Eddie
Koněčně jsem končil ve škole a potkal se s Dustinem Hendersonem.
„Jo a Eddie..." řekl po ani ne dlouhém kecání na chodbě. „Máš dnes v těch pět čas... sice nikdo nepřijde, ale budu rád když přijdeš hlavně ty. Potřebuji s tebou mluvit."
„Jo... To jsem přesně věděl Dustine... No to je fuk. Jo přijdu. Jen si doma odložím ty zbytečnosti."
Zasmál se a utíkal ještě na jeho poslední hodinu.
...
Mezitím co jsem si to kráčel přes les jsem přemýšlel, jestli budu v pořádku. Jestli budu do budoucna v pořádku se Stevem. Jestli to není jen nějaká jeho přetvářka.
Když už jsem fakt pochyboval musel jsem přestat. Tohle si nezaslouží... a já taky ne.
...
Když jsem si dal domů věci tak jsem viděl vzkaz na stole.
Eddie, lásko,
ještě než odejdeš na schůzi s Dustinem, koupil jsem ti něco malého na zub. Večer si zavoláme. Těším se až tě uslyším:)
PS: MILUJI TĚ A VŽDYCKY BUDU! NEJRADĚJI BYCH BYL S TEBOU KAŽDÝ DEN!!! <3
Tvůj Steve
Když jsem si to dočetl úsměv jsem měl od ucha k uchu. Miluji ho. A budu. Jinak, vedle vzkazu ležel koláč a když jsem přišel do kuchyně, u trouby byl další vzkaz.
Tady jsem ti upekl lasagne. Snad ti budou chutnat ;)
PS: Doufám, že jsi v pořádku a pokud tě něco trápí, jsem tu pro tebe ano? Jsem tu od toho abys mi říkal všechno co tě trápí.
PS: Miluji tě.
S láskou, Steve<3
Fakt je moc hodný. Hrozně rád bych byl kdyby tu teď se mnou pobýval a jedl ty lasagne se mnou... Ale co se dá dělat, musel do práce. Navíc bych s ním asi měl o tom mluvit. Ale ne to počká. Dokud to nebude tak hrozné aby mě to tížilo fakt tak moc, nebudu nic říkat.
...
Zabalil jsem si jídlo s sebou a rozhodl se jet tentokrát už mojí dodávkou.
Když jsem přišel do klubu, asi o deset minut déle, Dustin už tam byl a díval se na mě s pobaveným výrazem.
„Ahoj Eddie"
„Zdarec. Jsi tu sám? Už asi nikdo nepřijde co?"
„Ne, to asi ne. Jen jsem tě chtěl nalákat abych potom z tebe vyklepal všechno co jste se Stevem o víkendu dělali."
Podíval se Dustin na mě takovým šibalským úsměvem. Já jsem si jen odfrk. Dustine, Dustine... Měl bych mu říct všechno? No vezmu to co nejrychleji a co nejvíc okrajově. Nechce se mi vysvětlovat a vyprávět ten nemilý incident... Chudák Steve.
„Noo... Pozval mě na tajný rande, asi v sobotu, teď už nevím, ale já nikam nechtěl a byl jsem ospalý a tak jsem ho zatáhl ke mě domů, hodil ho do postele šel jsem spát. To jsme byli ještě kamarádi. Začínající. Asi byl dost v šoku, ale to mi v tu chvíli bylo dost jedno. Jako když jsem ho hodil do té postle. A ještě předchozí den co jsme jeli ze školy myslím? Tak jsem ho vzal domů a on mi po cestě v nějakým obchodě koupil kytku. To jsem se musel smát. Modrý chryzantémy. No každopádně... když jsme se vzbudili, a ne že to budeš někde vykládat, tak jsme si udělali večeři tuším a pak jsme si to celé řekli. Jako že on se vyznal mě a já ho pak políbil. A tak jsme začali spolu chodit. V neděli jsem s ním byl na večeři, protože mě pozval. Bylo to skvělý. No a pak spal u mě a ráno jsme jeli jeho autem rovnou do školy. Nevím jestli od jeho strany kamarádů to někdo už ví... Možná Robin. Viděl jsem je z okna, šli spolu do školy. Jo a dnes si s ním mám volat takže..."
Dustin seděl jak přikovaný a poslouchal každičké slovo co jsem řekl. Já si mezitím snědl mé lasagne od Steva.
„Páni... Tak to je opravdu hezké. Jsem strašně rád Eddie... Hrozně jsem si přál abyste byli spolu. Viděl jsem, jak jste si při D&D vyměňovali pořád ty vaše zamilované pohledy. Bylo to roztomilé."
„No vidíš, to mi vůbec v tu chvíli nedošlo."
„Jo... Jsem za vás rád."
Usmál se a objal mě.
Mám Dustina rád... Je jako můj mladší brácha. Je ten brácha, který je děsně chytrý a občas otravný, ale i tak ho milujete. Je to takový ten brácha, který ti přeje cokoli hezkého na světě a který se tě snaží chránit a vlastně ve všem podpoří. Takový je Dustin Henderson. Mám ho rád. Vždycky budu.
...
Na konec jsme si ještě povídali a já zjistil, že taky někoho má. Bylo to zajímavý. Jsem rád moc rád, že si máme s Dustinem co říct. Kdykoli.
...
Už bylo něco málo k sedmé hodině, a tak jsme se chystali domů. Odvezl jsem Dustina a pak jel k sobě.
Lehl si do postele a přemýšlel. Na konec jsem skončil u toho jestli mu zavolat nebo ne. Přece jenom... řekl, že zavolá. Najednou jsem měl strach jestli náhodou už třeba nevolal, ale ne... V tu chvíli co jsem na to myslel tak zazvonil telefon.
„Tady Munson."
„Ahoj Eddie!!! To jsem já Steve! Konečně jsem doma!"
Koukl jsem se na hodiny a bylo tři čtvrtě na osm.
„Ahoj Steve! Zrovna jsem přemýšlel jestli ti zavolat nebo ne." Usmál jsem se a stál u telefonu. Telefon jsme měli v kuchyni.
„Omlouvám se, docela to trvalo všechny ty vrácené kazety, filmy a tak dále roztřídit. Nezlob se."
„Steve, já se ale nezlobím! Jen jsem měl trochu strach já přišel už před tři čtvrtě hodinou."
Zasmál jsem se. Pochodoval jsem s telefonem od stolku do půlky cesty mého pokoje a zase se vracel zpět .
„Jo... Eddie jak ti chutnaly ty lasagne?"
Slyšel jsem, že to říká s úsměvem.
„Steve moc ti za ně děkuji byly fakt výborné... Škoda, že tu nejsi, moh' sis dát se mnou."
Posmutněl jsem.
„A mám přijet?"
„Ne, to zase buď taky jednou doma, ale kdyby tak... můžeš."
Usmál jsem se.
„Jasně, až se bude něco dít přijedu... protože ty jsi moje záchranné místo."
„To ty moje..."
Můj úsměv se rozšířil a cítil jsem jak se ve mně rozlévá tak krásný a hořlavý pocit.
„Navíc... Jsi v pořádku? Ráno jsem viděl jak nad něčím fakt usilovně přemýšlíš."
„Ano, jsem Steve, proč bych nebyl? Jen občas takhle po ránu vypadám. A jo... Děkuji, taky mi všechno říkej. Víš, že můžeš. A neboj se o mě, jsem v pořádku akorát si potřebuji zvyknout, jsem v něčem úplně novém víš?"
Usmál jsem se a snažil se ho opravdu ujistit.
„Dobře Eddie, víš, že mi můžeš říct cokoli nehledě na váhu toho daného problému. Prostě kdykoli jsem tu."
„Díky, Steve... Miluji tě."
„To já tebe lásko."
...
Po nějaké době povídání si jsem zjistil, že to že spolu chodíme tak řekl jen Robin. Taky jsem se přiznal a pověděl mu o mojí schůzi s Dustinem i to, že má holku. Načež on mi odpověděl, že s ní je už druhým rokem. Musel jsem se tomu zasmát. Jsem asi zatím rád, že to ví jen naši dva nejlepší přátelé. Protože přece jen to nemusí vědět celá škola. Taky jsem zjistil, že pracuje s Robin v obchodě pro vypůjčení filmů, kazet... možná i hudby? nevím.
...
Užil jsem si náš rozhovor. Mohl jsem jít alespoň s klidem v srdci spát. Strýček se vrátí za dlouho, a tak mě napadlo, že bychom mohli se Stevem zítra zase ke mě. Miluji ho. Moc.
Zítra mu to povím. Určitě bude souhlasit.
