9.

1.3K 63 2
                                    

*Pohled profesor Styles*

"Mám tě ráda," zašeptala Lou a poté usnula. Snažil jsem se být v klidu, ale uvnitř mě vybuchovaly ohňostroje. Má mě ráda, což je posun v našem vztahu. Byl jsem šťastný jako malá holka. Ještě chvíli jsem ji pouze držel v mé náručí, než jsem se po chvíli zvedl i s ní v náručí a odešel jsem do naší ložnice. Znělo to tak krásně, naše ložnice. Kéž by to tak bylo stále. Chvíli jsem pozoroval její klidné tělo, jak tiše oddechuje, ale poté jsem se rozhodl i ji dopřát trochu více pohodlí. Opatrně jsem ji rozepnul knoflík u kalhot a následně jsem ji je opatrně stáhnul. Snažil jsem se, abych se nedotknul ani špičkou prstu její hladké kůže, která si o to vyloženě žádala. Když jsem ji úspěšně stáhl kalhoty, oblékl jsem ji mé tepláky a poté jsem ji sundal mikinu. Jakmile byla převlečena, přikryl jsem ji dekou, kterou si k sobě přitáhla. Já sám jsem se svlékl a následně jsem se uložil vedle ni. Chvíli jsem jen tak ležel, ale po chvíli jsem si její tělo přitáhl k tomu svému a snažil jsem se usnout. "Miluju tě," šept jsem a nechal svá těžká víčka, aby se zavřela.

*Pohled Louise*

Ráno jsem se probudila s pocitem, že se nemůžu nadechnout. Otevřela jsem oči a zvedla jsem svou hlavu. Jediné, co jsem viděla byly kadeře hnědých, kudrnatých, dlouhých vlasů, které patřily Harrymu. Harrymu, který svíral svýma rukama můj pas a jeho hlava ležela na mé hrudi. Vypadal uvolněně a mladě. Jako by to ani nebyl on. Jako by to bylo jeho mladší já. Opatrně jsem jeho hlavu zvedla a uložila na jeho polštář. Něco nespokojeně zamumlal, ale poté svůj obličej zavrtal do polštáře a znovu spal. Rychle jsem vylezla z postele a šla vykonat ranní hygienu. Včera večer jsem usnula tak rychle, že jsem se ani nebyla vykoupat, proto jsem ze sebe svlékla všechno oblečení, rozpustila jsem si vlasy a vlezla jsem do příjemně teplé sprchy.

Zrovna jsem si čistila zuby a snažila se udržet si ručník na těle, když se otevřely dveře a do koupelny vstoupil zmuchlaný Harry, který si rukou mnul oči a zíval. Byl roztomilý. "Ahoj," promluvila jsem, když jsem vyplivla pastu z úst a přitáhla jsem si ručník blíže k tělu. Viděla jsem na Harrym, jak se zasekl v pohybu a očima přelétl celé mě tělo, než mě chraplavě také pozdravil. Jeho hlas mi způsobil husí kůži na celém těle a já pro jistotu rychle opustila koupelnu. Čekala jsem, že uslyším téct vodu a jakmile se tak stalo, začala jsem se rychle oblékat.

Zrovna jsem si gumičkou svázala vlasy, když do společného pokoje vstoupil Harry pouze s ručníkem okolo pasu a druhým si sušil své dlouhé vlasy, které díky vodě byli delší a rovnější než kdy před tím. Nervózně jsem polkla, vzala jsem svůj mobil a odešla jsem do obýváku. Nevěděla jsem, co měl dnes v plánu, ale odejít z pokoje byl ten nejlepší nápad.

"Kam by jsi dnes chtěla jít?" zeptal se mě Harry, když se vedle mě usadil na gauč. Byl tak blízko, ale zároveň tak daleko. Nervózně jsem polkla natočila jsem hlavu na něj. "Nemáš plán?" zeptala jsem se a on pokrčil rameny, než řekl: "Plán by byl vždy, ale nevím, jestli ty chceš něco vidět." Usmál se na mě a já mu poloúsměv oplatila. "To, co jsem chtěla vidět jsem viděla včera odpoledne." Pokrčila jsem rameny a on se zamračil. "Co?" zeptal se zmateně. "Eiffelovu věž," zašeptala jsem a on se zamračil ještě víc. "Aha," prudce se postavil a někam odešel. "To jako zase budeš celou dobu uražený? Já jenom, že bych napsala Joe a něco bychom podnikli spolu," zakřičela jsem na něj, když odešel z pokoje a také jsem se postavila. Jestli se teď zamkne v pokoji, odcházím. Jeho tělo se zastavilo v pohybu a on se prudce otočil. Chvíli jsem na něj koukala, než se jeho tělo rozpohybovalo směrem ke mě a prudce mě políbil. Čekala jsem, že na mě začne křičet, nadávat mi, ale nečekala jsem, že mě políbí. Polibky jsem se mu snažila oplácet, ale ty jeho byly dravé, rychlé a nedbalé.

Ani nevím, jak se to stalo, ale jeho ruce putovaly po mém těle a my oba jsme se pohybovali směrem ke gauči. Jakmile má lýtka narazila do měkkého povrchu, posadila jsem se a on mě následně položil a sám své tělo umístil nad to mé. Své polibky přesunul z mých rtů na můj krk a jejich sílu různě měnil. Na několika místech mou kůži sál a jinde ji pouze skousával. Veškeré své soustředění jsem směřovala pouze na jeho polibky, proto mě překvapilo, když jsem ucítila jeho dlaň pod svým trikem. "Harry," promluvila jsem a cítila jsem, jak se usmál, ale nepřestával. "Harry, dost." Promluvila jsem rozklepaným hlasem a on zmateně zvedl svou hlavu. Jeho rty byly více růžové, než kdy před tím a zároveň nabraly na objemu. "Já to nechci," řekla jsem, ale do očí jsem se mu nepodívala. Nemohla jsem. Ne po tom, co se teď stalo. "Lou, podívej se na mě," řekl jemně a prsty se mi pokusil zvednout hlavu. Opatrně jsem ji zvedla a podívala jsem se na něj. "Neudělám nic, co by jsi sama nechtěla." Přiznal a poté své rty přilepil do koutku mých úst. "Miluju tě," zašeptal a já jsem se lehce pousmála. "Pojďme ven," pomohl mi se zvednout a spolu jsme se vydali ven z pokoje. Pěkně ruku v ruce.

"Ahoj Lou," pozdravil mě Joe, když jsme stáli u recepce. Já i Harry jsme byli vysmátí jak lečo a čekali jsme na to až nám dá někdo klíče. "Ahoj Joe," pozdravila jsem ho a také jsem na něj usmála. Harry mě opět dloubl do žeber a já jsem znovu hlasitě vypískla. "Dáš nám, prosím, klíče." Usmála jsem na Joea a snažila jsem se dát Harryho ruce pryč z mého těla. "Tady máš," podal mi je, ale Harry po nich rychle sáhl a už si to mířil k výtahu a mě táhl sebou. "Zpomal," řekla jsem mu, ale on ještě víc přidal. "Nemůžu, já už to vážně nevydržím." Znovu se na mě usmál a zatáhl nás oba do výtahu, kde zmáčkl tlačítko s patrem, kde jsme byli ubytování. "Harry?" zeptala jsem se a zákeřně jsem se usmála. Koukl se na mě, ale nic neřekl. Jeho nohy byly divně zkroucené do sebe, což mě nutilo smát se ještě víc. "Jsi lochtivý?" zeptala jsem se a když lehce pobledl bylo mi vše jasné. Potom už šlo vše rychle - lochtání ho, zastavení v našem patře a následný Harryho úprk do útrob naší koupelny.

A v ten den jsem si poprvé přiznala, že mám Harryho víc než ráda.


Další díl, po několika dnech. Je mi moc líto, že jsem ho nepřidala dříve, ale neměla jsem čas, energii, ale především náladu.

Jsem opravdu moc ráda, že jste skutečně do víkendu dali 500+ přečtení! Jste nejlepší! Skutečně jste!

Omlouvám se vám za chyby, které se v textu vyskytnou. Odpusťte :)

Vote i komentáře mě potěší více, než si myslíte :)

Díky, Dee xx

Who's next?Kde žijí příběhy. Začni objevovat