nalezený // Eddie Munson fanfikce

》10《

Vyšla jsem z koupelny zabalená v ručníku. Eddie stál u jedné z mých poliček a prohlížel si fotky na ní. "Na to nekoukej, vypadám tam hrozně!" Křikla jsem a rychle ho odtáhla pryč. "Náhodou, jsi tam roztomilá." Protestoval a snažil se dostat zpátky k fotkám, docela se mu to dařilo, přesto, že jsem byla pověšená na jeho ruce a vynaložila jsem všechny síly na to, abych ho přetáhla. "Jdeme do vířivky." Řekla jsem, v ten moment se Eddie rozběhl na druhou stranu a já jsem spadla na zem. "Ty fotky si prohlídnu potom." Zavolal na mě z chodby. Proto jsem radši ty nejhorší vzala a dala do uzamykatelné zásuvky.

Vyšli jsme na zahradu, bylo docela chladno, tak jsem se víc zabalila do ručníku, ale najednou mi ho Eddie sebral. "Hej!" Zavolala jsem za ním, ale on s ním utíkal dál ode mě. Zastavil se až u bazénu, ten musí být teď strašně studený. Došla jsem za ním. "Dej mi ho, je mi zima." Poprosila jsem ho. "Tak si pro něj pojď." Řekl a ručník zvedl nad hlavu. Tam nemám šanci dosáhnout, ale zkusit to můžu. Přišla jsem blíž k němu a stoupla si na špičky, natáhla jsem se jak nejvíc to šlo, musela jsem se opřít o Eddieho, abych udržela rovnováhu. Eddie mi dal ruku kolem pasu. Co si jako myslí, že tady zkouš? Chtěla jsem jeho ruku odendat, ale v tu chvíli do mě Eddie strčil a já spadla do toho ledového bazénu. Tak tohle mu nedaruju, přísahám, že v tom bazénu skončí taky.

Vyplavala jsem nad hladinu, abych se nadechla a hned potom jsem se zase potopila pod vodu. Teď tu musím vydržet co nejdéle. Nenápadně jsem pozorovala Eddieho, jak začal vyšilovat a volat moje jméno. Nakonec se rozběhl a skočil za mnou a vytáhl mě nad hladinu. V tu chvíli jsem se začala šíleně smát, myslím, že Eddie pochopil, co byl můj záměr a že se mi to povedlo, protože se snažil tvářit uraženě, ale cukaly mu koutky. "No tak, nezlob se na mě, alespoň ses trochu zchladil, myslím, že jsi to potřeboval." Asi jsem tomu moc nepomohla, protože se zatvářil dotčeně. "Ja nepotřebuju zchladit." Zamračil se. "Ani si neumíš představit, jak strašně jsem se o tebe bál." Aww bál se o mě. Na to jsem mu už nic neodpověděla, jen jsem doplavala ke kraji a vylezla ven. Eddie šel hned za mnou.

Došli jsme k výřivce a oba si do ní s radostí sedli. "Prosím, už se nezlob." Pokusila jsem se napodobit jeho štěněcí pohled a nejspíš se mi to povedlo, protože se na mě usmál. "Na tebe se nedá zlobit, na to si moc krásná." Přisunul se ke mě blíž. Co to s ním sakra je? "Laskavě se odsuň zase zpátky, nebo si budu myslet, že do toho bazénu potřebuješ znovu." Upozornila jsem ho. Radši mě poslechl, ani se nedivím.

Chvíli jsme jen tak seděli a užívala si, jak se naše svaly uvolňují. Potom mě to ale přestalo bavit, tak jsem začala na Eddieho cákat vodu, on to vzal jako výzvu k bitvě a hned mi to začal oplácet.

Během naší vodní bitvy jsme vylili alespoň polovinu vody. "Uf, myslím, že to by stačilo." Popravdě, dost mě to unavilo. Eddie souhlasil, tak jsme se dovnitř.

Já vím, říkala jsem ráno. Já vím, říkala jsem delší. A ano já vím, říkala jsem zajímavější. Ani jedno jsem nesplnila. Ale měla jsem teď pár dní hodně nabitých a dělám co můžu, doufám, že se to časem zlepší.
Zatím se mějte krásně🤍🤍