Nepřátelé | DNF

3.

Pov George:

Když jsem se probudil, tak jsem nikoho neviděl. Vstal jsem z postele a šel ke dveřím. Otevřel jsem dveře a před dveřma byla kaluž čerstvé krve. Vyšel jsem ze dveří a šel jsem dál.

Když jsem došel do obýváku viděl jsem Dreama jak leží v louži krve.
Rychle jsem se k němu rozběhl.

G= „Dreame? Dreame?!“

Začal jsem strašně brečet. Myslel jsem si že mě má konečně někdo rád a ono se mu stane tohle.

Po chvíli co jsem brečel jsem omdlel.

Pov Dream:

Celou dobu co George spal jsem byl u něj. Spal docela dlouho. Z ničeho nic se začal klepat a potichu brečel. Myslím že se mu zdá nějaká noční můra.

D= „hej Georgy probuď se!“

Asi po 3 minutách se mi povedlo ho probudit.

Pov George:

Slyšel jsem jak na mě Dream mluví a konečně jsem se opravdu probudil. Dream seděl vedle mě a vyděšeně na mě koukal. Já jsem strašně brečel a klepal se.

D= „Georgy co se stalo? Proč brečíš?“

Nebyl jsem schopný odpovědět. Začalo se mi strašně blbě dýchat. Myslím si že budu zase mít panický záchvat.

D= „Georgy co se děje?!“

Pov Dream:

George najednou začal víc brečet, klepat a špatně dýchal.

D= „jak ti mám pomoct? Prosím řekni něco. Nevím co mám dělat!“

George pořád nic neříkal. Nebyl schopný odpovídat. Ale musím už něco udělat aby se mu něco nestalo.

D= „hele tak budeš se mnou počítat do deseti a u každého čísla se zhluboka nadechceš a vydechneš, okay?

George jenom kývl

Asi po pěti minutách se mi ho povedlo trochu uklidnit. Ale pořád trochu brečel a trochu se klepal.

G= „díky…“

George mě najednou obejmul. Docela mě překvapilo že se mě přestal bát tak rychle.

D= „nemusíš děkovat“

G= „musím“

Jenom jsem se na něj usmál a obejmul ho pevněji.

Pov George:

Jsem rád že mi Dream pomohl. Fakt nevím co bych dělal kdyby to ignoroval. V tuhle chvíli vždy potřebuji obejmout ale nikdo mě nikdy neobejmul, tak jsem obejmul Dreama. Byl asi dost překvapený. Sice mu pořád moc nevěřím ale fakt jsem to potřeboval.

D= „můžu se na něco zeptat?“

G= „jo“

D= „co se ti zdálo?“

V tuhle chvíli se mi zatajil dech. Bál jsem se že mi nebude věřit nebo že si bude myslet že to není tak hrozné. Ale ten sen byl jako realita. Nahrnuly se mi slzy do očí a nebyl jsem schopný říct ani slovo.

D= „nemusíš mi to říkat teď. Můžeš kdykoliv kdy budeš ready“

Jenom jsem kývl a obejmul Dreama pevněji.

D= „můžu se ještě na něco zeptat?“

G= „asi jo“

D= „je to kvůli mě?“

Nechápal jsem co tím myslí. Pak jsem si všiml že mám vyhrnuté rukávy od mikiny a jsou trošičku vidět moje pořezané ruce.

Odsedl jsem si od něj a dal rukávy dolů.

G= „omlouvám se…“

Vlastně ani nevím proč se omlouvám. Asi prostě nechcu aby byl jako moji rodiče…

D= „proč se za to furt omlouváš?“

G= „jsem na to zvyklý a nechtěl jsem abys to viděl“

Pov Dream:

Trochu mě zaskočilo když řekl že je zvyklí se omlouvat

D= „ubližuje ti ještě někdo jiný?“

G= „proč se o mě najednou tak zajímáš? Ty se mě snažíš zmanipulovat?“

D= „očividně jsi na tom fakt špatně a chci ti pomoct. Přece jen je to moje chyba. Nechci tě manipulovat. Věř mi“

G= „věřím ti“

D= „díky. A odpovíš mi?“

Pov George:

G= „na co?

Věděl jsem přesně co myslí ale nebyl jsem si jistý jestli chci odpovídat.

D= „jestli ti ubližuje ještě někdo jiný“

Nechtěl jsem odpovídat ale něco mě lákalo mu to říct.

G= „trochu“

D= „seš si jistý že jenom trochu? Párkrát jsi přišel do školy s modřinami i když jsem ti den před tím nic neudělal“

Když to dořekl tak jsem totálně zkameněl. Furt mu nevěřím na tolik abych mu řekl i toto.

G= „to jsem většinou jenom někde zakopl“

Pov Dream:

Něco mi říkalo že mu nemám věřit.

D= „bydlíš s rodičema?“

G= „jo, proč?“

Když mi odpověděl že ano, tak se naskytla možnost, že mu ubližují rodiče.

D= „máš je rád?“

George se na mě vyděšeně podíval. Myslím že ví o co mi jde.

G= „jo. Jsou fajn.“

Nevím jak ale věděl jsem že mi lže. Nebyl schopný se mnou udržet oční kontakt, takže je dost možné že lhal.

D= „hele nemáš hlad? Mohli by jsme zajít někam na oběd.“

Pov George:

Doufám že mi uvěřil to s těma rodičema.

Když se zeptal jestli mám hlad, tak jsem zase nevěděl co odpovědět.

G= „nemám peníze“

Byla to fakt blbá výmluva ale lepší jsem v tu chvíli nevymyslel.

D= „to nevadí. Klidně to zaplatím“

Už jsem nevěděl co říct tak jsem jenom kývl.

Šli jsme se obout a šly do nějaké restaurace

D= „tak co si dáš?“

_______________________________________

Ahoj lidi je tady 3. kapitola! Je trošku delší než předešlé dvě ale snad vám to nevadí. :]

Opět se omlouvám za nějaké chyby ale fakt se mi nechce to teď celé číst.

ILY! <3 :]