Summer in California - Larry ✔

8

Harry

Nebyla mi zima, ale i přesto jsem se třásl. Možná to bylo tím Louiho zastřeným pohledem. Nevydržel jsem mít ten jeho zvláštní výraz před očima dlouho, takže jsem se brzy odvrátil. Co se mu asi honilo hlavou?

„Myslíš, že to jen tak přestane?" odkašlal jsem si, načež jsem rukou poukázal na nebe.

„Ne. Možná bychom měli jít jinam," navrhl, a aniž by čekal na můj souhlas, posbíral krabičky z fast foodu.

„Je něco z toho ještě dobrý? Je mi líto to všechno vyhodit," přešli jsme na chodník a schovali se pod stříšku autobusové zastávky. Bohužel tu nebyla lavička, takže jsme si museli sednout na zem, zatímco jsme si rozbalili jídlo, co se ještě dalo sníst. A bylo toho překvapivě docela dost.

„Začalo to špatně, mělo to spoustu zápletek, ale skončilo to dobře," shrnul Louis naše rande.

„Ne, hlavně to nezařekni. Ještě si jeden z nás zlomí nohu," po mých slovech se zašklebil, čímž mi dal najevo, že by to rozhodně byl on. Chvíli jsme jenom mlčky jedli náš oběd, než Louis znovu promluvil: „Příště se podíváme na druhý díl Labyrintu. A pak se prostě musíš podívat na Harryho Pottera, to je nutnost."

„No, a ještě ti pak ukážu jeden film. Ten konec tě fakticky překvapí," dodal hned na to.

„Hodláš ze mě udělat filmovýho fanouška? A co když uhádnu, jak to skončí?"

„Neuhádneš. Nikdo to nečekal," pronesl záhadně. Mám se bát?

„A když jo, zajdeme na druhý rande? Jako odměna pro mou chytrou hlavu?" kousl jsem se do rtu, abych zabránil širokému úsměvu. Louis se zaculil a přikývl. Pak dodal: „Ale když to neuhádneš, tak něco získám já...," přemýšlivě nakrčil obočí. Už jsem si stačil všimnout, že to dělá pokaždé, když nad něčím uvažuje.

„Vymyslíme něco jinýho," takže jsme se snažili. Dojedli jsme u toho oběd, ale stejně jsme na nic nepřišli. Nakonec Louis tedy vytáhl svůj mobil a navrhl, že napíše Zaynovi, jestli ho něco nenapadne. Prý je sice trochu úchylný, ale má originální nápady. Kdyby Louis jen tušil...

„Ježíši," zasténal Louis, přičemž se rukou plácl do čela. Opravdu mu právě zrudly tváře?

„Co?" zvědavě jsem se mu snažil nakouknout do mobilu, ale naschvál ho ode mě oddálil, abych nic neviděl.

„Ne! T-to není... nic, co bys potřeboval vidět," zakoktal se. Jak ho jedna zpráva od nejlepšího přítele mohla takhle vykolejit?

„No tak, ukaž Louisi," ohrnul jsem spodní ret a vsadil na svá psí očka. Louis si mě na moment celého změřil pohledem, než se ke mně rychle otočil zády.

„Nedívej se na mě tak."

„Proč ne?" zasmál jsem se.

„Protože bych ti ten mobil fakt dal," zahuhlal polohlasně. Pohledem jsem sklouzl k ruce, ve které držel mobil. Měl jsem šanci, a hodlal jsem ji využít. Poklepal jsem mu na rameno, čímž se na mě Louis automaticky otočil. Jak snadné to ihned bylo. Sklonil jsem se a dal mu rychlou pusu do koutku rtů. Panebože. Já to vážně udělal! Už jen při tak okrajovém doteku na jeho rtech, jsem cítil jejich hebkost. Louis byl na vteřinu zmaten, takže jsem mu mobil prostě vytrhl z ruky a odtáhl se od něj, aby na mě hned nedosáhl.

„Harolde!" okřikl mě.

Zběžně jsem pohlédl na displej. Dokonce byl odemknutý, a zobrazovala se mi v něm Louiho konverzace se Zaynem. Zašklebil jsem se nad pojmenováním Zaynova kontaktu a očima sklouzl k poslední zprávě.

Ne, ne, ne. To nenapsal. Nevěřícně jsem si pořád dokola četl to jedno slovíčko, co se tam vyjímalo. Opravdu to tam stojí? Nemám jenom halucinace?

Blowjob.

Zhluboka jsem se nadechl a těžce polkl. Cítil jsem z toho příjemné zachvění v podbříšku, a po celém těle mi naskočila husí kůže. Vážně se mému tělu představa, že bych Louisovi udělal blowjob... líbí? Ne. Jenom si to můj mozek namlouvá. To přece není možné.

S naprosto hořícími tvářemi jsem Louisovi podal jeho mobil zpátky. Ani jsem se mu nezvládl podívat do očí. To bylo tak trapné.

„Varoval jsem tě, že je Zayn tak trochu úchylnej magor," zaslechl jsem v jeho hlase úšklebek. Odvážil jsem se k němu zvednout pohled. Teď bych si fakt přál oplývat schopností čtení myšlenek ostatních lidí.

„Ehm... ale samozřejmě, že vymyslíme něco jiného. Tohle byl jenom takový... blbý nápad."

„Ne," vyletělo mi z úst odhodlaně dříve, než jsem si to stačil promyslet. Do hajzlu. Nesnáším tuhle svou vlastnost. Vždy jsem lidem potřeboval dokazovat, že zvládnu i to, co si mysleli, že bych nikdy zvládnout nemohl. Ale teď... teď se mi tohle nutkání vážně nehodí.

„C-cože?" vykoktal Louis. Překvapil jsem svým namítnutím spíše sebe nebo jeho?

„Ne. Přijímám výzvu. Když konec filmu uhádnu, tak půjdeme na druhý rande a když ne, tak... ehm... ti víš co," mé stále trochu vlhké tváře znovu zahořely rudou barvou.

„Fajn. A opovaž se ten konec někde vyhledávat. Žádný podvádění," ušklíbl se.

Mohl jsem sice podvádět, ale nechtěl jsem. Já vážně nechtěl. Sám jsem byl totiž zvědavý, jak tohle dopadne. Vím, jsem asi šílený, ale byl bych vlastně vůbec schopný splnit cenu mé prohry?

Takže... druhý rande nebo blowjob?