Dorazila mi zásilka, vyzvedl jsem si ji a i smontoval. Nebylo to tak složité a vypadá ve skutečnosti fakt hezky. Je to taková perlička v prázdné místnosti...
Valach chodí pravidelně do hospody a začal jsem chápat, že to je takový ten typ člověka, co radí, všechno zná, všechno zažil ale na práci jste ho neviděli šáhnout jedinkrát. Takové lidi zbožňuju...
Dýru jsem si úplně přivlastnil. Sypu jí žrádlo, chodím s ní na procházky... nádhera. Hodně jsme si sedli a rozumíme si. Začal jsem si s ní povídat a proto píšu po takový době. Přál bych si aby uměla mluvit a uměla mi odpovědět.
Stýšká se mi. Ve skutečnosti se mi strašně stýská, po všech co jsem zanechal v okolí rodičů.. a i po rodičích. Mohl jsem tam s nimi normálně o čemkoliv mluvit.. tady je ale taková atmosféra, že se bojím otevřít pusu abych přes ni nedostal. Jsou tu kluci mého věku, nebo spíš starší ale ti chlastaj a znají se všichni od školky a zapadnout mezi takové je.. dosti nemožné, zvláště když vám chlast nechutná. Přál bych si s někým pokecat.. třeba i o počasí.. ale prosím, všimněte si mě.. jsem tady.. jsem živý a potřebuji si s někým pokecat... prosím
Xaverius 7. 8. 2022
ČTEŠ
Jsi mým snem
De TodoDeník šestnáctiletého Xaveriuse. Žije se svým strýcem a tetou ve městě v horách, protože se jeho rodiče o něj nedovedli pořádně postarat. Jelikož je ve společnosti svého strýce, kterého zná celé město, poměrně rychle se seznamuje s každým občanem. P...
