Probudily mě divné zvuky vycházející z koupelny. Nechtěla jsem je řešit, ale když jsem se přetočila na druhý bok a spatřila prázdné místo na posteli, kde měl ležet Harry. Nebyl tam. Jakmile se tajemné zvuky ozvaly po pauze znovu, vstala jsem a šla za původcem zvuků, tedy za Harrym. Lehce jsem strčila do přivřených dveří a nakoukla do koupelny. Klečel na kolenou, levou rukou se opíral o záchod a podpíral si čelo a pravou rukou si držel břicho, které měl očividně jako na vodě. Ihned jsem k němu přišla a začala ho hladit po zádech jako vždy, když se Loui vrátí domů po pořádné pařbě, jak on tvrdí. "Přesně tak, dostaň to všechno ven," zašeptala jsem a dala jsem mu lehký polibek na lopatku. Po chvíli, když již 'dostal vše ven', se posadil na zadek a se zavřenýma očima hlasitě oddychoval. "Podám ti vodu," řekla jsem, pohladila jsem mu ruku a zvedla se od jeho slabého a bledého těla. Pomalým krokem jsem přešla k umyvadlu, kde jsem sebrala jednu ze skleniček a pomalým proudem jsem do ni nalila vlažnou vodu. Zamračila jsem se, když se okolo mého pasu omotaly dvě pevné paže, ale neřešila jsem to. Každý jeho dotek ve mě vybuchoval miliony a miliony ohňostrojů, známých jako motýlci, a po mé kůži sázel nespočetně pupínků z husí kůže. Bylo mi to příjemné. Tak moc příjemné, že jsem se bála toho, co se stane, když se vrátíme do Londýna.
"Lou?" křikl na mě Harry, když vycházel z koupelny. Seděla jsem na parapetním římse u okna a pozorovala jsem déšť dopadat na prázdnou ulici. "Ano?" křikla jsem nazpět, ale to už jsem na svém odhaleném rameni cítila jeho rty. Jestli při jeho hlasu anebo dotyku kůže ve mě vybuchují ohňostroje, tak nedokážu říct, co se ve mě děje nyní. Jakmile se jeho rty střetly s mou kůží zmohla jsem se na pouhé trhané nadechnutí, které na jeho tváři vyformovalo úsměv. "Potřebuju se tě na něco zeptat," šeptl a kousek ode mě odstoupil. Neváhala jsem a spustila nohy dolů z parapetu, tak že jsem se zády opírala o studené okno. Harry využil mé polohy a dal si každou mou nohu okolo svého pasu. (okaa, tato věta mi zní, jako by byla stonožka -_-). "Ptej se," vyzvala jsem ho s úsměvem, když jsem se pohodlně usadila. "Udělal jsem ti včera něco?" vyhrkl na jeden nádech a tím mě zarazil. "Cože? Ty mě? Ne! Celý včerejší den působil jako bych něco udělala já tobě." Řekla jsem a pohladila ho po zamračené tváři. "A udělala?" zeptal se zatřeným hlasem, který mě donutil zakousnout se do mého spodního rtu. "Svlíkla jsem tě," mrkla jsem na něj a viděla jsem, jak polkl. Neudržela jsem se. Tak moc jsem chtěla bojovat sama se sebou, ale pud byl silnější než já a tak sem své popraskané rty přitiskla na jeho, mírně pootevřené a stále růžové, rty. Jeho paže mě ještě pevněji uchopili okolo mého útlého pasu a mé dlaně se ztratily v jeho kadeřích, které jsem na něm měla tolik ráda. Byl neodolatelný a to mi bránilo svobodně přemýšlet. Každá jeho část chtěla, aby každá moje buňka po něm toužila. Chtěl pouze to, co chtěl. Harryho rty si začaly podmaňovat ty mé a já neviděla jediný důvod, proč bych mu v tom měla bránit. Milovala jsem ho, nebo jsem alespoň věřila, že je to láska. Z nenadání jsem Harryho rty ucítila na mém krku. Nevím, zda mě to více překvapilo anebo znervóznilo, ale bylo mi to skutečně příjemné a vyvolávalo to u mě neznámé pocity. Když se jeho polibky po chvíli vrátili k mým rtům, nevydržela jsem a lehce jsem se přišoupla k němu blíž. Mám pocit, jako by celou dobu čekal jen na to, protože chytil má stehna a prudce škubnul do předu. Skousla jsem jeho ret překvapením, ale on mě zachytil, než jsem měla šanci spadnout a chytil mě pod zadkem. Ještě blíže jsem se k němu přitiskla a nechala ho, aby mé tělo odnesl, kam uzná za vhodné.
Jakmile jsem pod sebou cítila něco měkkého, otevřela
ČTEŠ
Who's next?
FanfictionPane profesore, to bychom neměli... Co se stane, když se mladý učitel zamiluje do své stydlivé a plaché studentky? Bude mu jeho lásku opětovat anebo se bude dít něco jiného? A co se stane, když studentka zjistí pravdu o svém učiteli? Příběh o Louis...