Byli jsme s Dýrou na psím hřišti a přišla za mnou Míran s Rámem. Rám jako vždy nezřízeně běhal po celém hřišti a do všeho narážel.
"Ahoj." Pozdravil jsem.
"Ahoj." Vypadala líp, nebyla tak odtažitá a zdálo se, že by s ní mohla být i řeč.
"Jak to jde?"
"Dobrý."
Tento zápis začal Xaverius psát a nedopsal. Nemám nejmenšího tucha, kdy mohl vzniknout. Dnes je 7. 2. 2023. Xaverius je po smrti a našel jsem jeho deník pod prknem v podlaze. Mrzí mě to.
ČTEŠ
Jsi mým snem
RandomDeník šestnáctiletého Xaveriuse. Žije se svým strýcem a tetou ve městě v horách, protože se jeho rodiče o něj nedovedli pořádně postarat. Jelikož je ve společnosti svého strýce, kterého zná celé město, poměrně rychle se seznamuje s každým občanem. P...
