Irukovi je 22 let a bohužel přijde o práci, takže bude mít trable s bydlením. Jednou ale najde inzerát na práci která vypadá dobře a i je dobře placená. Iruka nezaváhá a hned pošle žádost která bude přijata. Když přijde na pohovor a uvidí svého nadř...
Když jsem smazal a znovu napsal tu samou větu znovu a znovu tak mi došlo že se nemohu soustředit a co jiného by mi pomohlo než kafe. Jako kdyby mi četl Iruka myšlenky tak se objevil v mých dveřích s černou kávou.
,, Děkuji ." a převzal jsem ji od něj.
,,Nemáte zaco." usmál jsem se a odešel.
Ve své kanceláři jsem si sedl za počítač a koukal jsem se co mi přišlo. Uběhlo asi 5 minut a někdo klepal na moje dveře. Naklonil jsem se abych přes ten počítač viděl ale danému člověkovi jsem neviděl do obličeje. Vstal jsem tedy a šel ke dveřím otevřít. Jakmile jsem otevřel nečekal jsem že ho ještě potkám.
,,Marku? co tady děláš?"
,,Tohle sis zapomněl u nás v práci."a podal mi občanku.
,,Ježiši, ani nevím že ji nemám. Díky moc."
Nechal jsem si u Iruky nějaké podklady tak jsem vstal a chtěl si pro ně dojít, někdo ale stál ve dveřích, byl mi povědomí, ANO! Ten číšník co nás s Guyem obsluhoval, ale co dělá tady a ještě u Iruky v kanceláři....................!!Odkašlal jsem si.
Podíval jsem Markovi přes rameno, byl to Kakashi.
,, Marku, díky že si mi tu občanku přinesl ale já teď mám nějakou práci, takže jdi prosím domů." Mark se obrátil a šel domů. Já se podíval na Kakashiho. Beze slova jsem se automaticky otočil s šel do police hledat ty podklady pro který jsem přišel. Jakmile jsem je našel vzal jsem je a podal je Kakashimu.
,, Děkuji " otočil jsem se a sedl si za stůl. Otevřel jsem podklady a začal na nich pracovat. Nemohl jsem se soustředit prostě nemohl......Ahhhh Bože už spolu nejste tak nemáš sebemenší důvod žárlit ne?
Koukal jsem se na nějaké plány, návrhy a tak. Když najednou mi začal vibrovat mobil. Podíval jsem se, kdo to je. Musel jsem si povzdechnout, volala mi nevlastní sestra. Můj táta jakmile se rozvedli s mámou, nešel si jinou a ta měla jednu dceru, je jí teď 18 nebo 19. Volala mi přes FaceTime. Nechtěl jsem ji to zvedat ale nakonec jsem to udělal.
,, Čau brácha! Co děláš?"
,, Čau, jsem v práci.."
,, Hustý, já jen že jestli bych nemohla dneska nebo zítra přijet na návštěvu?"
,, Hele já tuhle dobu nemám moc ča-"
,, Vážně? Tak díky a čau!"
Došli mi nervy a tak jsem ta trochu nahlas řekl. ,, Ona je snad nahluchlá ne?"
Potom jsem odložil mobil a šel dál pracovat.
Dnes toho už asi moc neudělám tak jsem vstal a řekl Irukovi že může jít domů a tak jsem šel taky. Tedy ne úplně já se sem ještě vrátím ale až budu schopnej nemyslet na toho Marka nebo jak se jmenuje.
Když už jsem teda mohl domů, napsal jsem své nevlastní sestře. 'Nemáš problémy s ušima? Však jsem řekl že tuhle dobu nemám moc času a potřebuju se soustředit na práci, a také Liz tě nemá moc v oblibě takže se netrap s ježděním sem.' Nasedl jsem do auta a jel domů. Jakmile jsem otevřel dveře, Liz na mě vyskočila. Začali jsme se smát a já ji pohladil.
,,Hele co kdyby jsme zajeli do nějakýho obchoďáku a nakoupili něco na sebe?"
,,Joo!!"
Vzal jsem ji za ruku a posadil ji na zadní sedadla. Potom jsme vyrazili do obchodu s oblečením.
Dnes má přijet má sestra je asi jen o rok mladší než já ale mluví jen francouzsky. Což mně osobně problém nedělá a rodičům jsem většinou dělal překladač. Když jsem dorazil do bytu už tam byla. B: ,, Ahoj Kakashi, ráda tě vidím "K: ,, Ahoj Bell, já tebe taky"B: ,, Musíš hned se mnou jeden můj kufr se po cestě ztratil takže nemám dostatek oblečení na pobyt tady"K: ,,Takže chceš jít do obchoďáku že?"B: ,,Ovšem že ano, jdeme"Než jsem se nadal byli jsme v mém autě a ještě dřív jsme stáli před obchoďákem.
Už jsme se prodírali nějakým obchoďákem a Liz si vyzkoušela už asi 26 oblečení. Teď si zkoušela další. Nakonec se ji tohle líbilo a mi konečně mohli vypadnout asi po hodině prodíraní dětským oblečením. Z dětského oddělení jsme vyvázli s dvouma taškama. No jo no, Liz ráda nakupuje.
,, Hele teď půjdeme do dospěláckého oddělení, já taky potřebuju něco na sebe." Liz jenom přikývla a my jsme tam šli. Bylo tu spousta dobrýho oblečení ale žádný můj styl. Ale v tu ránu jsem našel docela dobrý oblečení. Vyzkoušel jsem si ho a hned jsem ho šel zaplatit. Líbilo se mi.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
(lidi nemá krátký vlasy samozřejmě)
Už jsme prolezli asi 50 milionů obchoďáku a byla to snad věčnost, teď zrovna jsme si to mířili do Starbucks protože Bell dostala chuť na kafe a mně by taky bodlo, přeci jen tady chodím ověšenej taškama jak já nevím co.. V každý ruce mám asi tak 10 tašek a krabic at už s botama, kabelkama, nebo oblečením...
Když jsme se rozhlíželi kam by jsme mohli ještě jít, Liz se rozeběhla. Radši jsem přidal v kroku a šel za ní. Někam běžela ale já nevěděl kam,ale ohlížel jsem se jaké nákupáky tu ještě jsou. Liz se zastavila před něčím. Tetovací centrum, proč zastavila zrovna tady?
,, Ty chceš tetování jo?" Usmál jsem se a podíval se na ní.
,, Ne ale tobě, pojď dovnitř."Vyšel jsem za ní a vstoupili jsme někam. Hned se nás ujal nějaký pán a mě posadil na nějakou židli nebo co to bylo. Liz mu ukázala něco na papíře kterej tam byl a ukázala mi na krk. V ránu mě něco začalo štípat na krku, docela to bolelo. Netrvalo dlouho a už mě odvedli někam jinam. Liz jim zase něco ukázala a zase mě něco několikrát štíplo. Jakmile jsem se mohl podívat do zrcadla, otevřel jsem huby dokořan.
