the taste of his lips

670 30 3
                                    

"pojď, někam tě vezmu" vzal mě za ruku a táhl mě cestou pryč z vesnice.

"Peťulo kam to jdeme" zasmála jsem se.

"uvidíš princezno" usmál se a šel dál. Odbočil mezi stromy a já se stále rozhlížela kolem sebe, abych zjistila, kam to teda jdeme.

On měl na sobě už jinou košili, tahle byla kostkovaná šedá a kraťasy, já měla kraťasy a triko.

Prošli jsme mezi keři a ocitli se v poli slunečnic.

"tady to je- nádherný" šeptla jsem.

"to ještě není úplně ono" pousmál se.

Došli jsme ke stromu a on mi na něj pomohl vylézt.

Sedl si na větev ke mně a opřel se o kmen. Pak mě chytil za boky a přitáhl si mě co nejblíž k sobě, abych seděla naproti němu.

"proč máš furt vlasy v očích" řekla jsem a začala mu je odhrnovat. Sundal si kšiltovku a dal ji do toho malýho prostoru mezi námi a nechal mě mu odendávat vlasy z očí.

"máš strašně hezký oči, víš to ?" šeptla jsem.

"nejsi první co mi to říká, ale děkuju" usmál se. Bavilo mě pohrávat si s jeho vlasy.

Naklonil se ke mně ještě blíž a spojil naše rty. Moje ruka sjela z jeho čela na tvář a spolupracovala jsem s ním. Dělám tak strašnou blbost, ale je to tak příjemný, že nechci přestat.

Motýlci rozlétající se mi do celého těla to zapříčinili.

"po druhý ses se mnou dobrovolně líbala a musim uznat, že ti to jde fakt dobře" řekl.

"to mi lichotí" uculila jsem se. Přivinul si mě k sobě a já si opřela hlavu o jeho hrudník. Mlčky jsem sledovala zapadající slunko a poslouchala jak mu tluče srdce.

"víš.. každou další minutu strávenou s tebou začínám mít pocit, že to není tak, že mi hvězdy vzaly víc, než mi mohly dát.. daly mi víc než měly. Daly mi do života tebe a to je jedna z nejhezčích věcí, co se mi za život stala. Vím, že spolu nejsme a- ani třeba nebudem, ale je mi s tebou fakt dobře" zašeptal mi do vlasů.

"třeba spolu jednou budeme.. jen potřebujeme čas se líp poznat. Nechci aby to znělo zle vůči tobě, ale mám teď ze vztahů strach. Že se zamiluju, budu šťastná a pak se stane to, co tenkrát" špitla jsem.

...

"dole bydlí moje babi a nahoře já" řekl, když jsme šli po schodech do jeho bytu. Jakmile otevřel dveře, ocitla se u našich nohou bílá kočka.

"ježiš ahoj" sedla jsem si na zem a začala ji hladit.

"tohle je Purpur, můj syn" řekl hrdě.

"ahoj Purpurko. Ty seš miminko" vzala jsem si ho do náruče.

"pojď, ukážu ti aspoň trochu kde co je" zasmál se.

Já se i s Purpurem zvedla a šla za ním.

"tady je koupelna, ložnice, kuchyň a obývák" řekl. Já si sedla na gauč a dál ňuňala Purpura.

On odešel vedle do ložnice a chvíli tam byl.

"kurva to je fakt hovadina" ozvalo se. Já položila kocoura na zem a šla za ním.

"co se děje ?" zeptala jsem se. V rohu ležela taška s mýma věcma. Bylo to tu pěkný.

"nejde mi to rozepnout" řekl a dál se snažil dostat knoflíčky z otvorů.

"vydrž" pousmála jsem se a začala je jeden po druhém rozepínat, čímž jsem odhalovala jeho hruď. Ruce spustil podél těla a nechal mě je rozepínat.

Sjela jsem znovu jeho hruď odspoda  nahoru a podívala se mu do očí. Srdce se mi roztlouklo několikanásobně víc.

Položila jsem mu ruku na tvář a palcem ho hladila. Pak jsem přejela z jeho horního rtu na spodní, po kterém jsem přejela.

Poté jsem si palec dala mezi rty, jako bych chtěla cítit chuť těch jeho a usmála se. Když on může provokovat mě, můžu i já jeho.

Sledoval každý můj pohyb a nebylo ani slyšet jeho dechu.

DvacetsedmKde žijí příběhy. Začni objevovat