Další den byl hektický. Ve škole jsme měli extra hodiny, kvůli hrozbě Tenebrise. Veřejně se ohlásil můj původ, jako se to u nováčků dělá a všichni šíleli. Doslova... Každý se se mnou chtěl bavit, každý chtěl vědět, jestli pošlu Tenebrise do vězení, jako můj otec... Prostě noční můra pro mě.
Byla akorát poslední hodina. Kouzla... ,,Takže, studenti. Každý vytvořte jednoduché kouzlo vytvořené z elementu, co ovládáte. Kass, ty třeba oheň. Uděláš jen malý plamínek." řekl učitel. Povzdechla jsem si. V životě to nedokážu, když se bude dívat. Postupně obcházel celou třídu, až přišel ke mně. ,,Kass, prosím. Aspoň se snaž." pravil učitel. Narovnala jsem se a dala jsem ruce před sebe. Najednou jsem v hlavě uslyšela hlas. ,,Tak stejní..." šeptal. Potichu jsem zamumlala: ,,Sklapni." Samozřejmě, že to byl Tenebris. Ale tentokrát se nenechám zastrašit. Učitel mě ale bohužel slyšel. ,,Co prosím?" zeptal se podrážděně.
Podívala jsem se na něj a odpověděla jsem: ,,Já nic neříkala." Nevěřil mi, ale nechal to být. Začala jsem se soustředit a tvořit plamínek. Opět mě ale vyrušil šepot Tenebrise. ,,Ukaž mu, co umíš. Plamínek, ts... Taková prkotina. Ukaž mu, jaká doopravdy jsi. Přiznej, že jsme totožní.". Co nejvíc jsem hlas vytěsnila z hlavy a snažila se vytvořit plamínek. V mé dlani se objevily menší jiskry. Ano, dokážu to! Tenebris se zasmál. Hlas tentokrát vycházel zpoza mě. ,,Naivní Kass, nechtějí tě rozvíjet, ale zkrotit. Tak jim předveď, co umíš.".
To byla poslední kapka. V ruce jsem zažehla obrovský plamen a s křikem: ,,Drž už hubu!" jsem se otočila tam, odkud hlas vycházel a-. Vztek se okamžitě přeměnil na naprostou hrůzu. Několik centimetrů od mého obličeje byl jeho obličej se svým úšklebkem a ledovýma očima. Nemohla jsem nic říct. Tohle není sen! Všichni byli naprosto němí. Tenebris se ještě o kousek přiblížil a potichu řekl: ,,Ahoj, maličká." Nemohla jsem skoro ani dýchat.
Najednou mě kouzlo teleportovala k Valorovi. Učitel se vzpamatoval z šoku a začal s Tenebrisem bojovat. Spolužáci začali stejně jako my utíkat pryč. Letmo jsem se ohlédla. Tenebris se pořád usmíval i při boji s učitelem a díval se přímo na mě.
Srdeční tep vzrostl ještě víc. Valor se na chvíli zastavil a chytil mě za ramena. ,,Jsi v pořádku?" ptal se, ale skoro jsem ho neslyšela. Byl tak blízko. Mohl mě jednoduše zabít... ,,Kass!" křikl Valor. Podívala jsme se na něj a začala jsem opět pravidelně a zhluboka dýchat. ,,Dobrý, jsem v pořádku." vypustila jsem ze sebe. Valor přikývl, chytil mě za ruku a začal se mnou utíkat dál.
Jakmile jsme byli z budovy venku na nádvoří plném vyděšených žáků, narazili jsme mezi nimi na naše přátele. ,,Konečně!" zvolala Qilla radostně a objala mě. ,,Tenebris útočí!" zaječela Lydie, která k nám doběhla. Vyděšeně jsem se na všechny podívala. ,,Já vím. Objevil se přímo u mě. Dostala jsem zase strach a neudělala jsem nic.... Už zase..." řekla jsem zoufale a zklamaně. Valor mě obejmul a uklidnil slovy: ,,Budeš mít určitě více příležitostí. Teď se musíme schovat."
Měl pravdu, ale stejně jsem chtěla už dnes udělat cokoliv, abych aspoň pomohla. Společně jsme se rozešli do úkrytu za školou, když mě to napadlo. ,,Počkejte! Přece jen můžu něco udělat. Musím se dostat k simulátoru a dokončit ho. Je už opravený, ne?" pronesla jsem spokojeně. Qilla se na mě vyděšeně podívala. ,,To sice ano, ale prostě nepůjdeš! Ještě nás chytí! Musíme se schovat." odpověděla Qilla, popadla mě za ruku a táhla mě pryč. Vytrhla jsem se jí a naštvaně jsem zakřičela: ,,Věř mi! Dostaň mě tam, prosím." Qilla se nedokázala ani pohnout. Nastalo ticho. Čas ubíhal a připadalo mi to jako věčnost, než Valor zakýval hlavou a zastal se mě. ,,Kass má pravdu, takhle by ho mohla porazit a dost možná poslat zpět tam, kam patří. Půjdeme všichni." řekl. Zavrtěla jsem hlavou. ,,Ne, to je moc riskantní. Půjdu jen já a ten, kdo ochrání simulátor.".
Valor se chystal mi to vymluvit, ale najednou před námi přistál Tenebris. Natáhnul ruku a seslal proto mě kouzlo. Rav rychle zareagoval a vytvořil nad námi štít, od kterého se kouzlo odrazilo. ,,Ztrácíme tu čas, k simulátoru!" zakřičel a my udělali tak, jak chtěl. Co nejrychleji jsme se dostavili do velkého sálu. Zde se nacházela ředitelka připravena bránit školu. ,,Kass, co tu všichni děláte??" ptala se naštvaně. Najenou se dveře od sálu rozletěly na všechny strany a za nimi stál Tenebris. Ředitelka nás postrčila za sebe. My jsme honem doběhli až k simulátoru. Vstoupila jsem doprostřed na vyznačené místo. Qilla zmáčkla nějaká tlačítka a na mě začal padat prášek. Valor a ostatní šli pomoct ředitelce. Qilla se na mě podívala uslzenýma očima. ,,Dej na sebe pozor a pamatuj, že... Že musíš magii nechat udělat, co chce. Až pak ji ovládnout." pravila po chvilce váhání. Usmála jsem se na ni a uvolnila jsem se. Poslední, co jsem slyšela, byl Tenebrisův výkřik: ,,Ne!", pak mě pohltila temnota.

ČTEŠ
Nekonečná válka - 1. Díl Kroniky čtyř kontinentů (BUDE SE VYDÁVAT)
FantasyPrvní díl ze série - Kronika čtyř kontinentů. (Sever) Všechny díly na sebe navazují, doporučuji číst v určeném pořadí! Tento příběh je momentálně pouze z části dostupný. Upravuji ho a chtěla bych ho vydat. Proto čtěte s vědomím, že jednou si můžete...