přece bych nemohl trávit Vánoce bez vás někde na druhém konci světa," zavrtěl hlavou a starostlivě si ji prohlížel ve snaze zjistit, co se děje. Astoria, přestože vypadala trochu unaveně, se ale jako vždycky usmívala a vypadala naprosto zdravě. Třeba se jen s někým pohádala a už je to v pořádku, nebo si na něco nehezkého vzpomněla a zarmoutilo ji to... I tak se jí ale raději zeptal: „Je všechno v pořádku? Teddy mi říkal, že jsi byla nějaká smutná."

Astoria se pousmála a odhrnula si z tváře pramínek vlasů, který se jí uvolnil z drdolu. „Tomu malému detektivovi opravdu nic neujde," řekla místo toho, jako by se odpovědi chtěla vyhnout. Draco na ni upřel své bouřkové oči a její útlý pas sevřel pevněji v dlaních, jako kdyby byl odhodlán ji držet do té doby, než mu odpoví. Povzdechla si a pohladila ho po ruce. „Jsem v pořádku, opravdu. Já jen -" než to ale stihla dopovědět, do kuchyně se jako velká voda přihrnul Teddy a mával obrázkem nad hlavou.

„Podívejte se, co jsem nakreslil!" hlásil jim pyšně. Draco a Astoria se samozřejmě na výtvor Teddyho, kterého brali jako vlastního syna a jehož si těsně po válce vzali do péče, chtěli podívat, ale nebylo to prakticky vůbec možné, když jím pořád energicky máchal ve vzduchu. Draco ho pak konečně chytil za paži a Teddy se zklidnil. Malým prstíkem ukázal na každou usměvavou postavičku nakreslenou na papíře a začal: „Tohle jsme my tři. Tohle je táta, ten uprostřed jsem já, a tohle jsi ty, mami. Jsme jedna velká šťastná rodina. Ještě jsem tam chtěl nakreslit strejdu Harryho, ale to by se tátovi asi nelíbilo," pohlédl opatrně na Draca.

„Pozval jsem je všechny tři na Vánoce k nám," odvětil Draco a tiše si nad tím odfrkl. Teddy nadšeně zajásal, i Astoria se usmívala. Potom vzala Teddyho do náruče a vlepila mu pusu na tvář. Chlapeček se zachichotal.

„A co kdybych ti řekla ještě něco? Vlastně vám oběma," řekla tajemně Astoria a zlehka Teddyho houpala do stran. Oba dva se zatvářili dychtivě jako malé děti o Vánocích a ona se musela zasmát.

„Co? Maminko, řekni to, prosím!" vypískl zvědavě Teddy a objal ji kolem krku. „Řekni to a my s tatínkem rychle ozdobíme stromeček!"

„No tak dobře," Astoria ho cvrnkla do nosu a ještě se podívala na Draca, než s malým úsměvem řekla: „Myslím, že příští Vánoce už budeme čtyři."

Draco zalapal po dechu a překvapeně zamrkal. Šest let se s Astorií snažili o miminko a nikdy to nevyšlo. Až teď! Zdálo se mu to...?

„Vážně?" zašeptal sotva slyšitelně, jako by se bál, že je to jen sen a že by se mohl probudit. Astoria šťastně přikývla.

„Takže my budeme mít miminko?" ujišťoval se Teddy. Jako by to Dracovi plně došlo až teď, oba dva si přitáhl k sobě a pevně je objal, jen tak tak zadržoval slzy. Tohle byl nejspíš ten nejkrásnější vánoční dárek!

Teddy se po chvilce začal vrtět a nakonec zahuhlal: „Jestli mě nepustíte, tak se udusím a příští Vánoce budete pořád tři."

🎄🎄🎄

Psaní téhle jednodílovky mě neskutečně bavilo, Teddy je takové malé zlatíčko, Draco je zlatíčko, Astoria je zlatícko... Snad jste si i vy čtení užili❤ Budu moc ráda, když mi svůj názor napíšete do komentářů😋
Zítra na nás čeká boy x boy jednodílovka a je o něco delší než tyhle tři...😏
Doufám, že jste úspěšně přežili pondělí😅
Millie🍪