Tři týdny...

10 2 0
                                    

Tři týdny bydlím v Řecku.. tři týdny jsem s tebou kromě víkendů den co den.. a za ty tři týdny jsi mi vzal víc než kdokoliv koho jsem kdy poznala.. kvůli tobě jsem odešla od rodiny a "přátel".. nechala jsem celý svůj starý život za sebou.. a šla s tebou.. tři týdny jsme se vídali den co den kromě víkendů a většinou spolu i usínali.. ty cuddles většiny večerů.. ty úsměvy, pohledy, dotyky.. byl jsi se mnou když mi bylo zle a smutno.. ale nedovolil jsi aby mě to pohltilo.. rozesmíval jsi mě abych neplakala a i když jsi nepoznal že mi je fakt na nic a jsem absolutně zlomená protože jsem nic neřekla a nedala najevo tak i tak jsi mě rozesmíval.. naše konverzace do noci.. naše společné noční hraní her na PC.. to když jsem byla vždy s tebou a koukala jak hraješ a viděla jsem jak se na mě nenápadně otáčíš a vždy se pousměješ.. to jak jsi se na mě jednou dlouze zadíval a když jsem se tě zeptala co je tak jsi mi řekl že jsem krásná.. v ten samý den jsi mi řekl lásko.. v tu chvíli mé srdce explodovalo.. je mi fakt na nic když jsi každý víkend pryč a já nevím co děláš nebo s kým jsi.. je mi na nic z pocitu že nevím co mezi námi vlastně je.. jenže strach z toho se zeptat je větší.. je mi na nic z toho že jen abychom se viděli ti píšu jako první.. cítím se tak špatně protože mi přijde že jsem tvoje hračka.. dokud nevidím jak se na mě díváš.. je mi fakt zle z toho že žárlím na někoho kdo ani není můj.. je mi smutno z myšlenky že si píšeš s jinou nebo že se s ní vídáš.. nikdy by to nemohlo vyjít kvůli tomu jak vypadám.. udělala jsem tolik věcí kvůli tobě.. ztrácím jakoukoliv kontrolu nad sebou ve chvíli co jsem s tebou.. kdyby jsi mi v tu chvíli řekl skoč.. tak kurva skočím.. přála bych si vrátit čas zpátky o tři týdny.. a zažít to celé znovu.. i když jsem byla zlomená z jiných důvodů tak ty chvíle kdy jsme byly spolu byly to nejlepší co se mi stalo.. a stálo mi to za každou bolest co jsem v tu dobu měla.. prostě jsi mi vzal srdce.. ne nevzal.. já ti ho dala.. a zasloužil jsi si ho.. ty večery co jsme spolu koukali na filmy a cuddles a ty večery co jsi hrál a já se koukala.. byla jsem vzhůru do 4 do rána i když jsem byla tak unavená a chtěla spát.. stejně jsem s tebou byla vzhůru.. protože jsem nechtěla ztratit ani minutu času strávenou s tebou i když mě to stálo spánek.. protože ty jsi mi za to stál a stojíš a stát budeš.. i když mezi námi nebude víc než přátelství a i když mě to absolutně ničí.. tak jen to že ty jsi šťastný mi stačí.. jen to že tě aspoň občas můžu obejmout mi prostě sakra stačí a bude muset.. no jenže náš čas vypršel... jdeš do svého bytu.. budeš s kamarády.. nebudeš mít na mě čas.. víš co mě zlomilo? Kvůli čemu jsem uvnitř plakala? Když jsi mi řekl.. že ve chvíli co se přestěhuješ budeš s přáteli a já se mezi nimi ztratím.. naučil jsi mě si nebrat věci tak vážně.. donutil jsi mě jíst a to fakt hodně.. dal jsi mi ten největší dar co kdo mohl.. ukázal jsi mi že mě někdo může mít rád.. i když jen jako kamarádku.. a i když tohle píšu ve chvíli co jsem dost opilá (děkuji autocorrectu♥️) tak vím že to cítím stejně i když nejsem.. vím že mi bude každý večer fakt na nic protože už nebude žádné další cuddles, žádné pohledy, hlazení, úsměvy.. nebudeš tu ty.. nebudeme spolu.. a z toho je mi tak smutno.. protože i když jsem byla hnusná a řekla že až se odstěhuješ tak je to v pohodě protože mám kluky.. tak ne.. není.. protože nikdo z nich není ty.. nikdy tě nedokážou nahradit ať dělají co chtějí.. vzpomínám si jak jsem ti trhala obočí.. ale nejvíc na to jak jsi mi koukal do očí.. promiň.. zamilovala jsem se.. nevím kdy.. nevím jak ale vím proč a do koho.. protože ty.. protože každý náš společný den nebo noc.. každá minuta s tebou byla pro mě nový svět.. bylo to jako usínat.. bylo to pomalé, krásné ale úplné.. a tvůj odchod je jako probuzení.. nechceš to ale stane se to.. když nemáš dostatek spánku stejně jako já času s tebou tak je to na hovno.. doslova je ti zle.. chyběl jsi mi vždy když jsme nebyly spolu ale bylo to v pohodě protože jsem věděla že tě uvidím.. jenže teď? Teď to bude bolet dlouho.. protože kdy si na mě uděláš čas? Máš tolik přátel.. a já se mezi nimi ztratím.. takže jediné co ti chci už jen říct je.. děkuju za ten čas co jsem s tebou mohla být.. děkuju že jsi ten čas dal mě.. děkuju za ty pohledy, úsměvy, záchvaty, děkuju za tebe ♥️

Osobní zpověď mých fobií a strachůKde žijí příběhy. Začni objevovat