Od toho dne, co jsem si přiznala, že mám Harryho více než ráda, již uplynul týden. Zbýval nám necelý týden, než se budeme muset vrátit do Londýna. Abych pravdu řekla, nechce se mi. Bude mi chybět Paříž, ale také Harry. Vím, že po návratu domů to už nebude stejné. Hlavně z důvodů, že on je můj učitel. To, že je Harry můj učitel mi brání se v naše vztahu posunout dál. Třeba jako před hodinou a půl.
Seděli jsme s Harrym na balkóně, který patřil k pokoji a povídali jsme si. Najednou se Harry zvedl a přičupnul si před mou židli. Zmateně jsem jej pozorovala a nechala jsem ho, aby vzal mé ruce do těch svých, než začal mluvit. Říkal něco o tom, jak mě má skutečně rád a že by mi nikdy neublížil. Věřila jsem mu to. Neměla jsem důvod mu nevěřit, ale i přes to jsem na jeho otázku, zda budu jeho přítelkyní, odpověděla ne. Harry zmateně a zklamaně přikývl a od té doby byl v obýváku a koukal na fotbal. Tedy až do té doby, kdy mi oznámil, že dnes jdeme tancovat.
A takto jsem se dostala před zrcadlo, kde se maluji a jinak připravuji na večer, kde budeme s Harrym tancovat. Když kolem mě procházel, řekl mi neutrálně, že tam bude i Liam s jeho přítelkyní. Nevěděla jsem, jestli jsem ráda anebo ne. Ale to teď asi bylo jedno.
"Připravena?" zeptal se mě, když už byl čas odchodu. Pouze jsem kývla a zběžně si ho prohlédla. Měl na sobě to co vždy, až mě to občas zaráží, zda má i něco jiného. Vlastně měl, nyní na sobě měl bílou košili místo bílého trika a já měla světle černé šaty do poloviny, které na sobě měli bílé květiny. Vypadaly docela dobře, ale i přes to je nerada nosím. Harry přešel ke dveřím, které otevřel a ihned si mířil k výtahu. Myslím, že jsem ho mým odmítnutím ranila, ale já za to nemůžu. Chtěla bych s ním být, opravdu ano, ale nemůžu chodit s učitelem. Tedy, to bych mohla, ale nemůžu chodit s učitelem ze školy, kterou denně navštěvuju. To nejde. Bohužel, bohudík.
"Harry! Lou!" křikl na nás Liam, který čekal u vchodu do klubu, kde jsme měli strávit dnešní večer. "Ahoj," také jsem ho pozdravila a nechala ho, aby mě objal. Nechala jsem ho, aby mi představil jeho přítelkyni Sophii a následně jsme všichni tři vstoupili do klubu, kde to již žilo. Tři? Ano, Harry se totiž ihned vypařil.
Usadili jsme se do boxu a Liam nám zašel pro nějaké pití k baru. Já si mezitím se Soph povídala o všem možném. "Co se stalo Harrymu?" zeptal se Liam, když před nás postavil objednané pití. "Nic," řekla jsem, "mělo se mu něco stát?" zmateně jsem se zeptala a natáhla jsem se blíž k němu, jelikož přes hlasitou hudbu bylo špatně slyšet. "Pije na baru," řekl a já jsem se ihned zvedla. Nechci být s opilým Harrym na pokoji o nic víc, než by on chtěl být se mnou.
Když jsem se konečně dostala přes dav lidí, našla jsem ho tam flirtovat s neznámou dívkou. Zmateně jsem nad ním zaklepala hlavou a chtěla jsem se otočit, když mě někdo zezadu objal. Lehnutím jsem lehce vypískla a poté jsem se na osobu lehce podívala. "Ahoj Joe," pozdravila jsem ho se smíchem a on mi pozdrav opětoval. "Můžu tě na něco pozvat?" zeptal se a já jsem kývla. Společně jsme se vydali k baru a postavili jsme se vedle Harryho a flirtující blondýny. Nechtěla jsem se na ně koukat proto jsem svůj zrak zaměřovala na pohledného Joa. "Takže Lou, mám pro tebe překvapení!" řekl mi těsně u ucha. "Jaké?" křikla jsem, protože se ode mě ihned odtáhl. Cítila jsem na svých zádech pohled, který mi byl známý, ale neotočila jsem se. "Stěhuju se zpět do Londýna," zašeptal mi do ucha a já ho ihned musela objat. Samozřejmě, že jsem byla ráda. Kdo by nebyl, kdyby se člověk, který vám pomohl najít místo, které jste chtěli vidět, stěhoval do města, kde žijete i vy. "Kámo, pusť ji," slyšela jsem chraplavý hlas, který patřil Harrymu. Joe mě opatrně pustil a já se na Harryho zamračila. "Nejsi můj táta, nemusíš mě hlídat." Řekla jsem mu s pohledem do očí. "Nejsem, ale ji moje přítelkyně!" křikl na mě a přitáhl si mě k sobě. "Nikdy jsem ji nebyla," řekla jsem zhnuseně, vyvlíkla jsem se jeho dotyku a odešla jsem směrem do masy lidí.
Stála jsem před vstupem do klubu a dýchala jsem čerstvý vzduch, když jsem na holých ramenou ucítila hrubou látku. Přitáhla jsem si Joovo sako blíže k tělu a smutně jsem se na něj usmála. "Promiň mi za něj," řekla jsem a on jen mávnul rukou. "Odvedu tě na hotel." Řekl a dal mi ruku kolem pasu. Celou cestu bylo ticho, které jsme ani jeden nechtěli rušit. Před hotelem jsme se opět rozoučili polibkem na tvář a já odešla do našeho pokoje.
Spala jsem v posteli, když jsem slyšela kroky v předsíni, která byla v pokoji. Znepokojeně jsem vylezla z postele a vyšla jsem za osobou, která rušila můj klid. "Harry?" zeptala jsem se a on se na mě otočil. Znepokojeně se zamračil, ale nic neřekl. "Pojď," povzdechla jsem se a vzala jsem ho za ruku. V pokoji, jde mu sundala kabát a poté jsem mu chtěla rozepnout košili, když chytil mé ruce. "Harry?" opět jsem se zeptala a on se snažil pousmát. "Promiň, kočko. Jsi vážně sexy, ale miluju někoho jiného." Smutně se pousmál a posadil se na postel. "Jmenuje se Louise a je tak nádherná," zavřel oči a přitáhl mě, abych se vedle něj posadila, "ale ona se na mě zlobí, víš? Nebo já na ní? Teď už nevím, kdo se zlobí na koho, ale mrzí mě to. Já ji vážně ji miluju, ale ona mě nechce." Zamumlal a položil si hlavu na mé rameno. "Já tebe taky," šeptla jsem a prohrábla jsem mu volnou rukou vlasy. Vím, že mě již neslyšel, protože jeho chrápání bylo hlasité. Možná proto jsem to řekla. Měla jsem jistotu, že mě nebude přemlouvat, abych byla jeho.
Nová část! Wohou! Ani nevím, kdo je víc happy, jestli já anebo vy :) Jopa!
Omlouvám se vám za pěti denní časovou prodlevu a za chyby, protože bych nich bych to nebyla já #joke!
Prosím si komentáře a vote ;) Díky, ženy ;)
Už nevím, co psát tak asi jen:
Díky, Dee xx
ČTEŠ
Who's next?
FanfictionPane profesore, to bychom neměli... Co se stane, když se mladý učitel zamiluje do své stydlivé a plaché studentky? Bude mu jeho lásku opětovat anebo se bude dít něco jiného? A co se stane, když studentka zjistí pravdu o svém učiteli? Příběh o Louis...