Kapitola dvacátá devátá

351 9 4
                                    

,,Ten hajzl může být rád že umřel." Pronesl jsem naštvaně ale hned na to jsem Izy objal a políbil do vlasů. ,,Jsi moje princezna, jediný a úžasný důvod mého úsměvu. Žena kterou miluji tak moc, že už jsem to nemohl dál skrývat. Kdyby ti Jason neublížil, stejně bych se pak pokusil vás dva nějak rozdělit, jelikož jsem si jistý že jsi se do mě zamilovala ve stejnou chvíli, kdy se naše oči střetly na té tvoji oslavě." Izy se pousmála a víc se ke mě přitulila.

Políbil jsem ji na spánek a usmíval se jako malý kluk. ,,Miluji tě, Isabello Bennett." Izy otočila ke mě hlavu. Na tváři měla svůj krásný úsměv, ten který na ní tak moc miluji. ,,Já zase miluji tebe, Matteo Bale." Usmála se, svoje ruce mi dala na tvář, naklonila se ke mě a spojila naše rty. ,,Ty jsi moje štěstí jediný." Zašeptala tiše. Musel jsem se nad tím usmát, ještě nedávno říkala že se mnou nebude, jelikož jsem lhář.

,,Pamatuješ si na to, jak jsi říkala že se mnou nikdy nebudeš, jelikož jsem lhář?" Zasmál jsem se a sledoval její reakci. ,,Miláčku!" Uculovala se na mě a pak se i snažila schovat svoji hlavu do mé hrudi. ,,Lásko neschovávej se mi, já tě pak ale nenajduu." Zasmál jsem se a políbil ji na rty.

Izy se i tak snažila schovat, ale marně. ,,Notak, chci se ti dívat do očí, princezno." Izy se mi hned podívala do očí a já si všiml, jak má fakt lehce růžové tváře. Na obě jsem je políbil a usmál se na ní. ,,Matteo!" Zasmála se a tváře ji víc zrudly. Byla tak moc roztomilá. Ale hlavně, byla a je už navždy moje.

**********
O pár dní později

,,Kam mě bereš Matteo?" Usmála se na mě Izy a snažila se zjistit kam spolu jdeme. Měl jsem pro ní překvapení. Jelikož Kai nechal tady udělat v zahradě ještě jedno tajné místo, kde si člověk mohl udělat piknik, tak jsem se rozhodl, že si s Izy jeden takový uděláme.

Izy se dívala kolem naší zahrady a stále se její mozek snažil zjistit co tady budeme dělat a taky proč jsme v zahradě. ,,Chvilku počkej princezno a uvidíš." Mrkl jsem na ní a rozložil na jednom pěkném a rovném místě naší červenou deku a z košíku co jsem vzal, vytáhl dvě skleničky, víno a nějaké to občerstvení. Ukázal jsem Izy, ať si jako první sedne. Udělala tak a já si sedl hned vedle ní.

**********************************
Tessinka za chvíli nebude vědět co psát sem do svých slov. 🤣🤣 Ale to nevadi, cokoliv se dá tu ještě vymyslet. ❤️

Tessie

Tajemná pravda ☑Kde žijí příběhy. Začni objevovat