Havran mezi Hady - mračna na obzoru

PROLOG

----------------Grindelwald Manor ----- východní Francie---Mezi Alsaskem a Burgundskem------

-------------------------------------------------kolem půlnoci----------------------------------------------------
Bledá ruka přejížděla po ebenovém rámu knihovny. Jakoby namátkou hledala jeden z titulů. Muž sledoval očima Knihy a v duchu předčítal jejich názvy, starodávné runy věštění, nepředvídatelné sny, Věštby udané roku 1926.

V duchu zajásal, že požadovaný titul konečně našel. Opatrně ho začal vytahovat z knihovny. Když v tom se místností rozlehlo hlasité prásk!.

V místnosti se objevil druhý muž. Byl hnědovlasý a velice pohledný, narozdíl od prvního muže, který byl plavovlasý avšak také velice pohledný.

Muž v činnosti na chvíli ustrnul. Pak se ale vzpamatoval a poračoval.

„Dlouho jsme se neviděli, starý příteli" řekl první muž a na tváři mu pohrával úšklebek. Druhý muž zatím požadovaný titul vytáhl a pomalu se otočil na prvního muže. „Albusi! Nečekal jsem, že mě navštíví, sám Albus Brumbál." úšklebek na jeho tváři se ještě o stupeň rozšíříl.„Taky jsem nevěřil, že ještě někdy uvidím, největšího černokněžníka všech dob." Albus si protáhl ruce a z vnitřní kapsy kabátu vytáhl svou hůlku. I Gelert neváhal a vytáhl svůj kouzelný proutek. Namířil ho na svého bývalého přítele. „Jak jinak, takže souboj? Na život a na smrt? Umřeš ještě dřív strachy, než vůbec mávnu hůlkou." Albus se zamračil, nechtěl proti svému příteli bojovat, doufal že svého bývalého přítele přesvědčí, aby se vzdal.

„Gelerte, jestě se můžeš změnit! Nemusíš to dělat. Nech toho a já se postarám, o tvé propuštění zpět do společnosti." Úpěnlivě se na něj podíval. Gelert se chvíli zkoumavě zadíval na Albuse. Zkoumal jeho oči a hledal jakoukoli stopu po ironie, ale nic neobjevil.

Pak se rozesmál. Jeho smích byl chladný a studený jako kyblík ledu.

„To je snad vtip! Myslíš si že ti uvěřím?Tohle všechno, roky plánování, myslíš že to zahodím jako ty jen, protože ty sis usmyslel, že to tak bude lepší?! Ty neznáš ani jednu moji slabinu, nevíš o mě nic a já o tobě všechno."

Albus věděl, že má pravdu, ale nedal na sobě znát naprosto nic.Oba dva se chystali vypustit svá kouzla, když do dveří vběhla malá holčička.Mohlo jí být tak šest let.Peroxidově blonďaté vlásky za ní vlály a ledové nachové studánky se smály. ,,Tati!" vykřikla holčička a pyšně na něj ukázala ukazováčkem, z konce prstu jí vyletělo hejno motýlů s velkými modrými křídly. ,,Už jsem to zvládla, podívej!" chlubila se.

V tu chvíli Gelertův pohled úplně obrátil.Díval se na holčičku láskyplně a úplně zapomněl, že tam Albus vůbec stojí.,,Jsi moje malá šikulka Hvězdičko. Už jsi zvládla tolik kouzel, ach Sáro, kdyby to tak viděla maminka." holčička si, ale chudáka Albuse všimla a zeptala se ,,Tatí kdo je to?".

Albus se usmál a chtěl jí odpovědět, to už jí ale Gelert postavil za sebe a namířil na něj hůlkou.,,Opovaž se mojí dceři něco říkat!" zaburácel. ,,Tvojí dceři?!" vykřikl Brumbál.

,,Jak je to možné?Ty jsi..." Brumbál se nevěřícně díval.,,Ano, já jsem zplodil potomka. Narozdíl od tebe někoho ve svém životě miluji. Ale mou ženu mi vzali ti tvoji bystrozoři."

Po téhle větě se strhl souboj. Blesky se střetly a jiskry létaly kolem po místnosti. Po dlouhém souboji se rozzlobený Brumbál postavil a v sevření držel Sáru. ,,Brumbále varuji tě!" pronesl Grindelwald ostře. Sára se vyděšeně klepala v Albusově náručí. ,,Gelerte měl si svou šanci se změnit, když tě nezměním já tak možná strach o tvou dceru, nebude se u mě mít špatně, samozřejmě jí vymažu paměť. Její schopnosti porostou, ale ona si bude myslet, že jsi jen grázl co jí opustil už jako miminko." Albus se shíbl k Sáře a přiložil jí hůlku na spánek a zamumlal ,,mudloby na tebe!"

Děvčátko se zhroutilo do Albusovy náruče. ,,Sáro! Ne, to nemůžeš! Prosím! Vše jen ji ne!" Albus si přidřepl k bezvědomé holčičce a vyzvedl si ji do náruče. Pak mávl hůlkou a přemístil se.

Grindelwald se podruhé v životě rozvzlykal.

--- 613 slov ---------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ahoj,

Vítám vás u této povídky... Doufám, že se vám bude líbit, kapitoly vydávám většinou v pátek nebo ve středu. ZA KAŽDÝ NÁZOR V KOMENTÁŘÍCH JSEM NEUVĚŘITELNĚ NADŠENÁ...POKUD SE TI KAPITOLA LÍBÍ PROSÍM ZANECH ZDE VOTES, COMENT NEBO KNIHU SDÍLEJ.

Děkuji, ti za to že jsi si to přečetl :) Jsem z toho sundaná jak kabát z věšáku...

napsala pro tebe ANARU. Merci pour votre attention. Qu'en penses - tu?