AVENGERS Nepřítelem

4. kapitola: No a jaký je problém?

Nečekala jsem dlouho když se ozval zvonek u dveří.
Chvíli jsem se válela nakonec jsem ale šla. Otevřela jsem pomalu dveře, kde na prahu stála promrzlá Kristin, která mě propalovala nenávistným pohledem.
,,Tos nemohla přijít dřív?vždyť zmrznu!" zabrblala, když jsem jí vpouštěla dovnitř.
,,Promiň mi, musela jsem trochu poklidit,"vymluvila jsem se a pozvala jsem jí k televizi, aby si něco z dvdíček vybrala. Zatímco ona přebírala, tak já jsem strkala popcorn do mikrovlnky na tři minuty.

Mikrovlnka cvakla a já jsem nasypala popcorn do předem nachystané mísy.
Poté jsem zasedla k ní.
,,Už sis něco vybrala?" ptala jsem se jí.
,,Ne všechno máš příliž nudné," zabrblala a sáhla do kabely kterou si vzala s sebou.
,,Mám tu něco lepšího," a vytáhla na mě zcela neznámé Dvd.
Jmenovalo se to REC. Pro mě zcela nezajímavý název.
,,A co jako na tom bude zajímavého však i ten název je blbej a naprosto nezajímavej," podotkla jsem.
,,To nevadí jen sleduj a uvidíš jak se ti zježí vlasy strachy," a na pravdivost svých slov vzala Kristin Dvd, strčila ho do přehrávače a zapla televizi.
Po chvíli se obrazovka rozjasnila a já jsem pro větší tmu zhasla a zasedla vedle Kristin i s popcornem.
Vřískalo to o stošest. Po chvíli jsem se zvedla a odešla do koupelny.
,,Jdu se osprchovat ty zatím čum na tu hovadinu!" zakřičela jsem na ní. Jen nademnou mávla rukou a koukala dál.
Zavřela jsem dveře do koupelny a nachystala jsem si ručník. Tohle je fakt hrozný horor. Mám radši nějaký víc akčnější.
Svlékla jsem se a pustila na sebe vodu ze sprchy. Vykoupala jsem se a oblékla. Mokré vlasy jsem dala do ručníku.
Podívala jsem se z okna koupelny. Poprchávalo a schylovalo se k bouřce.
Milovala jsem déšť. Už jen proto, že skryje všechny stopy.
,,Elis, pospěš zrovna je to zajímavé," křikla na mě Kristin z obýváku a já jsem se za ní vydala. Zasedla jsem zpátky na gauč a sledovala tu její ,,zajímavou'' část.
Samozřejmě zajímavá nebyla. Byl tam jen útok zombie holčičky. Podívala jsem se pesimisticky na Kristin.
,,A to je to tak zajímavé že mě musíš volat? Mohla jsis ušetřit hlasivky."
Nezmohla se potom ani na slovo. Vypla televizi a vytáhla Dvd. Hodila na sebe bundu a do ruky vzala kabelu. Pohodila si i namyšleně nazeleno nabarvenými vlasy.
,,Tak jestli ti tu tak vadím, měla jsi to říct dřív! A tohle je nejlepší horor vůbec! Vůbec nemůžu uvěřit, že s takovou ignorantkou vůbec ztrácím čas," brblala dál. Sundala jsem si ručník a hnala jsem se za ní abych jí vyhnala k východu.
,,Tak ahoj a příště tak nebrblej já nejsem ta která přišla jo?" a vystrčila jsem jí na déšť. Otočila se na mě s vyjeveným pohledem.
,,A co taxi, bude?" ptala se mě.
,,Nebude," a zabouchla jsem dveře.
,,Ty mrcho to ti nedaruju!" křičela na mě zvenku, ale já jsem jí už neposlouchala.
No a jakej má problém? Alespoň se jednou umyje pořádně. Proč bych jako měla ji poslouchat? Stejně to bude jen nějaká narážka na mou osobu.
Zazvonil telefon.
Kdo to teď tak může být? Co chce? Podívala jsem se na číslo které mi volalo. Byl to šéf. Ještěže vyhnala tu Kristin. Měla by kecy a roznesla by drby bůh ví kam. Telefon znovu zazvonil. Je čas to vzít. Co asi chce?