AVENGERS Nepřítelem

5. kapitola: Naprostý NEZÁJEM

,,S.H.I.E.L.D.? Co po mě může sakra chtít?" brblala jsem si.
,,Přijeď co nejdřív třeba taxíkem, jestli potřebuješ. Je to velmi důležité a můžeš si přilepšit," dodal ještě šéf, než zavěsil. Haha, tohle jsem ještě potřebovala. Pletky s nejlepší bezpečnostní službou.
Natáhla jsem si svou oblíbenou červenou bundu a zamkla jsem.
S sebou jsem si vzala jen klíče, mobil a peněženku.
Na ulici jsem pozdravila Todda který se zrovna coural sem a tam.
,,Teď tu žádnou babu neklofneš!" pousmála jsem se nad tím, jak se zatvářil.
,,Copak já bych nějakou hledal?" odpověděl a po chvíli zmizel za rohem. Panebože on s tím snad nikdy nepřestane.
Rozběhla jsem se a ani jsem nevnímala čas.
,,Jestliže tam opravdu bude S.H.I.E.L.D tak se z toho picnu," blekotala jsem si sama pro sebe.

Doběhla jsem před známou firmu a vstoupila jsem. Zadala jsem pin a dostala jsem se do tajné komory.
Chvíli jsem zvažovala, jestli se nemám vrátit zpět, ale potom jsem to zamítla.
,,Když jsem se dostala až sem, tak nebudu couvat," a rozrazila jsem dveře.
,,Šéfe jsem tu!" vykřikla jsem a hned se smíchy zalykala. Na zemi se válel šéf s boulí na hlavě. Vypadalo to fakt komicky.
,,To nemůžete ženská dávat doprčic pozor!" brblal šéf a zvedal se pomalu ze země.
,,Tak nemáte š-m-í-r-o-v-a-t!" vyhláskovala jsem a smála se ještě víc.
Fakt je to čím dál tím víc větší tupec. A to jsem si zpočátku této ,, brigády" tolik nemyslela.
,,Já vás..." vyhrožoval, ale nedokončil větu.
,,Vaše chyba," dodala jsem ještě.
Naštvaně se na mě podíval a pak mlčel. Důstojně si upravil oblek a nasadil svůj obvyklý výraz.
,,Pojďte Elis překvapení čeká," a otevřel dveře.
Byla to celkem prostorná hala. Měla modrobílé zdi a rudý koberec, co se roztahoval skoro všude. Bylo tu všechno, co si zbohatlík může jen přát. Luxusní obyvák, koupelna, kuchyň, komora... všechny místnosti byli oddělené polozídkou. Uprostřed haly bylo tréninkové hřiště. A úplně vzadu... byli na gauči dvě postavy.
Šéf mě dovedl až k nim.
,,To snad ne," zašeptala jsem nevěřícně.
Ať tam není zrzka prosím!
Jedna postava z nich vstala a protáhla se. Ušklíbla jsem se. Tohohle znám.
Přišel až k nám a potřásl mi rukou.
,,Jmenuji se Tony. Tony Stark, těší mě."
,,Hmm, jsem Elis," oplatila jsem mu pozdrav a dál jsem mlčela.
Tohle přeci stačí. Nemusím mu říkat už nic.
,,No tak Elis buď přeci vstříčnější, je tu hostem," promlouval ke mě šéf, ale já jsem ho úplně ignorovala. Nechci se s ním bavit.

,,Budu se chovat tak, jak uznám za vhodné," řekla jsem a dívala jsem se na šéfa, jak mu cukaly koutky úst.
,,Ona občas mívá výkyvy nálad," omlouval mě šéf a odkašlal si.
Poté promluvil Stark.
,,Elis, byla jsi vybrána díky tvým skvělým schopnostem, jako jeden z účastníků. Samozřejmě už jich tu bylo mnoho. Stačí se jen podrobit malé zkoušce a můžeš se stát naší novou členkou," odkašlal si a podrbal se na týle. Zdál se mi trochu nervózní.
,,Jaká zkouška," optala jsem se bez kapky údivu. Věděla jsem, že S.H.I.E.L.D hledá nové členy, aby tím zvýšili pravděpodobnost, že chytí toho uprchlíka.
Celkem mi bylo jedno, jestli se tam dostanu nebo ne. Ale vyskytla se  šance na pomstu a ta.... nešla přehlídnout.
Stark se podíval na druhou osobu která zrovna vstala z gauče.
,,Natasho, tohle je Elis," a pokýval hlavou ke mně.
,,Elis, tohle jedna z nejlepších vražedkyň, nazývána taktéž Černá vdova, Natasha Ro-" rozmluvil se, ale byl přerušen. Byla to ta osoba, co při rozhovoru předtím seděla na gauči. Zrzavovlasá agentka.
,,Neříkej jí podrobnosti, je to jen další nováček," podotkla a podívala se mi zpříma do očí. Byl to pohrdající pohled. Opětovala jsem jí ho.
,,Tak děvčata jak vidím, už jste se seznámili a teď ke zkoušce. Pokud porazíš Černou vdovu, máš u nás místo pokud ne... prostě prohraješ," řekl Stark pobaveně a následně byl zmrazen pohledem zrzavovlasé agentky.
,,Kolikrát jsem ti řekla, že mi tak nemáš říkat," a postavila se proti mě.
,,Nedám ti šanci úniku!" zasyčela na mě.
Zastrašovat umí, to musím uznat. Ale já se jen tak nedám.