The beginning of my dream/KakaIru

37

**TIME SKIP**

Vrátili jsme se zpátky den na to, co se Iruka dostal z nemocnice. Recepční byla velmi v šoku, když jsem ji řekl, že si vezmu den volna. Bylo to pro mě velmi nezvyklé, ale já jsem chtěl strávit co nejvíce času. Byli jsme spolu v jeho domu a sledovali jsme televizi. Iruka byl na mé straně a tulil se ke mně jak přísavka. Podíval jsem se na něj a usmál se.                                                                                  ,, Seš jak přísavka, víš o tom?" Ušklíbl jsem se.

Zachichotal jsem se a podíval se na Kakashiho.                                                                                                 ,, Vadí ti to snad?" Oba jsme se zasmáli.                                                                                                                ,, Samozřejmě že ne. Mám rád, když se ke mně takhle tulíš" Přiklonil jsem se k němu a dal jsem mu jemný polibek na tvář. Iruka mi to opětoval a potom se na mě podíval, už jsem si byl jistý co řekne.                                                                                                                                                                                           ,, Víš co bych si dal?" Uchechtl jsem se.                                                                                                                  ,, Mac n cheese?" Usmál jsem se a Iruka nadšeně přikývl. Tak jsme se oba zvedli a šli jsme do kuchyně. Uvázal jsem si okolo svého pasu zástěru a také jsem ji uvázal Irukovi. Iruka se trochu začervenal a oba jsme se lehce zasmáli. 

S Kakashim jsme začali spolu vařit Mac n cheese. Bylo to poprvé, co jsme takhle vařili spolu a já si to hodně užíval. Tenhle moment pro mě znamenal hodně. Liz najednou seběhla dolů ze svého pokoje a s úsměvem se k nám připojila. Jako taková malá, šťastná rodinka při klidném večeru. Po asi hodině jsme byli hotoví a spokojeně jsme se posadili ke stolu a začali jsme s chutí jíst.

Když jsme jedli, podíval jsem se na Iruku. Byl jsem šťastný. V mých očích, Iruka by byl výborný s dětmi. Kdyby to bylo možné, s radostí bych měl i s ním miminko, ale jelikož jsme byli oba muži, tak to nebylo možné. Povzdechl jsem si, ale poté s radostí jsem se postil zpátky do jídla. 

**POZDĚJI**

Procházel jsem se po městě a koukal jsem se po nějakých obchodech. Řekl jsem si, že bych si mohl koupit nějaké nové oblečení a Irukovi nějakej dárek. Když jsem procházel okolo různých obchodů, najednou jsem se zastavil i jedné vitríny a zadíval jsem se do ní. Stál jsem před zlatnictvím. Moje oči byly silně upřené na jedné jediné věci - zlatý prsten s rubínem uprostřed. Ano, pomyslel jsem si jaké by to bylo, kdybych si vzal Iruku. Před očima se mi začaly zjevovat představy a já jsem musel zaklepat svoji hlavou, abych se dostal ze svého stádia snění. Pokračoval jsem ve své chůzi. Po pár metrech jsem se ale rychle otočil a naklusal zpátky do zlatnictví a na prsten jsem se musel podívat zblízka. Po dlouhé inspekci a rozhodování jsem se rozhodl prsten koupit. Dokonce jsem k tomu koupil i rovnou speciální balení. Poděkoval jsem panu obchodníkovi a s taškou jsem odešel ven. Byl jsem spokojený se svou volbou a vzal jsem si svůj mobil do ruky a vyhledal jsem si ty nejlepší květiny, které jsem našel. Ano, byl jsem připravený požádat Iruku o ruku.