9

152 31 5
                                    

Středa, 12. července

Louis

Dnešek byl přesně jeden z těch dní, kdy jsem litoval, že jsem na tuto pracovní cestu do San Diega kývl. Všichni zdejší zaměstnanci si mě nejspíše představovali spíše jako neúnavný stroj, co zvládne vykonávat deset úkolů naráz. Poslední dva dny jsem pracoval přes čas, abych si dnes mohl odpočinout.

Když jsem se konečně dostal z práce, v kapse mi zazvonil mobil. Rozbušilo se mi srdce. Harry? Od našeho nedělního rande jsme spolu moc nemluvili, kvůli práci jsem neměl čas ani náladu. Ale nad tou naší naprosto šílenou dohodou jsem přemýšlel neustále. Nikdy by mě nenapadlo, že by na něco takového opravdu mohl kývnout. Nebudu lhát, překvapilo mě to. Název filmu o něhož jde, jsem mu ale neřekl. Chtěl jsem mít jistotu, že nebude podvádět. Ale i kdyby prohrál, tak bych ho do ničeho nenutil. Radši bych si s ním zašel na druhé rande, to první se zrovna moc nevyvedlo.

Ale člověk, jenž mi volal, nebyl Harry. Byl to Zayn. Co tenhle idiot chce?

„Co chceš, vole?" zeptal jsem se ho na rovinu, jakmile jsem to zvedl.

„Jdeme pařit. Za půl hodiny ať jsi připravenej. Vyzvednu tě," otráveně jsem protočil očima. Nemůžu mít klidný večer.

„Hele, já se dneska chci pořádně vyspat. Navíc, kdo chodí pařit uprostřed týdne?"

„My. A navíc se moc často do roka nevídáme. Teď jsi na dva měsíce v San Diegu a my spolu nic nepodniknem? Na to zapomeň."

„No fajn, fajn. Ale jestli ti vytuhnu někde na baru, tak mě bezpečně odtáhneš ke mně, jo?" už teď jsem ale věděl, že tenhle scénář se rozhodně nestane. Zayn se pokaždé zlil tak, že to já jsem ho musel dovést domů.

„Stejně víš, že to se nikdy nestane. Dneska skončím totálně sjetej někde na stropě klubu. Potřebuju si dát voraz od práce," díky za tvou velkolepou zodpovědnost, Zayne.

„Úžasný. Už se nemůžu dočkat," pronesl jsem ironicky, načež jsem mu to položil. Kdybych jen tušil, že tato noc nabere úplně jiný směr, než by mě kdy mohlo napadnout.

***

Měl jsem už slušně upito. Se Zaynem jsme se kolébali ulicí neznámo kam. Až do půlnoci jsme byli na nějaké party Zaynova kámoše, odkud jsme se ale jen tak spontánně vydali do nočních ulic města. Pořád jsme se smáli. Jakmile jeden z nás ze sebe něco vykoktal, dostali jsme totální výtlem. Nevěděli jsme, čemu se vlastně smějeme, a o to to asi bylo i vtipnější.

„S-stejně pořád nechápu, j-jak ten tvůj Henry na tu výzvu mohl kývnout," zachechtal se Zayn. Taky jsem se zasmál, i když mi jeho slova prošla jedním uchem dovnitř a druhým ven. Co že to právě řekl?

„Mhmm," zamručel jsem. Svět se mi točil a jeho obrysy byly rozmazané. Není tam za lampou náhodou velbloud?

„Hele, tohle vypadá jako nějakej klub. J-jdeme," Zayn mě popadl za zápěstí a vtáhl mě dovnitř nějaké budovy s nevýrazným neonovým nápisem. Bez problému jsme se dostali přes vyhazovače, načež jsme odtáhli rudý závěs a prošli dál. Počkat. To už jsem natolik opilý, že tu vidím... striptéry?

„No do hajzlu. Tohle bude asi jeden z gay barů," zasmál se Zayn, načež obdivně hvízdl, když nějaký dost mladý kluk přímo před námi předvedl naprosto ukázkovou roznožku.

„Odkdy jsi na chlapy?" tohle mě donutilo zpola vystřízlivět, ale alkoholu v krvi jsem se stejně úplně nezbavil. Při zběžném pohledu jsem tu napočítal pět tyčí, kolem nichž tančili muži. Bylo tu docela narváno. Cítil jsem vůni cigaret a štiplavý pach alkoholu. Svůdná hudba mi proplula do myšlenek.

„Nejsem, ale ty ano. A tohle bude ještě legrace," uchechtl se Zayn, načež mě znovu chytil za zápěstí a dotáhl mě k baru. Nemohl jsem si pomoct, musel jsem se neustále rozhlížet kolem sebe. Na takovém místě jsem byl poprvé v životě.

„Co to bude?" otázal se barman, jakmile nás zaregistroval. Silnými pažemi se zapřel o bar, přičemž si nás zvědavě prohlížel.

„Co si dáš, kámo?"

„Něco vyber," zamumlal jsem v odpověď Zaynovi. Brzy přede mnou přistála sklenička s něčím, co jsem podle vůně přirovnal k octu. I tak jsem to ale vypil na ex. Šíleně mě z toho pálilo hrdlo a já rázem zatoužil po trošce vody. A trochu oddechu taky.

„Máte tu někde záchody?" zeptal jsem se toho blonďatýho chlapa, jenž nám právě naléval další skleničku. Aniž by se na mě podíval, rukou poukázal někam za mě. Otočil jsem se a všiml si dveří na druhé straně téhle zaplněné místnosti. Jestli se tam zvládnu dostat bez újmy na zdraví, tak to bude přímo zázrak.

Začal jsem se opatrně prodírat kolem skupinek mužů, kteří se shromažďovali u striptérů. Jak tady sakra mohlo být uprostřed týdne tak narváno? To je v San Diegu tolik teplých lidí?

Cítil jsem, jak se mi trochu motá hlava. To, jestli se ráno vůbec zvládnu vykopat z postele, abych šel do práce, mi nyní připadalo naprosto nepředstavitelné. Achjo, do čeho jsem se to zase zapletl.

Když jsem se konečně dostal ke dveřím od toalety, úlevně jsem vydechl. Vzal jsem ale za kliku ve stejný moment jako osoba za dveřmi, takže se dveře prudce otevřely a my dva se skoro srazili ve dveřích.

„Pardon," omluvil jsem se automaticky, když jsem málem vrazil do něčí nahé hrudi. Ihned mě do nosu udeřila známá vůně. Skořice a jablka. Tak počkat. Prudce jsem zvedl hlavu, čímž jsem se pohledem střetl se stejně šokovanými smaragdy.

„Harry?!"

Summer in California - Larry ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat