24

68 5 0
                                    

B:,,Nerada rozpouštím váš debatní kroužek, ale ještě potřebuju lodičky a nějaký nositelný, tady nemají takže musíme jet jinam. Uvidíte se zítra v práci."
K: ,,Dobře... je mi líto ale ještě tady někdo nejmenovaný nemá lodičky, takže musíme jet ještě pro ně. Uvidíme se zítra."
**** S tím jsme odešli

Zamávali jsme jim na cestu a vyrazili jsme domů, už jsem nechtěl ztrácet čas tím že potřebujeme ještě do jednoho obchodu s hračkami a tak dále. Nastoupili jsme do auta a nastartoval jsem. Rozhlédl jsem se, jestli za mnou nejede auto. Potom jsem vycouval a rozjel se směrem domů.

Když už jsme konečně dojeli a dostali se domů, tak jsem už jen padl na gauč a usnul. Jediný co si ještě pamatuju, je to že Bell něco nadávala, ale to už jsem nevnímal.

Dojeli jsme domů a Liz se hrnula do pokoje se svýma novýma hadrama. Musela si je všechny pořádně uložit. Já jsem stačil přijít ke schodům a už jsem byl znechucený, že musím vycházet tolik schodů. Vyšel jsem je a vydal se do pokoje. Tam jsem si položil tašku s oblečením a lehl si na postel. To byl ale den. Doufám že se na mě v práci nebudou koukat jak na blázna. Ale docela by mě i zajímalo, jestli se to líbí Kakashimu.

Druhý Den
Když jsem vstal, tak jsem se šel hned osprchovat a převléct. Poté jsem si vyčistil zuby a šel vzbudit Bell. Bohužel bude muset se mnou dnes do práce. Asi mi Iruka moc nepoděkuje ale dnes mám schůzky a někde být musí. Včera jsem Bell koupil překladač aby si mohli kdyžtak něco říct. A po další hodině co si vybírala oblečení tak jsme vyjeli.

Byl jsem vzhůru už od tří, a celou jednu hodinu jsem byl ve sprše. Hrozně jsem se bál že to tetování nějak poškodím ale uvědomil jsem si že to není jak tetovačka pro děti. Vylezl jsem a zamířil jsem ke skříni, vzal jsem si na sebe černý oblek s červenou kravatou. Nasadil jsem si ještě takový brýle (ty který měl na tom obrázku) a šel jsem se dolů najíst. Udělal jsem si rohlík se šunkou. Liz jsem to samozřejmě udělal taky a potom jsem si ještě šel narychlo vyčistit zuby. Po dvou minutách jsem si ještě navoněl a vyrazil do práce.

Když jsme dojeli a vyšli ty schody, tak jsem rovnou zaklepal na Iruku. Po dále jsem vešel.
,,Musím tě o něco poprosit . Potřebuju aby jsi tady dával pozor na Bell. Nebude tě otravovat nebo tak něco jen ji tady nemůžu nechat pobíhat." stím jsem mu podal překladač a podíval se zpátky na Bell. Také jsem ji jeden podal a stím jsem odešel.

Nedokázal jsem vyslovit ani slova, byl pryč. Usmál jsem se a podíval se na ten stroj. Jak se v tom mám vyznat? Francouzština tam byla už před připravena, a tak jsem jenom napsal větu 'Dobrý den' a hned jakmile jsem zmáčknul tlačítko začalo to mluvit, docela jsem se toho lekl tak jsem to rychle položil na stůl.

**pohled Bell**
On se lekl toho překladače vážně?
Musela jsem se začít smát.
,, Bonjour, si cela ne vous dérange pas que le traducteur parle, vous pouvez désactiver cette fonctionnalité, mais je pense que ce serait plus pratique pour vous si j'utilisais le traducteur." S tím jsme mu podala můj překladač s tím co jsem řekla - Dobrý den, pokud vám nevadí, že překladač mluví, můžete tuto funkci vypnout, ale myslím, že by pro vás bylo pohodlnější, kdybych použil překladač.

Přečetl jsem si to a pousmál se, vrátil jsem jí ho zpátky. Vzal jsem ten můj a napsal do něj 'nechcete se posadit?' a zmáčknul jsem tlačítko. "tu ne veux pas t'asseoir ?" a podíval jsem se na ní, doufám že to řeklo to co jsem chtěl. Jinak asi bych byl hodně za ubožáka.

Posadila jsem se.
,, Děkuji" usmála jsem se na něj a když jsem viděla že Kakashi má napilno začala jsem.
,,Co máš s mím bratrem?"

Podíval jsem se trochu vykuleně, moje odpověď zněla.
,, Jsme jen kolegové nic víc...." s tím jsem si odkašlal a podíval se do počítače a začal klikat na různé soubory a tak. Nechtěl jsem jí říkat co se mezi námi stalo.

,,Ovšem že ano.." chvíli jsem se zamyslela.
,, Víte přijde mi velmi neslušné lhát lidem do očí " chvíli jsem čekala a když mlčel tak jsem pokračovala ,, Takže byste mi mohl říct pravdu že?"

Podíval jsem se na ní a polkl jsem.
,, Vážně to chcete vědět? Přijde mi to tak trochu divné..." byl jsem trochu ve stresu. Doufáme že si potom nebude o mně myslet že jsem perverzák nebo snad úchyl.

,, Vážně se ptáte? Ovšem že ano" s tím jsem se na něj podívala. Byl nervózní což nebylo špatné znamení spíš to znamená že před sebou mám zajímavý příběh.

Nadechl jsem se.
,, Možná si potom budete myslet že jsem třeba úchyl nebo tak, ale když jsem tady začal pracovat bylo to tu docela fajn, jednou jsem potřeboval uklidit tady a tak jsem si musel vzít takové speciální šaty....a Kakashi mě viděl, bůh ví co si o mně myslel. Jednou zase jsem letěl do práce a šel jsem se mu omluvit ale Kakashi spal a já ho chtěl probudit ale zakopl jsem a koukal jsem přímo do jeho..." podíval jsem se jinam, byl jsem trochu červenej.

,, Upřímně řečeno si o vás nemyslím prakticky nic zvláštního, vlastně jen to že se vyhýbáte mé otázce. Ptala jsem se co mezi vámi je. Ne co jste dělali a co se dělo." Nechtěla jsem být nezdvořilá nebo tak ale nebavilo mě když lidé nejdou hned k věci jako třeba zabil jsem ho, spali jsme spolu atd... Na věci kolem bude čas jindy.

Vykulil jsem oči a z nosu mi vytekla krev. Já jsem dement, já ji to tady vyprávím jak dement a ona chce slyšet jen jednu jedinou větu. Vzal jsem si kapesník a utřel si tu krev. Podíval jsem se na ní.
,,.... Spali jsme spolu...."

The beginning of my dream/KakaIruKde žijí příběhy. Začni objevovat