Harry Potter
Konečně zpátky na ministervu. Po tomhle si dám dlouhou dovolenou a strávím jí v Dracově objetí. Měl jsem o něj strach. Tedy spíš jsem se bál, aby se on nestrachoval o mě. Přeci jenom byl jsem pryč dva týdny bez toho, abych se komukolil ozval. Kromě dvouch nejlepších bystrozorů, kteří byli se mnou. Zvádli jsme všechny pochytat.
Nejvíc překvapivé bylo, že většina z nich byla moji býválý spolužáci. Jako třeba Blaise Zabini, Crabbe a Goyle. Až jsem začínal mít podežření, že by v tom Draco mohl mít prsty, ale on by to neudělal. Když jsem se nad tím pořádně zamyslela, tak by mi nedokázal takhle lhát.
Hermiona mě přiběhla obejmout a vykřikla, že jsem se měl aspoň ozvat, že žiju. S úsměvem jsem ji pohladil po zádech a vydali jsme se ke mně na oddělení. Vyřešit veškeré papírování. Zahodit jejich hůlky někam hodně daleko i s osobními věcmi a ještě dnes svolat soudní řízení. Na to, že bylo teprve jedenáct hodin, jsme toho měli ještě hodně před sebou.
Všichni mě budou nenávidět, protože budou muset dělat v pátek přes čas, ale mně to nijak nevadilo. Aspoň jsem toho parchanta dostal znovu za mříže stejně jako Narcissu Malfoyvou a plno dalších spřízněnců pána zla.
S Hermionou jsme nastoupili do výtahu a ostatní nechali jet dalším, aby nás nerušili, až budeme probírat důležité pracovní záležitosti.
"Musím ti něco říct, než začneme s papírováním," začala pomalu a podívala se na mě smutným pohledem. "Draco mi každý den několikrát psal. Má o tebe velký strach. Možná bys mu měl nejdříve napsat než s něčím začneme."
Nejistě jsem se ošil. Přesně toho jsem se bál. Nechtěl jsem, aby se o mě strachoval a rozhodně jsem nejdříve přemýšlel nad tím, že zajdu domů, ale rozmyslel jsem to ve chvíli, když jsem si uvědomil, že je pátek.
"Stejně ho budeme potřebovat jako svědka u soudu," prohlásil jsem profesionálně. "Podle toho, kdo Luciuse osvobodil to vypadá, že v tom má prsty. Mohla bys mu to napsat, zároveň i s tím, že jsem v pořádku."
"Proč mu nechceš napsat sám?" zeptala se mě lehce rozčileně Hermiona.
"Protože bych místo toho za ním šel a to teď nemůžu. Když se budu soustředit na práci a ne na to, co napsat Dracovi, aby to nevyznělo odtažitě nebo hnusně, tak tu budeme ještě zítra a já bych to měl rád brzy z krku."
"Chápu," usmála se na mě nakonec Hermiona. "Budeme mít v neděli rodinou večeři, měl bys s Dracem zajít do doupěte."
"Pokusím se o něj podělit," ušklíbl jsem se na ní a ona se zasmála. Pak jsem vystoupil u sebe na patře a vydal se do své kanceláře, kde jsem začal rozkazovat všem přítomným. Každý bystrozor musel vyslechnout jednoho zatčeného, abych je mohli poslat do Azkabanu, kam patřili. A navíc stihnout svolat všechny svědky.
ČTEŠ
S.O.S. (Drarry FF)
Fanfiction... so were you near me, darling can you hear me?... ... you made me feel alive... ... what happend to are love?... (... když jsi blízko mě, miláčku, copak mě neslyšíš?... ...s tebou jsem se cítil živě... ... co se stalo s naší láskou?...) Draco Mal...
