The Best Friend's Lover [CZ]

„Hoď se do klidu, Hyune."

18+

Hyunjin pov.

Youngheumovi se nad mou odpovědí zablýsklo v očích. Pustil mi ruce, které doteď pevně svíral v těch svých, a jemně mě od sebe odstrčil. Udělal jsem krok vzad, pohled jsem z něj ale nespustil. Trpělivě jsem vyčkával, co se bude dít, mozek však ještě nezapojiv natolik, abych ze svého závazku dokázal vycouvat.

„Tak pojď," Young pohodil hlavou ke dveřím koupelny a vzápětí se odrážeje od umyvadla se sám k nim vydal. „Přece to nebudem dělat tady," krátce se zasmál a já, trochu zmatený a možná i překvapený, zopakoval jeho chování a opustil koupelnu. 

Opatrně jsem vykoukl do bytu a zpozoroval, jak můj kamarád otvírá svou ledničku a vyndavá z ní dvě piva. 
„Dáš si?" zeptal se mě, když si všiml mého pohledu, a nehtem zaťukal na jednu z lahví. Tak nějak neurčitě jsem pokýval hlavu a stále ještě zaskočený jeho... nečinností? Jsem se jal posadit na gaučík kousek od ledničky.

„Dík," hlesl jsem, když mi podal pivo, které zkušeně otevřel o odřené držadlo ledničky, a s němým úsměvem se napil ze své lahve. Chvíli jsem se jen díval, jak se mu při každém loku pohybuje ohryzek, než jsem se sám dotkl rty hrdla své lahve. Z celé situace jsem byl značně vykolejený a měl jsem pocit, že snad nemůžu myslet střízlivě. I když jsem byl. Zatím.

„Zasranej ret," ulevil si tiše můj kamarád, když položil své pivo na vršek malé lednice a opíraje se o ni ramenem si bříškem palce přejel přes ranku.

„Tak přestaň chlastat a nech ho trochu odpočinout," utrousil jsem, z gauče k němu vzhlídnuv jako k nějaké soše na podstavci. Young nad mým komentářem jen pozvedl své nerozseklé obočí. Sledoval jsem, jak se pár kroky přesunul od lednice před gauč, přede mě. Předklonil se, jednou rukou se dlaní opřel o zeď za mnou, druhou rukou mi vzal lahev piva a položil ji za jeho opěradlo. To bylo rozumné, ještě by ji jeden z nás skopnul a co pak.

Polknul jsem, když svůj obličej sklopil k tomu mému tak, abych si všiml drobné pihy na jeho čele, ale abych k němu musel i podřízeně zvednout zrak.
„Jak ho můžu nechat odpočinout, když chceš vidět, jakej jsem," zvedl jeden koutek úst do téměř výsměšného úšklebku a vzápětí si mě za zátylek přitáhl do polibku.

Trvalo tak vteřinu, než jsem se také zapojil. Chuť chlazeného piva mi nekompromisně dráždila chuťové pohárky, jak se s každým dalším nádechem naše polibky stávaly mokřejšími a drsnějšími. Youngheum byl ten, kdo to vedl. Jeho rty naprosto pohlcovaly ty mé, sem tam se hlasitě obtiskly i na tváře a čelist. Nejdřív nade mnou jen pokřiveně stál, prsty jedné ruky mi zarývaje do týla a bezděčně pročísnuv tmavé vlasy. O chvíli později — zrovna, když jsme se oba poprvé od sebe pořádně odlepili a nadechli — však jeho druhá ruka přistála na mém rameni a jeho zadek na mých stehnech.

„Počkej, co to-h..." vypustil jsem bez většího rozmyslu, když se mi dvakrát provokativně pohnul na klíně.
„Hoď se do klidu, Hyune," špičkou nosu se otřel o ten můj, „je to zábava," ušklíbl se a opět mě začal líbat. 

Cítil jsem horkost svého těla a pomalé napínání, které s každým jeho dalším drobným pohybem zintenzivňovalo. Jeho už rozepnutá košile mu kvůli takové aktivitě omylem sjela z ramen, takže se mi na odiv vystavila jeho hezká, souměrná ramena a tetování; tři po celé délce jeho jedné paže, jedno na lokti a jedno vedle levého prsu. Ještě lepší možnost si je prohlédnout se mi naskytla, když Heum opustil mé už rozbolavělé rty a hlavu mi naklonil na stranu, aby si snad mohl bez problému vytvořit mokrou dráhu od mého ucha do středu klíčních kostí. Což se také jak dělat.