S.O.S. (Drarry FF)

15# Dům

Harry Potter

"Chtěl bych něco velkého," začal jsem když jsme se s Dracem posadili doma na gauč se skleničkou vína. Bylo to asi týden, co jsme se shodli na tom, že chceme udělat další důležitý krok v našem vztahu. S úsměvem jsem pozoroval jeho výraz. Nemohl tušit o čem mluvím. Řekl jsem to totiž z ničeho nic.

"Máš hlad?" zeptal se a já se s úsměvem zakroutil hlavou.

"Mluvím o našem společném bydlení s Teddym," pokračoval jsem. "Pár dní zpátky jsem si všiml, že kousek od mého bytu se prodává dvoupatrový domek a za ním je obrovská zahrada. Co kdybych se na něj došli podívat?"

"To nezní špatně, ale že už jsi nám domluvil schůzku?" zeptal se mě Draco a já jsem se zašklebil. Samozřejmě, že už jsem tam volal a domluvil nám schůzku. Dům se mi moc líbil a věřil jsem, že i zevnitř bude splňovat mé představy.

Draco při mém úšklebku jen zakroutil hlavou a to prohloubilo můj úsměv. Miloval jsem ho celým svým srdcem a chtěl jsem s ním strávit zbytek života. S úsměvem jsem ho objal. Zabořil obličej do mé hrudi a já ho ochranitelsky objal. Něco mumlal do mého hrudníku, ale já jsem v té to pozici na gauči usnul a ani nevím jak.

O pár dní později jsme vstupovali do nenápadného domu, který i když byl skoro v centru Londýna, tak vypadal jakoby tam skoro nepatřil. Když jsme vstoupili do do chodby v hale, tak na pravé straně byli jedny dveře (které vedli do dvoupatrové knihovny s pracovnou) a obrovské skříně. Na levé straně byli dvoje dveře (jedny vedli do krásné prostorné kuchyně a druhé do prádelny) a jedny byli přesně nakonci chodby. Do nichž jsme vešli až jako do posledních, protože to byl obývák s kompletně prosklenou zadní stěnou.

Zahrada byla nádherná a rozkvetlá. Všechny budovy v okolí měli velice podobnou zahradu, proto tu bylo takového místa a svítilo se slunce.

Z obýváku se také dalo jít do jídelny, která sousedila s kuchyní, a do patra. Po schodech jsme tedy vystoupali do patra, kdyby byla jedna koupelna a tři pokoje. Samozřejmě nechyběl vstup do knihovny, která byla doopravdy veliká. Ale byla pravda, že Draco vždycky mluvil o své sbírce knih, takže by to mohlo stačit. Ale vzhledem k tomu, jakou má sbírku knih Hermiona, tak si nejsem úplně jistý.

Draco se sice vyptával na hromadu věcí a dělal, že nemá moc velký zájmem o nákup domu, ale nakonec jsme podepisovali smlouvu. A tak začali rekonstrukce.

Pomalu jsme všechno předělali k našemu obrazu. Kuchyň v zůstala v podstatě netknutá a když jsme do domu několikrát přivedli Kaylu, tak vypadala, že by tu nejradši zůstala.

Nejhorší bylo když jsme řešili věci, které si necháme s předchozích bytů. Samozřejmě, že jsme měli je oba v plánu pronajímat, takže to skončilo tak, že jsme spíše pořizovali nový nábytek a věci. Mezitím jsme oba chodili do práce, takže nám to trvalo déle, než jsme chtěli. Ale na začátku prosince jsme procházeli byt a dodělávali poslední úpravy.

"Takže už se jen nastěhovat?" zeptal se mě Draco a já jsem s úsměvem kývl hlavou. Přišel ke mně a objal mě. Pomalu jsme položil ruce na jeho ramena a políbil ho na čelo.

"Jsme doma, lásko, tak jak jsme vždycky chtěli." zašeptal jsem.