Jediný (Bakudeku)

Hledání Dekuovych Rodičů 1.

Tak dálši kapča

Vešel jsem do pokoje a asi se mě deku lek protože nadskočil a spadl mě ručník. Zrudl jsem jak rajče. Deku si rychle zvedl ručník, já vešel a zavřel dveře.,, potřebuju s tebou mluvit"deku se nenápadně oblékl a sedl si na postel. Sedl jsem si vedle něj a začal debatu.,, odkud pochziš? "zasekl se,, n-nevím" on neví kde bydli?,,tak to pojďme zjistit"řeknu s mirnim nadšením.             

,, misliš že mě budou chtít vidět kdyš mě daly pryč?",, určitě" řekl jsem sebevědomě.,, a kdy vyrážíme? ",, no chtěl jsem vijit už teť" mě by zajímalo jako kdy si myslel že půjdeme.,, ale už je půl 10",,a o to mi de ",, um o co ti jde?"
,, ty vážně o dračích nic nevíš že?"
,,no ne",, draci věčinou létají v noci",, aha" jo běžné nic neví, kdyš se tak koukám tak oblečení vypadá příšerně.,, lepší oblečení nemaš? "
,, ne"

Jak bych mohl mít lepší oblečení kdaš jsem čelí život žil na útěku? Ale vážně by mě zajímalo jestli mě rodiče poznají.

Po půl hodině jsme vyrazily. Vyšli jsme z vesnice a šli cestičku v lise. Kacchan šel přede mnou. A já za ním. Šli jsme asi 3 a půl hodíny. Bolely mě nohy,, kdy už poletíme? ",, za chvíli".
Po dvaceti minutách jsme zastavily na odpočinek.,, pak, po jídle poletime"
,, uhm"

Dojedl jsem a pak si něco uvědomil.
,, Em kacchan mohl bych letět jako člověk na tvém hřbetě? ",, a to jako proč",, protože jsem moc velky"(žádné dvojsmysl)

Tak jsme na konci další kapitoly. Sice je kradši ale doufám že nevadí.