Dvacetsedm

if you feel like it

adriana

"Davide já to s ním ukončila" fňukla jsem. Nechtěla jsem o Davida přijít. Pak vlastně ani o Petra, ale David byl můj nejlepší kamarád a tak jsem to udělala.

"o tom s tebou právě chci mluvit Adriano. Mluvil jsem o tom i s Petrem. Proč jsi to udělala ?" zeptal se.

"nejsem holka pro něj. A- a navíc nechtěl jsi, abych s ním něco měla" vzlykla jsem.

"pokud se spolu cejtíte šťastný. Jakože vím, že on s tebou jo, tak spolu buďte Adri. Myslí to s tebou vážně, je to na něm vidět. Nebudu vám bránit ve štěstí" řekl.

"budu rád, když budete šťastný" usmál se.

"takže za nim běž Adri. Běž si pro štěstí, pokud to tak cítíš" usmál se znovu.

"děkuju Davide" objala jsem ho.

"Petr má za hodinu session se mnou, Dominikem a Calinem. Takže mu to buď odpískám teď a můžeš za ním jet, nebo mu to odpískám stejně, ale až potom co se usmíříte tady" řekl.

"asi počkám tady" pousmála jsem se.

"dobrá. Kafe nebo čaj si dáš ?" zeptal se.

"čaj prosím" usmála jsem se. Doufala jsem jen, že mi Petr odpustí.

...

Bouchly vchodový dveře a vzhledem k tomu, že i Calin a Dominik už tu byli, mohl to bejt jen on.

"ou-" zasekl se, když se naše pohledy střetly.

"můžu s tebou mluvit.. prosím ?" špitla jsem.

"j-jo" řekl a šel se mnou do kuchyňky.

"chci se ti omluvit Petře. Ne za to, co se stalo, ale za to co jsem udělala. Snad nikdy jsem si nebyla láskou k nikomu tak jistá jako teď a tady. Miluju tě Petře" šeptla jsem.

"taky tě miluju Adriano" řekl.

"vím, že to je blbá otázka, ale dokážeš mi odpustit..?" špitla jsem a podívala se mu do očí.

"dokážu" usmál se. V ten moment už mě držel za boky a naše rty se pohybovaly proti sobě. Můj tep teď dosahoval snad tisíce tepů za minutu.

Usmívala jsem se jak měsíček na hnoji a koukala mu do očí.

"jeď s Adri do Telnice, myslim, že si máte co říct" pousmál se David, když jsme vyšli z kuchyňky.

Oba jsme se rozloučili a šli na bus.

Šli jsme za ruce, tenhle kontakt jsem si zamilovala už teď.

...

"pojďme se teď oba vykašlat na všechny ty bolesti a nejistoty z minulejch vztahů. A všechny ty rány si spolu zahojit" usmála jsem se.

"dobře" šeptl.

Seděli jsme spolu na stromě ve slunečnicovém poli. On byl opřenej o kmen a já seděla v jeho bezprostřední blízkosti.

"ztrácim se ve tvejch očích" zašeptala jsem.

"já se v těch tvejch už dávno ztratil" usmál se a spojil naše rty. Začínala jsem bejt závislá na jeho polibcích, na jeho rtech.

"už seš jenom moje" šeptl.

"tvoje" usmála jsem se.

Opřela jsem si hlavu o jeho hrudník a propadla se svejm myšlenkám. Tenhle kluk mě dělá šťastnou a musim se kvůli tomu vykašlat na všechny traumata a bolesti co mi zůstaly po Tomášovi. Petr není jako on.

"přespíš u mě ?" zeptal se.

"pokud tam nebudu vadit" pousmála jsem se.

"ty nikdy nevadíš princezno" usmál se a dal mi pusu na čelo.

"dobře, ale budu si muset domů pro věci" oplatila jsem mu úsměv.

"dojdem ti pro ně" pousmál se.

...

"je roztomilý, to jak jsi stydlivá" zašeptal a prsty mi jemně přejel po zádech.

Notak Adriano. Není to Tomáš. Petr není jako on.

Položil ruku na moje rameno a můj dekolt zezadu obdaroval pár polibky.

Držela jsem si rozepnutou podprsenku stále na prsou a vnímala jeho polibky.

"Péťo nech toho prosím" špitla jsem, vzala jsem si tričko a kalhotky a odešla do koupelny.

Tam jsem se dopřevlékla a šla zpět za ním.

"udělal jsem něco špatně ?" zeptal se sedíc na posteli.

"ne to ne, jen... Můj ex tohle dělal, když chtěl, abych mu no.. asi víš co" fňukla jsem.

"promiň.. já tohle neměl v úmyslu. Na sex a podobný věci bude v budoucnu času dost, až budeme oba dva chtít. Jen jsem ti to teď chtěl zpříjemnit" řekl.

"jo promiň já- jsem pitomá" šeptla jsem a otřela si slzy.

"ne nejsi princezno" chytil mě za boky a vysadil si mě na sebe.

"nechci, abys o sobě tohle říkala. Ne v tomhle bytě, ne přede mnou" řekl.

"dobře" špitla jsem.

...

"nechtěl bys mi říct něco o svojí rodině ?" zeptala jsem se.

Ležel s polštáři podepřenou hlavou a já ležela před ním, zatímco mě prsty hladil po paži.

"nemám toho moc co říkat princezno, můj otec mě vyhodil z baráku, když mi bylo 19 s mamkou mám docela dobrej vztah, se ségrou taky, babi mám moc rád a prarodiče z tátovy strany mám ve Varech, moc se s nima nevidim, teď spíš už vůbec" řekl.

"občas mě trochu mrzí ten důvod, proč jsem se s tátou pohádal" dodal tiše.

"ale na stesky teď není čas. Ne, když jsme spolu" dal mi pusu na spánek.

Pootočila jsem hlavu k němu s přiložila svoje rty k těm jeho. Bylo to tak strašně příjemný a uklidňující. To jak se naše rty třely o sebe.

"miluju tě" šeptla jsem a usmála se na něj.

"já tebe taky" šeptla nazpět a dal mi pusu na čelo.

"co chce kurva Calin v deset večer ?" zasyčel a vzal telefon.

"můžeš mi říct, co je tak důležitýho, že to nevydrželo do rána ?" zeptal se a dal to nahlas.

"hele klídek frajere. Jedem na chatu! A ty s Áďou jedete s náma" řekl.

"jako vážně ?" zvedl obočí Petr.

"jo. V pátek vyjíždíme a tak v osm tam pro vás budeme tak se zabalte" řekl Calin, jako by se nechumelilo.