AVENGERS Nepřítelem

3. kapitola: Když mám dobrou náladu...

Seskočila jsem ze střechy a prokličkovala ulicema. Rozhlédla jsem se a pokračovala dále. Konečně jsem narazila na svoje spoluúčastníky.
,,Tak Elis my je odlákáme jo?" řekl mi Todd a pohodil si pěšinku z očí.
,,Dobrá, ale žádné problémy hoši," nakázala jsem jim a podrbala jsem je všechny po vlasech a utíkala dál svou cestou.
Ještě že je mám hochy. I když jsem nebyla jejich členkou, jako členku mě brali. Byla to parta do nepohody. Pokaždé když jsem se nudila nebo prostě jen tak, zašla jsem za nima pokecat.
Tato skupina kromě mě, sestávala z 4 členů, kteří občas pořádají rockové koncerty. Pokud něco nepořádají, dělají policii problémy. Nejstarší ze skupiny se jmenoval Stephan který byl velice tichý, ale jeho plány nikdy neselhali. Pak tu byl Todd který nejraději koukal holkám pod sukně, ale v mém případě byl krotký jako beránek i když mu to občas nedalo a dostal tak za ucho. Pak tu byl Jonathan, který se vyznal v celém městě a navíc měl nakažlivý smysl pro humor. A nakonec tu byl
Simon který byl mozkem party. Zasmušilý, uzavřený...
často vymýšlí strategie díky nimž Stephan skládá své dokonalé plány. A nakonec jsem tu byla já. Častokrát mě berou za svého vůdce.
Mám je celkem ráda. Beru je jako svou rodinu.

Zahoukali sirény od policie. Vzdalovali se čím dál tím víc. Nakonec se jim to zase podařilo. Jak jinak.
Kdyby mě viděla babička co teď dělám, nejspíš by ze mě dostala infarkt.
Běžela jsem zpět do firmy Turbo durnex kde jsem udýchaně stanula v kanceláři. Nemusela jsem moc dlouho čekat, než můj nenáviděný šéf konečně vystrčil ten svůj nos.
,,Netrvalo to nějak... dlouho?" popíchl mě jízlivě ale já jsem ho totálně ignorovala.
,,No tak Elis nebuď tak urážlivá zas tak moc jsem toho neřekl..." huhlal zas ale mě to vůbec nezajímalo.
,,Hele moucha bzzz," a ukazovala jsem na strop kde moucha opravdu seděla. Totálně zrudl vzteky a jen co ode mně převzal získané peníze, odkráčel pryč.
,,A teď ti vlítla do vlasů!"
Zakřičela jsem na něj zlomyslně a smála se tomu jak si najednou začal vytřepávat vlasy. Vypadal opravdu komicky. Jen má to co si zaslouží.
,,Zítra zase přijď, ale tentokrát ve dvě přesně. Mám tu moc dobrou nabídku, jen pro tebe. No... tak už zmiz jo!?" křikl na mě a já si jen odfrkla. Co to může být za nabídku že má počkat až do zítra?

Vyrazila jsem nakonec domů se zamazanýma rukama od krve. Ten politik o kterého jsem se měla postarat mě trochu zamazal no.
Moje chyba to rozhodně nebyla.
Zašla jsem do koupelny a sundala jsem si své zabijácké černé rukavice.
Poté jsem si opláchla ruce i obličej a podívala jsem se do zrcadla jak vypadám.
Moje dlouhé, trochu zvlněné hnědé vlasy jsem měla rozcuchané a navíc ke všemu jsem měla kruhy pod očima.
,,Měla bych víc spát," podotkla jsem si a šla jsem zpátky do obýváku.
Ale nudila jsem se. Strašně moc.
,,Tak aspoň zavolám Kristin," a tak jsem vzala telefon a vytočila její číslo. Po chvíli spojování se ozval její pisklavý, namyšlený hlas.
,,Ahojky," začala s konverzací ona. Neměla jsem ji sice ráda a nic tajného jsem jí říct nemohla, ale když jsem se nudila a boleli mě nohy byla vhodnou osobou s kým si zkrátit dlouhou chvíli.
,,Ahoj tady Elis. Nechtěla bys ke mě na chvilku zajít? Popcorn i nějaký ten horor taky mám," lákala jsem jí a po chvíli mi na to skočila a přislíbila že přijde co nejdřív.
,,Takže jsme domluvený, za půl hodiny jo?" přitakala jsem jí a ona zavěsila. Tak a teď si jen počkat.