Jsi mým snem

Pláč

Začínám se modlit, abych do tý školy nemusel. Je to zdrávka... ale kvůli lidem se mi tam fakt nechce. Měl jsem jít na veterinu... jenže jsem v tu dobu ještě neznal Dýru tak dobře jako dnes.
Strýc mi dává zabrat. Pořídil jsem si barvy, ale než mi půjčí náčiní, chce abych to odpracoval předem. Zatnul jsem zuby a souhlasil. Mám teď každý večer (noc) v týdnu a drtí mě to.
Dýra spí se mnou v pokoji. V noci se stávalo, že mi začala škrábat na dveře a teta by nesnesla zničené dveře zvenku. Uvnitř je můžu mít klidně oprýskaný ale zvnku ne. Takže jsem vzal pelech k sobě do pokoje. (Stejnak tam nespí, raději je přitulená k mému břichu, když spím na boku.)
Viděl jsem dívku ve žluté bundě. Trénovala Ráma na hřišti. Byl to smutný pohled. Schoval jsem se i s Dýrou za jeden strom a díval se.
Stála uprostřed hřiště a snažila se přesvědčit Ráma, aby si sednul. Odešel. Prostě se rozešel k jedné z plošin a přeběhl přes ni.
Dívce klesla hlava na prsa a roztřásly se jí ramena.
Rozešel jsem se k ní.
"Jsi v pořádku?" Prudce se ke mě otočila chvilku na mě hleděla uslzenýma očima a pak mě náhle objala.
Vdechl jsem její vůni. Hřebíček se skořicí. Pohladilo mi to smysly. Pevně jsem ji objal nazpět. Chápal jsem ji. Potřebovala vypnout. Klepala se mi v náručí a vzlykala. Slzy mi prosakovaly mikinou. Dýra k nám přiběhla, sedla si a začala kňučet a strkat hlavou do dívčiny nohy. Ta se na ni podívala a bolestně se pousmála.
Vzal jsem ji kolem ramen a šli jsme si v tichosti sednout na plošinu.
Rám běhal jak šílený po hřišti a bylo mu očividně úplně jedno, že panička je ve stavu zhroucení.
Nevěděl jsem co říct. Zase se ke mně přitulila a plakala dál. Nevadilo mi to. Proč by mělo? Vždyť je lidské mít někdy špatný den nebo být smutný.
Dýra byla stále u mě a nechala se od dívky i pohladit po hlavě.
Tak jsme tam tak seděli a vnímali jeden druhého.
Dívka si po nějaké chvíli utřela oči a vstala. Chtěla něco říct trhaně se nadechla, ale byl z toho jen výdech. Chápa jsem. Povzbudivě jsem se na ni pousmál a přikývl jsem. Také se jí zvedly koutky. Odchytla Ráma a odešla.
Teď se proklínám. Protože jsem se jí znovu nezeptal na jméno. Prostě dívka ve žluté bundě.

Xaverius 8. 9. 2022