nalezený // Eddie Munson fanfikce

》1《

"Erico!" Zavolám na svoji nejlepší kamarádku, která ke mě ihned příjde. "Ahoj, potřebuješ něco?" Zeptá se a obratně se vyhne klukovi, který kolem nás právě proběhl. "No, vlastně ani ne, ale dnes nejsou doma rodiče, takže bude párty a ty víš že páry u Tiny jsou nejlepší na celém světě, takže musíš přijít." Oznámila jsem jí nadšeně tu úžasnou zprávu a ještě pro jistotu zamrkala dlouhýma řasama, kdyby třeba chtěla odmítnout mé pozvání. "Ne pomiň, dnes nemůžu, jdu ven s bráchou a klukama." Počkat co? Moje řasy ještě nikdy neselhaly. "To mě jako vyměníš za svého bratra a jeho pitomé kamarády?" Teď jsem možná zněla až moc naštvaně, ale opravdu mě zaskočila. "Vlastně tě nevyměním... Potřebuju, abys šla s námi." Po tomto sdělení jsem se na ni podívala, jakoby spadla z marsu, což se možná opravdu stalo, protože něco takového si můžu vysvětlit jedině hodně vážným poraněním její halvy. "Tak to ani náhodou, za prvé, s těmi nerdy bych nevydržela ani minutu, za druhé, dnes večer má na tu párty přijít Jacob a to si opravdu nenechám ujít a za třetí, musím být na párty, kterou sama pořádám." Důrazně jsem jí představila tři z mnoha důvodů, proč s nimi opravdu nikam nejdu. "Notak, jsi jediná o kom vím, že se zajímá o medicínu a my potřebujeme s sebou lékaře." Přemluvala mě dál. "Hele, já nejsem žádná lékařka." Objasnila jsem. "Já vím, ale nějak tomu rozumíš." Problém v našem kamarádství je ten, že jsme obě neskutečně tvrdohlavé. "Kam to vůbec jdete?" Nedalo mi to a musela jsem se zeptat. "No, víš jak bylo to zemětřesení a od té doby se pohřešuje Eddie Munson." "Ten podivín co pořád mluvil jenom o D&D?" Musela jsem se ujistit jestli opravdu mluví o něm. "Jo ten, i když v reálu není až tak zvláštní, spíš jen uzavřený, ale to je teď jedno. Jde o to, že ten den co bylo to zemětřestení, Eddie byl ještě s pár lidmi v Upside down, to je vlastně Hawkins akorát tmavší, chladnější a celý takový strašidelnější a ošklivější. Byl tam s nimi i Dustin, ten viděl Eddieho na vlastní oči umírat, ale když se tam šli znovu podívat, aby přinesli jeho tělo a on mohl mít pohřeb, už tam Eddie nebyl, takže je tu jistá možnost, že je naživu a proto tam dnes jdeme a potřrbujeme tebe, kdyby byl třeba zraněný, což určitě je, nebo kdyby se někomu něco stalo." Fajn, to jsem nečekala. "Takže po mě vlastně chceš abych šla s partičkou nerdů riskovat svůj život a hledat blázna, o kterém ani nevíme, jestli žije. Hadám že vás nenapadlo, že nikam neodesel, jen ho prostě něco sežralo." Po tomto se zatvářila trochu dotčeně. "Nemáte vy doktoři nějakou tu přísahu, že pomůžete každému kdo to potřebuje?" Zeptala se a asi si myslela, že mě tím zlomí. "Už po několikáté ti říkám, že já nejsem doktorka a i kdybych byla, tak věřím že ta přísaha se nevztahuje na hledání mrtvol v paralelním světě." Odpálkovala jsem ji. "Prosím, i kdyby tam byla jen malinkatá šance, že je pořád naživu tak to přeci stojí za to a já přísahám, že potom s tebou půjdu na úplně každou párty na světě. Jeden den, to je vše co žádám." Že bych jim opravdu pomohla? "Ráda bych s vámi šla, ale Jacob- " v ten moment mi skočila do řeči "já věděla, že jsi úžasná a věř mi, že Jacob počká" Začala kolem mě skákat jako potrefená, takovou radost jsem jí nemohla zkazit, asi má pravdu, třeba bude sranda a Jacob snad počká.

Zdravím všechny, co narazili na můj příběh, ať už jste sevtady ocitli náhodou nebo ne, jsem ráda, že jste tady. Omlouvám se za všechny gramatické chyby a doufám že vás příběh bude bavit. Budu ráda za všechny komentáře, třeba když mi poradíte co vylepšit nebo s čím pokračovat.