Harry odemk dveře od pokoje a nechal mě vstoupit jako první. Nervózně jsem se nadechla a pravou nohou překročila práh pokoje. První, co jsem spatřila byla krásná předsíň, které byla ve světlých barvách a ze které vedly dva průchody. Opatrně jsem nakoukla do prava a spatřila jsem místnost, která nejspíš sloužila jako obývák a kuchyně dohromady. Nervózně jsem se tedy vydala k druhému průchodu a spatřila jsem něco, na co jsem nebyla připravena. "Sakra," řekla jsem, když jsem uviděla velkou postel. Dvojlůžkový pokoj, vzpomněla jsem si. Ovšem, netušila jsem, že lůžka budou spojené do manželské postele. Chtěla jsem se jít otočit a na recepci požádat o změnu pokoje, ale dvě pevné paže se okolo mě omotaly a tím mi skazily veškeré plány. "Líbí?" zeptal se u mého ucha a ignoroval mé snahy o únik. "Ne," pronesla jsem a cítila jsem, jak se napnul. Napnul se, ale nic neřeknul. Po chvíli mě pustil, podal mi můj kufr a já si mohla vybalit. Nechtělo se mi, ale neměla jsem na výběr, pokud jsem nechtěla chodit v zmuchlaném. A to jsem nechtěla.
Byl večer a my oba seděli v obýváku a koukali na francouzský pořad o vaření. Ničemu jsem nerozumněla, ale i tak jsem koukala, protože jídlo vypadalo zajímavě a hlavně proto, že veškeré mé snahy o jinou aktivitu byli Stylesem zmařeny. "Jdu se vykoupat," pronesla jsem, když se na obrazovce konečně objevila reklama. Z jeho úst se ozvalo nespokojené zamumlání, ale to mě nedonutilo, abych se nešla umýt. Potřebovala jsem vypnout pod tekoucí vodou. Jakmile jsem se ujistila, že jsou dveře zamčené, svlékla jsem ze sebe všechno oblečení a vlezla si do sprchového koutu. Chvíli jsem tam pouze stála a poté na sebe konečně pustila vodu. Při prvním doteku teplé vody s mou kůží jsem pocítila, že mé slzy stékají po mých tvářích. Nevěděla jsem, proč brečím jen jsem věděla, že chci pryč. Kamkoliv, kde by nebyl on.
Uklidnila jsem se, vysprchovala a poté vylezla ven. Oblékla jsem si své pyžamo, které na štěstí měla dlouhé nohavice a vydala jsem se do pokoje. Dveře byly otevřené a viděla Stylese, jak leží na posteli pouze v boxerkách a v ruce svírá mou knihu. Ihned jsem své kroky namířila do obýváku, kde jsem se položila na gauč, přikryla se slaou dekou a snažila jsem se usnout.
*Pohled profesor Styles*
Ležel jsem na naší posteli v boxerkách, v ruce jsem svíral její knihu, ale i přes to jsem se soustředil jen na ni. Na to, jak jsem si uviděl minulé léto smát se po boku, mě neznámého, kluka a jak jsem ji od té doby potřeboval vidět stále. Není to náhoda, že zrovna já jsem ji začal učit. Domluvil jsem se tak s ředitelem školy. Divné, že chlap jako já učí, přitom by mohl dělat, to co předtím. S povzdechem jsem zavřel knihu a zaposlouchal se do okolních zvuků. Zdálo se mi, že je v koupelně již příliž dlouho. Nic. Ticho. Otráveně jsem vstal a zaklepal na dveře od koupelny. Nic. Opatrně jsem vzal za kliku a otevřel. Koupelna byla prázdná. Zamračil jsem se a rychle jsem vešel do obýváku. Ležela tam, schoulená na gauči. Rty lehce pootevřené, víčka zavřená a dech klidný. Vypadala tak sladce, že jsem si nedocházal představit, že by to někdy mohla něčím trumfnout. Opatrně jsem ji zvednul s gauče a ona se ke mě ještě více přitulila. V tuto chvíli jsem byl nejšťastnější muž na světě, dokud nepromluvila. "Zayne, běž spát jinam." Zamumlala, ale i přes to jsem ji rozumněl. Opatrně jsem ji uložil a sám si vedle ni lehl. Něvěděl jsem, zda ji mám objat, ale když si ona položila na mou hruď hlavu, byl problém vyřešen. "Teď svírám v rukou můj svět, neber mi ho." Zašeptal jsem ji do vlasů větu, jež měla zvírazněnou v knize, dal jsem ji polibek do vlasů a sám se snažil usnout. Šlo to snáž něž jiné dny, protože jsem tu byl s ní. S ní mi nic nechybělo, ani můj starý život. Nic.
Ráno jsem se probudil ve stejné pozici, ve které jsme usnuli. Lou stále spala a já se na ni nemohl přestat dívat. V tomto raním světle jarní Paříže byla ještě hezčí než kdy jindy. Měla v sobě neobjevenou jistkru, kterou jsem chtěl získat a mít ji pro sebe. Opatrně jsem její hlavu položil na polštář a šel jsem nám udělat něco k snídani. Do papírů jsem sice napsal, že zde bude plná penze, ale snídaně si budeme dělat a na oběd a večeři si vždy Lou někam vytáhnu. Ukážu ji každou výhodu, kterou mi se mnou mohla mít a hlavně, hlavně ji nenechám jít.
Přišel jsem k naší posteli a našel jsem Lou odkopanou a roztaženou přes celou postel. A v tu chvíli jsem si nečeho všimnul. Něčeho, čeho jsem si za celou dobu, co ji sleduji i během jejího spánku nevšimnul. Má tetování. Tetování, které jsem již někde viděl, ale nevím kde. Opatrně jsem si sedl na kraj postele a začal jsem ji klást jemné polibky po clé natažené paži. Chtěla ji dát na stranu, ale já jsem nám propletl prsty. Otočila ke mě svou hlavu a otevřela jedno oko. Její pleť, řasy, ale i oko působili, že jsou ještě světlejší, než kdy jindy. Usmál jsem se na ni a ona oko opět zavřela. "Chci spát," zašeptala, když jsem ji dal polibek do koutku úst. "Udělal jsem nám snídani." Zašeptal jsem a ona neochotně otevřela své oči. Byla tak roztomilá po ránu. V tomto stavu jsem ji viděl poprvé a byl to ten nejhezčí pohled. Kam se na to vyrovná, když spí. Teď to teprve stojí za to.
Nová část. Trochu kratší, ale stále dobře poslouží, že?
Omouvám se za chyby :)
Komentáře i vote mě potěší. A také mě potěší, když o příběhu řeknete známým.Díky, Dee xx
ČTEŠ
Who's next?
FanfictionPane profesore, to bychom neměli... Co se stane, když se mladý učitel zamiluje do své stydlivé a plaché studentky? Bude mu jeho lásku opětovat anebo se bude dít něco jiného? A co se stane, když studentka zjistí pravdu o svém učiteli? Příběh o Louis...