Nepřátelé | DNF

25.

Pov Karl:

Dream se mě zeptal jestli nemůžu jít George zkontrolovat, tak jsem radši šel. Zaklepal jsem na dveře od Dreamova pokoje, a George řekl že můžu vejít. Když si mě všiml, tak rychle odvrátil pohled, a zeptal se co potřebuji a kde Dream.
Neodpověděl jsem. Pouze jsem si sedl na postel, a koukal před sebe. Nekoukal jsem přímo na něj. Mohlo by mu to být nepříjemné.

G= „proč tady seš?“

Řekl to docela potichu. Je poznat, že se mu chce brečet.
Pořád jsem neodpovídal. Bylo mi blbý říct, že mě Dream poslal.

Po chvilce se na mě George otočil.

G= „proč jsi sem přišel?“

Otočil jsem se na něj. Měl červené oči od pláče.

G= „poslal tě Dream? A kde vůbec je?“

Začínal být z mojí přítomnosti docela nervózní. Nedivím se mu. Taky bych byl.

K= „Dream je dole. Říkal, že mi dá na gauč nějaký věci na spaní. Ty budeš spát s ním v pokoji, že?“

G= „mhm..“

Chtěl jsem s ním zapojit nějakou konverzaci.

K= „jak ses poznal s Dreamem?“

Z jeho pohledu jsem usoudil, že to asi nebyla nejlepší otázka.

G= „noo.. Známe se od mala. Nejdřív jsme se moc nemuseli, ale teď jsem rád že se bavíme.“

George mluvil docela potichu. Nejspíš chtěl bejt sám.

G= „proč se se mnou bavíš?“

K= „nevím. Pokud ti vadím, můžu odejít“

G= „Zůstaň tady. Prosím.“

Pov George:

Nejdřív jsem byl z přítomnosti Karla (ještě jendou se omlouvám za skloňování but jinak to nejde) docela nervózní. Nechtěl jsem se s ním bavit. Vůbec ho neznám. Zrovna teď jsem potřeboval brečet.

Nakonec jsem mu řekl ať zůstane. Nevím proč jsem to řekl.

Mezi námi bylo ticho. Nebylo to takové to trapné ticho. Nevadilo mi to.  Po chvíli přišel Dream s tím, že má Karl dole věci na spaní. On jenom kývl, usmál se na mě, řekl nám „tak asi dobrou“, a odešel.

S Dreamem (taky úžasný skloňování. Fakt že jo :D) jsme se bavili o MC, počítačích, škole, a tak podobně.

Byla už asi půlnoc, a my se rozhodli jít spát. Oba jsme si vzali pyžamo, a já ještě Dreama mikinu. Když jsem vyšel z koupelny, tak se Dream podíval na tu mikinu, a pak se usmál. Lehl jsem si vedle něho, a zavřel oči.

Už je 1:50 a já pořád nemůžu usnout. Mám z něčeho hrozně divnej pocit.

V 2:15 už jsem měl pocit, že bych mohl usnout. Zavřel jsem oči, ale najednou jsem měl pocit že padám, a hrozně jsem sebou cukl. Dreama to pravděpodobně probudilo.

Pov Dream:

Probudilo mě to, jak sebou George cukl. Když jsem si sedl, a podíval se na něj, tak jsem v jeho očích viděl strach.

D= „seš v pohodě?“

George si hned sedl naproti mě, a začal se na mě dívat.

G= „moc se omlouvám. Nechtěl jsem tě vzbudit. Fakt se moc omlou-“

D= „v pohodě. Neomlouvej se. Kolik je hodin?“

G= „2:17“

D= „spal jsi?“

George pouze zakroutil hlavou, a podíval se pryč.

D= „chceš prášek na spaní?“

Kývl, a já jsem šel do kuchyně pro prášek na spaní.

Když jsem ho bral, tak přišel Karl.

K= „co tady děláš tak pozdě?“

D= „jdu Georgovy pro prášek. Ty?“

K= „slyšel jsem jak někdo jde, tak jsem se šel kouknout kdo. Btw jakej prášek?“

D= „na spaní. Nemůže usnout.“

K= „okay. Tak dobrou.“

Nestihl jsem odpovědět, a Karl odešel.

Přisel jsem zpátky za Georgem, a podal mu prášek a sklinku s vodou.

_______________________________________

Ayoo je tady další kapitola.

Jak se máte?

Omlouvám se za chyby.

Snad jste měli všichni fajn den.

ILY ALL! <3