Jsi mým snem

Poslední

Mám lehce strach. Začne mi škola a nevím jestli se tam začlením.
Dokážu vycházet s Dýrou ale s lidmi? S lidmi mého věku? Na to bych měl raději zapomenout.
Dneska přijel bratranec se sestřenicí. Děti strýce a tety. (Nechápu, kdy tihle dva mohli něco splodit, když na sebe neustále řvou, na to přece nemohli mít čas, ne?)
Jsou o dost starší nežli já. Víc než o deset let a přes to mě překvapilo jak zatraceně moc jsme si s bratrancem podobní. Skoro dvojčata. Akorát je trochu silnější a vypadá víc zničeně věkem.
Drahá sestřenka se neskonale podobá mému strýci. Možná až moc...
Ale proč tohle píšu. Dneska pro mě bratranec udělal jednu krásnou věc. Měl jsem mít večer službu v baru. Asi hodinu jsem tam skutečně byl a obsluhoval. Pak se objevil ve dveřích a zamračeně se na mě podíval.
"Předpokládám, že ti mamka s taťkou dávaj zabrat." Jen jsem se pousmál.
"Běž si zahrát kuželky, vezmu to za tebe." Vyjeveně jsem se na něj podíval a němě jsem pootevřel ústa.
"Zítra tě začnou týrat jinde tak si užíj poslední den svobody." Zažertoval a roztočil pivo, které jsem měl načepovat já.
"Tak padej." Pobídl mě.
"Díky." Usmál jsem se na něj a šel jsem si přezout boty.
Nikdy jsem to nehrál. Věděl jsem jak na to. Jak kuželky obsluhovat, ale né jak je shazovat. Vzal jsem si kouli do ruky a chvilku si ji prohlížel.
"Snažíš se věštit? Poradím ti. Tím musíš shodit ty kuželky." Ozval se posměšný hlas a cítil jsem, jak se na mě upírají ty veselé zakalené modré oči.
"Já vím." Řekl jsem to spíš sám sobě nežli jemu. Valach obsadil dráhu vedle té mé a začal házet. Díval jsem se na něj a zkoumal každý jeho pohyb. Následně jsem se to pokusil zopakovat.
Žlábek... jak jinak.
Za ten večer začal dav Valacha zase povzbuzovat, rozlívala se zelená a já si v koutku na své dráze zkoušel alespoň se jednou trefit. Párkrát se to povedlo. Nic slavného, ale pro začátek.
Valach pak za mnou přišel a řekl, že na poprvé to nebylo vůbec špatné a že se těší na další hru. Mám ho celkem rád. Líbí se mi jak je veselý a rozdováděný.
Bylo to fajn. Jednou si odpočinout v jinak známém pracovním prostředí.
Díky bratránku. Bylo to od tebe milé gesto.

Xaverius 31. 8. 2022