Nepřátelé | DNF

17.

~time skip~

Pov George:

Je sice teprve půl 6 ráno, ale i tak jsem  se rozhodl jít do kuchyně. Z pyžama jsem se převlékl do teplaku a Dreamovy mikiny (jakože prostě pod tou mikinu neměl tryčko yk xd).

V kuchyni jsem si sedl na židli a zase jsem přemýšlel. „možná bych mohl konečně něco sníst“ řekl jsem si pro sebe. Šel jsem k lince a vzal si z misky jedno jablko.

Sedl jsem si zpátky ke stolu a ukosl jsem kousek toho jablka.
Když jsem ho dojedl, tak se mi hned udělalo špatně. Rychle jsem šel do koupelny a tam jsem se vyzvracel (dejme tomu že Dream má dvě koupelny a George šel do té která není u Dreama v pokoji ;)).

Když jsem přišel zpátky do kuchyně, tak už tam byl Dream. Nevím co tady dělá tak brzo ale nevadí.

G= „ehm čau. Co tady děláš tak brzo?“

D= „na to se chci přesně zeptat. Spal jsi vůbec? A jedl jsi už něco? A proč máš moji mikinu?“

G= „uhh..nespal, jedl- teda pokusil jsem se ale dobře to nedopadlo, a tvoji mikinu mám proto, že je pohodlná. Omlouvám se jestli ti to vadí. Klidně ti ji vrátím.“

D= „kde jsi tu mikinu vzal?“

Když to Dream řekl tak ke mě přišel blíž a zvedl ruku. Chtěl si jen upravit vlasy ale já jsem se samozřejmě lekl a dal jsem si ruce před obličej. U toho mi začali stékat slzy po tvářích, protože jsem si vzpomněl na tátu. Dream sa na mě nejdřív zařazeně díval, ale když si všiml že mi po tvářích tečou slzy tak mě obejmul. V tu chvíli jsem se rozbrečel. Prostě se mi vybavilo všechno s tátou.

D= „nechtěl jsem tě vyděsit, promiň.“

G= „ty za to nemůžeš. Spíš já bych se měl omlouvat že tady zase brečím.“

D= „nemusíš se omlouvat. Chápu tě.“

Obejmul jsem Dreama nazpět a ještě pevněji.

Pov Dream:

Ráno jsem se vzbudil někdy v 6:55. Všiml jsem si že vedle mě nikdo není. Šel jsem dolů do kuchyně a tam taky nikdo nebyl. Asi za 10s George přišel a vypadal fakt strašně. Byl hrozně bledej.

G= „ehm čau. Co tady děláš tak brzo?“

D= „na to se chci přesně zeptat. Spal jsi vůbec? A jedl jsi už něco? A proč máš moji mikinu?“

G= „uhh..nespal, jedl- teda pokusil jsem se ale dobře to nedopadlo, a tvoji mikinu mám proto, že je pohodlná. Omlouvám se jestli ti to vadí. Klidně ti ji vrátím.“

D= „kde jsi tu mikinu vzal?“

Při této větě jsem k Georgovy přišel blíž a chtěl jsem si upravit vlasy. Zvedl jsem ruku, on se očividně lekl, dal si ruce před obličej a začal trochu brečet. Nejdřív jsem nechápal proč brečí, ale pak jsem si vzpomněl na to co se mu děje doma a obejmul jsem ho.

D= „nechtěl jsem tě vyděsit, promiň.“

G= „ty za to nemůžeš. Spíš já bych se měl omlouvat že tady zase brečím.“

D= „nemusíš se omlouvat. Chápu tě.“

Když jsem dokončil větu, tak mě George obejmul nazpět a docela pevně.

D= „btw co si myslel tím že když jsi jedl tak to nedopadlo moc dobře?“

G= „nic“

George mě přestal objímat a šel si sednou do kuchyně. Já jsem si sedl na židli naproti němu.

D= „Georgi co jsi tím myslel?“

G= „nic. Fakt“

D= „fajn. Co chceš k jídlu? Já mám hlad.“

G= „nic..“

D= „něco si dáš. Dlouho jsi nejedl.“

G= „okay…“

Udělal jsem nám palačinky. Georgovy jsem udělal 2 a já si udělal 4.

D= „dej si alespoň trošku.“

Pov George:

Snědl jsem obě palačinky kvůli tomu aby jsem Dreamovy udělal radost. Sice mi nebylo moc blbě, což mě docela překvapuje, ale nechci být tlustej.

G= „jdu na záchod“

D= „okay“

Vím docela dost možností jak se vyzvracet.

Když jsem se vyzvracel tak jsem šel zpátky za Dreamem.

_______________________________________

Ahooj. Omlouvám se jestli to někomu přijde nechutný.

Omlouvám se za chyby.

Ily all <3