Nepřátelé | DNF

34

Pov Dream:

George na mě usnul. Zase. Pořád spí, ale nemám mu to za zlí.

Pořád musím přemýšlet nad tou holkou. Nevím proč, ale když George líbala, tak jsem žárlil, ale to je teď vedlejší. Nevím proč mám pocit, že byla Georgovy lehce podobná. Snad to není nikdo z rodiny. Musím to nějak zjistit.

Karl za mnou po chvíli přišel.

K= „taky sis všiml toho, že ta holka byla Georgovy podobná?"

D= „jo..ale to nemůže bejt nikdy z rodiny. Má sice na hovno rodinu, ale že by to bylo až tak hrozný..?"

K= „nepřekvapilo by mě to. Jako je to divný no. Ale spíš mě zajímá co mu udělala. Tbh byl z toho docela na prášky"

D= „taky by mě to zajímalo"

Asi po 15 minutách se George vzbudil.

Až do večera jsme se dívali na telku a nic jiného jsme nedělali.
S Karlosem jsme měli hlad, tak jsem nám uvařil špagety(nic jinyho me nenapadlo rn :,)). George se na to jídlo jen díval. Možná by bylo fajn ho nějak "donutit" to sníst, ale Karl je rozhodl, že bude George vyslíchat (proč mi to přijde tak strašně cringe help).

K= „hele Georgi, řekneš nám něco o té holce? Možná by jsme ti mohli nějak pomoct"

G= „nevím jestli je dobrej nápad vám to říkat"

Pov George:

Nevím jestli je dobrý nápad jim říkat, co je moje sestřenice zač, a nevím jestli je dobrej nápad jim říkat že je to moje sestřenice.

G= „nechci o tom mluvit"

D= „to budeš říkat pořád. Bude lepší když nám to řekneš teď"

On to prostě nechápe, ale nedivím se, když neví o co jde. Rád bych jim to řekl, ale nechci aby si mysleli, že jsem srab.

K= „hele, chápu že je pro tebe těžký o tom mluvit, ale pravděpodobně si to ještě nikomu neřekl. Věř mi že se ti uleví když to někomu řekneš."

G= „já nemůžu"

Fr se mj zase chtělo brečet. Když jsem ve stresu, tak už se automaticky rozbrečím. Rodiče mi zkazili život.

K= „ať ti udělala cokoliv, nebudeme se ti smát ani tě kvůli tomu nějak soudit."

G= „bude vám to připadat divný a budete si myslet že jsem srab. Nemůžu vám to říct"

D= „Georgi, rozhodně si o tobě nebudeme nic takového myslet. Slibujeme"

Pov Karl:

Možná není dobrý ho nutit nám to říkat. Nemusí to pro něj být příjemný, ale on by nám to fakt neřekl nikdy.
Už to vypadalo že něco řekne, ale furt mlčel.

G= „je to..jedna holka.."

K= „jestli o tom opravdu nezvládneš mluvit, můžeme později"

G= „to nějak zvládnu, jen..potřebuji trochu čas"

S Dreamem jsme jen kývli.

G= „začalo to když jí bylo asi 15"

Pov George:

Tohle fakt nefeeluju. Nevím jestli jim to chci říct. Ale už jsem začal a nechci je zklamat. Fakt si připadám jak na výslechu. Oba na mě čuměli a cejtil jsem se divně.

G= „teď ji je 20"

Docela mě to překvapuje, ale oba mě poslouchají.

G= „byl jsem unavenej, takže jse-"

Když jsem si všechno vybavil, tak jsem začal brečet. Dream mě začal hladit ruku, tak jsem se po chvíli trošku uklidnil. Asi jim to nezvládnu říct. Zkusím naznačit o co jde, a třeba to jim to dojde.

G= „většinou se to děje spíš naopak a ne mezi členama rodiny"

D= „ona je z tvé rodiny?"

G= „sestřenice"

_______________________________________

Dobrý večer. Omlouvám se že nejsem moc aktivní, ale nemám moc náladu a jsem unavená.
BTW DĚKUJU MOC ZA 10K PŘEČTENÍ

Btw líbí se vám tenhle příběh?

Omlouvám se za všechny chyby.

ILY ALL