Jsem zničený. Tento týden byl zatraceně náročný. Jeden kluk ve škole se ukázal jakožto fajn kluk, tak třeba budeme přátele ale zbytek skvadry je velice nevalný...
Nechápu jak tu může být někdo takový...
Strýc s tetou se strašně pohádali. Teta se naštvala a odjela za dědou. Takže jsem tu teď se strýcem sám.
Ještě než odjela, kladla mi na srdce abych se staral o druhý dům. Zítra tam skočím a převleču postele, vyluxuju, umyju koupelny a bude to dobrý.
Vymaloval jsem si pokoj. Dýra mi u toho asistovala tak jsem jí z novin vytvořil čepičku. Slušelo jí to, překvapivě to hned neshodila a nerozkousala... udělala to asi po třech minutách.
Mám dvě stěny mramorově modré a dvě krémově bílé. Plus strop jsem si dal krémový. Kdyžtak na něj časem něco nakreslím. Třeba kosti a psí pochoutky.
Dívka ve žluté bundě mi stále vrtá hlavou. Sem tam z okna svého pokoje spatřím Ráma, jak běhá někde blízko ale než stihnu vyjít ven, je pryč.
Sloužil jsem v doupěti a strýc si tam vesele popíjel s Valachem. Jakmile jsem ty oči spatřil ve dveřích, zahřálo mě u srdce. Prošel kolem mě, rozcuchal mi vlasy a zahlekal na celou hospodu:
"Nazdar chlapi! Nemáte tu nějak ticho?!"
Chápal jsem narážku. Zatnul jsem zuby, ale mlčel jsem. Ani nevím, proč jsem to udělal.
Později večer jsem nesl pivo k jejich stolu a Valach si mě přitáhl za triko.
"Měl bych pro tebe práci Tichej. Zítra příjdu a promluvíme si o tom." Zněl už připitě, ale v tom hlase byla pravda.
Přikývl jsem.
Xaverius 16. 9. 2022
ČTEŠ
Jsi mým snem
RandomDeník šestnáctiletého Xaveriuse. Žije se svým strýcem a tetou ve městě v horách, protože se jeho rodiče o něj nedovedli pořádně postarat. Jelikož je ve společnosti svého strýce, kterého zná celé město, poměrně rychle se seznamuje s každým občanem. P...
