Můj sen <3

FAKT?!!!!!

Běžím dolů. Obejdu tu kaluži a podívám se na ni ze všech úhlů pohledu. Ale prostě nic. Pearl volat nebudu, z toho jsem už poučená. Zase zajdu do domu. Obratně se vyhnu kuchyni, odkud voní mamčiny vafle. Zalezu do pokoje a přemýšlím...Přece jsem to jasně viděla, že tu knihu vyhodila z okna. Nebo ne? Pro jistotu se zeptám mamky, jestli něco neviděla. ,,Ale jistě že ne, drahoušku, celou dobu jsem byla zde a pekla jsem vafle. Dáš si?" ukousne si z lákavě vypadající vafle. ,,Ne, díky," zamumlám. Záhada ztracené knihy mi sice vrtá hlavou, ale víc mě mrzí, že všechna má práce, mé úsilí, všechno...je pryč...Znáte ten pocit, když na něčem děláte spoustu hodin, objetujete tomu spoustu času a potom to je stejně na nic? Tak se teď cítím já...

Zazvoní zvonek. Seběhnu dolů, otevřu dveře a tam stojí mladá žena. Vypadá asi na třicet let, má dlouhé vlnité hnědé vlasy a upřímný úsměv. Vypadá sympaticky. ,,Katniss Roseová?" zeptá se a podá mi ruku. ,,Ano, to jsem já," řeknu potichu a překvapeně zároveň. ,,Morgana Stylesová," řekne a zachytí můj překvapený pohled. ,,Abys tomu rozuměla, jsem zaměstnankyně jedné firmy. Žurnalistické firmy..." To nic na mém překvapení nemění. ,,No, jde o to...Našli jsme tvoji knihu...Neber to špatně, nemáme ve zvyku vytahovat věci z kaluží, to se nám popravdě ještě nestalo...Ale ta kniha spadla přímo přede mne. Vypadala objemně a já mám moc ráda tyhle knihy. Vzala jsem ji do agentury. Upřímně, je skvělá! A tak nás napadlo, co bys na to řekla, kdybys strávila pár dní, možná týdnů s námi a naší agenturou?" Nevzmůžu se na jediné slovo. ,,Ale jistě, že chce!" vykřikne někdo za mnou. Otočím se a tam stojí máma. Takže všechno slyšela. ,,Já...FAKT?!" vykřiknu vzrušeně. ,,Ano," usměje se Morgana. ,,Máš půl hodiny na sbalení, utíkej," usměje se a já nadšeně vysprintuju do pokoje...