Kapitola druhá

466 18 14
                                    

,,Gratuluju slečno Bennett. Vy a váš přítel se už teď můžete těšit na společné miminko." Přesně tyhle slova naštvali Jasona. Zamračil se a hned zavrtěl hlavou, moje doktorka ho nechápala. A upřímně, já taky ne. ,,Může jít moje přítelkyně na potrat?" Ty slova vyděsili nejenom mě, ale i moji doktorku, která přikývla. ,,Může, ale vaše přítelky-" Jason jenom zavrčel. Nechtěl nic už slyšet. Doktorka se ho vyděsila a sklopila ke mě smutný pohled. Ona věděla že já miminko chci za každou cenu, ale rozhodně jsem nevyužila tě příležitosti a Jasona k tomu, ať mi udělá dítě.

Nejsem mrcha abych se nechala zbouchnout a nechat Jasona ať mi platí alimenty. To není můj styl. ,,Může ještě dneska podstoupit potrat?" Z jeho slov se mi chtělo brečet. Ale nebudu tady před ním brečet jako malá. ,,Může." To Jasonovi stačilo. Vrazil doktorce několik tisíc dolarů aby ten potrat zaplatil.

**********

Když mě Jason poté odvezl domů, chtěla jsem jediné. Vrátit čas a neříkat Jasonovi o tom že si myslím že čekám jeho dítě. Spíš že jsem čekala jeho.. Tedy naše dítě. Když mě chtěl políbit se slovy, že za mnou zítra přijde, tak jsem se od něj odtáhla.

,,Dobrou noc.." Bez kousky citu jsem mu řekla a odešla do domu. Jakmile si mé maličkosti kluci všimli, sborově mě pozdravili. Jenže já je moc nevnímala. Cítila jsem bolest. Bude mi sice za pár měsíců dvacet jedna let, ale já to dítě fakt moc chtěla.. Bohužel je pryč. Doktorka mi pak v soukromí řekla, že děti můžu mít normálně dál. Ale s jiným partnerem. S tím jsem souhlasila. S Jasonem už nechci mít nic společného.

Vešla jsem do své koupelny a chvíli se dívala na svůj odraz v zrcadle. Nikdo z kluků to nesmí za žádnou cenu zjistit, vím že by pro jejich malou sestřičku udělali cokoliv. Hlavně Matteo. Má mě ze všech našich sourozenců nejradši. Už jsem v sobě dál nedržela slzy, rozbrečela jsem se jako malá holka.

Z opasku jsem vytáhla zbraň a přiložila si ji ke spánku. Mojí vinou zemřelo to malé, co mohlo za pár měsíců být zdravé dítě. Mohl to být kluk nebo to mohla být dívka. To už se teď bohužel nedozvím co to mohlo být.

Už jsem se chystala stisknout spoušť, když se ve dveřích objevil Kai, který měl když si všiml mé pistole, vyděšený, ale zároveň naštvaný výraz v obličeji. Hned ke mě přišel, pistoli mi hned vzal z rukou a objal mě.

**********************************
Tak jelikož jste moc hodný, tak vám vydávám aspoň ještě jednu kapitolu. 😊 Doufám že to oceníte!!! 😅😂

Mějte krásný zbytek dne zlatíčka. 🥰

Tessie

Tajemná pravda ☑Kde žijí příběhy. Začni objevovat